From Hate To Love - Or Not?

part 15

Po předčítání jsme si s dětma hráli. Seděla jsem s dvěma holčičkama a třema chlapečkama na koberci a vyprávěla jim různé vymyšlené příběhy. Někdy jsem je i trošku postrašila, a nebo se je snažila rozesmát. Takhle strávené Vánoce se mi líbí. Jedna holčička mě začala lechtat, tak jsem jí to začala oplácet. Potom se na mně pustili všechny děti a já ležela na zemi a smála se.

Z pohledu Zayna: 

Nechápu, jak jsem tuhle dívku mohl před tím nenávidět.

Z knihovny jsme odešli chvíli po jedné hodině. Dneska byly děti super. 

''Líbíš se jim'', řekla jsem Zaynovi, když mi otevíral hlavní dveře od knihovny. 

''Vážně?'',  zavřel dveře a podíval se na mně.

''Vážně'', usmála jsem se.

''Zajdem na ten oběd?'', zeptal se. 

''Jasně'', řekla jsem.

''Dobře. Co třeba pizza?'', navrhl. 

''Pizza je dobrý nápad'', souhlasila jsem. 

''Dobře, kousek odsud je skvělá pizzerie, půjdeme pěšky'', řekl a ukázal na protější ulici. Kývla jsem na souhlas a násladovala Zayna na protější chodník. Ucítila jsem lehký stisk na ruce. Když jsem se podívala dolů, naše prsty byly propletené. Podívala jsem se na Zayna. Usmál se a ruku mi víc stiskl. 

''Tak jsme tady'', řekl a ukázal na pizzerii. Začala jsem se smát. 

''Čemu se směješ?'', udivil se. 

''Tady pracuju'', řekla jsem, pořád se smíchem. 

''Oh, vážně?'', zasmál se taky. Kývla jsem. 

''Nikdy jsem tě tady neviděl''

''Asi jsi tady byl vždy, když jsem měla volno'', pozvedla jsem ramena. 

''Jdeme dovnitř?'', zeptal se. 

''Jasně'', řekla jsem. Znovu jsem se zasmála. Je divný, že jsme se tady ještě nikdy nepotkali. Vešli jsme dovnitř a podívali se po místnosti. V zadní části byly volné stoly. Podívala jsem se k baru a uviděla za ním Lucy, moji spolupracovnici. Usmála jsem se na ni. 

Usměv mi oplatila a lehce mi zamávala. Potom se podívala na Zayna a znovu se usmála. Později určitě bude chtít vědět detaily. 

''Pojď'', usmál se na mně Zayn a lehce mě postrčil. Přišla jsem k volnému stolu a sundala si kabát a čepici. Bylo tady hezky teplo. Jako vždycky. Prohrábla jsem si vlasy a sedla jsem si na židli. Zayn si sedl vedle mně a podíval se kolem. 

''Je to tady vážně hezké. Jak dlouho už tady pracuješ?'', podíval se na mně. 

''Necelý rok'', odpověděla jsem. Po chvilce za námi přišla Lucy. 

''Ahoj Mitchie'', řekla s úsměvem. 

''Ahoj Lucy'', oplatila jsem jí úsměv. 

''Neřekla bych, že tu zrovna v tenhle den, na Vánoce, bude tolik lidí'', řekla jsem. 

''Já jsem tu vlastně neměla být. Ale před hodinou mi volal Billy že je to tady šílený, že potřebuje pomoc'', řekla Lucy a pozvedla ramena. 

''Představíš nás?'', řekla a podívala se na Zayna. 

''Oh, jo, jasně'', zamumlala jsem.