„Cameron, vypadni už!" zaječel jsem na ségru, když po sto padesáté zaklepala na dveře.
„Jenom jsem se chtěli rozloučit!" ječela zpět.
„To ale nikoho nezajímá!" křikl jsem.
„Graysone!" smála se pode mnou Ash.
Sklonil jsem hlavu, abych se na ní mohl podívat.
„Co?" zvedl jsem na ní obočí.
„Chovej se slušně! Měli bychom se jít s tvou sestrou rozloučit," poučovala mě.
„Prosím tě," pokrčil jsem rameny a tím na ní víc dolehl. „Ta to přežije," uculil jsem se.
„Ani náhodou," zavrtěla hlavou a začala se kroutit, aby mě ze sebe dostala. „Vstávej!"
„Ashley," zavrčel jsem a zhluboka se nadechl. „Přestaň se kroutit."
„Proč?" ustala v pohybu.
„Protože se třeš na špatném místě," zamumlal jsem a políbil jí na čelo. „Věř mi, že takhle se loučit jít nemůžu."
Její tváře okamžitě zrudly. „Promiň," kňukla.
„Neomlouvej se. Kdyby to bylo na mě, právě teď bych v tom pokračoval, ale jestli se chceš jít vážně loučit, není dobrý nápad, abych šel před rodiče takhle," smál jsem se jejím rozpakům.
„Hlavně, že se dobře bavíš," vyplázla na mě jazyk. „Tak už slez," pobídla mě.
S otráveným povzdechem jsem tak udělal. Než se Ashley zvedla, upravil jsem si kalhoty. „Připravená?" natáhl jsem k ní ruku.
„Připravena," podala mi svou ruku. Společně jsme sešli dolů. Všichni už stáli v předsíni, sestra s Aidenem už připravení k odchodu.
„No ne, bratříčku, snad jsi nesešel ze své komnaty," vysmívala se mi.
„Být to na mně, tak se na tebe vybodnu, drahá sestřičko," vrátil jsem jí to.
„Graysone, chovej se slušně," zamračila se mamka.
„Ona si začala," zavrčel jsem.
Na to už nic neřekla. Jen se otočila zpět k Cameron. „Jeďte opatrně!" přikázala jí.
„No jo, mami," zamumlala sestra otráveně a naklonila se, aby ji políbila na tvář. „Napíšu vám, jakmile dorazíme domů," dodala a políbila i tátu.
Aiden se mezitím rozloučil s okolím a po dlouhém sestřině objímaní všechno okolo, včetně mé holky, konečně odešli.
„Díky bohu," zamumlal jsem.
Mamka po mně hodila jen pohled, než se otočila zády a odcházela. „Jdeme spát. Dobrou noc," popřála nám.
„Dobrou noc," popřáli jsme jim a sledovali, jak odchází.
„Máš žízeň, nebo na něco chuť?" usmál jsem se na Ash.
„Ne," zamumlala. Pak najednou zrudla. „Alespoň ne na žádné jídlo," zamumlala tak potichu.
Zalapal jsem po dechu. „To bylo velice nemravné, lásko!" podotkl jsem překvapeně.
Její tváře zrudli ještě víc.
„Líbí se mi, když takhle mluvíš," zamumlal jsem a sklonil se, abych ji mohl políbit.
ČTEŠ
DOUBLE WIN (Spolupráce s @_ivankka_)
ФанфікиALL YOUR PICTURES /e.d./ Jsou tu pohádky, romantické filmy a pak skutečný život - můj život. Mohl bych vám vyprávět o tom, jak mě nesnášeli; šikanovali; jak se mi ze začátku smáli a podkopávali mi sebevědomí, ale o tom mluvit nechci. Chci vám vypráv...