DOUBLE WIN (Spolupráce s @_ivankka_)

3 months for Grayley - 13th part

Tááááááááááááákže. Nedokážete si představit, jak hrozně těžké pro mě bylo psát tuhle kapitolu. A přiznejme si to, do poslední chvíli jsem nevěděla, jaká vlastně bude Ashleyina odpověď na Susaninu otázku.

Jenže já jsem slepý příznivec šťastných polokonců :D

Slibuju, že další díl už bude lehčí.

Vaše Dornanlover

Středa 17.6.

   „Jsi si jistý, že se s tím nedá nic dělat?" zeptal jsem se táty a dnes už po milionté si zajel rukama do vlasů. Byly to dva dny od mého důvěrného setkání s Patrikem a já měl stále nervy na maximu. Měl jsem o Ashley takový strach, že jsem jí denně vozil do školy i ze školy. Trávil jsem s ní co nejvíce času, jen abych jí i sebe přivedl na jiné myšlenky. A taky se jí snažil přemluvit, aby si promluvila se svým otcem.

   „Je mi líto, Graysone. Pokud nemá žádný důkaz, že to tak je, nemůžu jí nijak pomoct," řekl bezradně. S povzdechem jsem si zabořil hlavu do rukou. „Co mám teď dělat?" zamumlal jsem spíše sám pro sebe.

   „Graysone, já vím, že máš tu holku rád, ale popravdě, tohle není tvůj boj. Je její," řekl táta a poplácal mě po rameni.

   „To jí v tom mám nechat samotnou?" zeptal jsem se překvapeně.

   „Ne, to rozhodně ne," zavrtěl hlavou táta. „Jen," povzdechl si.

   „Nemůžu se na to vykašlat, tati," skočil jsem jí do řeči. „Nemáš představu, jak se k ní ten chlap choval. Vytáhl na ní její rodiče, jako páku, aby ho poslouchala!"

   „Dobře," povzdechl si táta. „Abych tenhle případ mohl hodit k soudu, potřebuju, abyste našli nějaké důkazy. Fotky zranění, schované zprávy, cokoliv," rozhodil rukama. „Bez nich tam nemůžu. Ale pokud něco najdete, udělám pro tvou dívku cokoliv," usmál se.

   „Děkuju," zamumlal jsem.

   „Dneska si s tátou promluvím," řekla Ashley cestou k jejímu domu.

   „Opravdu?" usmál jsem se na ní.

   „Jo," přikývla. Pak se svým tělem natočila ke mně a položila svou ruku na mou, položenou na řadící páce. „Ale, no, byla bych ráda, kdybys tam byl se mnou," dodala. Zahnul jsem na jejich příjezdovou cestu a zaparkoval auto. „Půjdu s tebou i nakonec světa, jestli o to budeš stát," řekl jsem vážně. Její tváře zčervenaly. „Graysone, ty jsi tak dokonalý," zasmála se.

   „Jsem si toho vědom, mi alma," mrknul jsem na ní. Její oči se vykulily. „Ty umíš francouzsky?"

   „To byla španělština," opravil jsem jí. „Ale jo, umím nějaké fráze."

   „Co to znamená?" zeptala se zvědavě. Cítil jsem úsměv na mé tváři. „Řeknu ti to, až budeme mít po rozhovoru s tvým otcem," rozhodl jsem.

   „Víš, že bych si to mohla vygooglit, že jo?" upozornila mě.

   „Vím. Ale taky vím, že to neuděláš," uculil jsem se. „A to jako proč?" zeptala se.

   „Protože zbožňuješ překvapení," usmál jsem se.

   „To je pravda," zamručela. „Znáš mě moc dobře," smála se. S pobaveným úsměvem jsem vystoupil z auta, abych ho obešel a mohl Ashley pomoct vystoupit. „Připravena?" zeptal jsem se, když jsem jí nabízel ruku, abych jí pomohl z auta.