From Hate To Love - Or Not?

part 46

''Jo!'', vykřikla jsem radostí, když jsem zase shodila všechny kuželky.

''Mitchie jede!'', pronesla Carrie.

''Kde ses naučila tak dobře hrát?'', zeptal se Zayn s překvapením v hlase.

''Už jsem bowling párkrát hrála'', řekla jsem postě. Potom jsem se ušklíbla.

''Ale hlavně klídek lásko, je to jen hra'', zopakovala jsem slova, která řekl před chvílí. Uculila jsem se a sledovala, jak hraje Carrie.

Po hodině hraní, při čemž jsem Zayna rozdrtila jak nejvíc jsem mohla, vrátili jsme vypůjčené boty a šli ven z budovy.

''Jak se to sakra stalo?'', ptal se Zayn se smíchem, když nám otevíral dveře.

''Říkala jsem ti, že je dobrá'', řekla Carrie.

''Ale neříkala jsi, že skoro pokaždé shodí všechny kuželky!'', šťouchl do mně ramenem.

''Na střední jsem bowling hrála každý pátek'', pozvedla jsem ramena.

''A to jsi mi to nemohla říct dřív? Fakt jsem si myslel, že to mám v kapse'', smál se.

''Jsi prostě moc velký narcis, myslíš si že jsi nejlepší a nejkrásnější a potom to takhle dopadá''

''A nejsem?'', ušklíbl se. Naklonila jsem se k němu a jemně ho políbila na rty.

''Ale jsi'', zašeptala jsem. Přejel mi prsty po čelisti a polibky mi oplácel.

''Fajn lidi, víte že vás mám fakt ráda, ale přijdu si tady jako 5. kolo u vozu'', řekla Carrie. Zasmála jsem se a přitáhla ji do společného objetí.

''Přece víš že 5. kolo u vozu nejsi'', řekl Zayn.

''Já vím, řekla jsem to jen proto, abyste se přestali líbat'', ušklíbla se. Zakroutila jsem hlavou a znovu se rozesmála.

''Tak jo, asi budete mít ještě nějaký program, takže, hodíte mě alespoň domů?'', Carrie se odtáhla z objetí a šla k autu.

''A pak můžem jít ke mně'', řekla jsem a uculila se na Zayna. Zkousl si ret a věnoval mi jeden z jeho pohledů, který jsem dobře znala. A dobře jsem věděla, co ním myslí.

''Tak jo, jedem'', řekl Zayn a odemkl auto. Během několika minut jsme bydli u Malikových doma, přičemž Carrie šla domů a Zayn si vzal věci na zítřek do práce, aby u mně mohl přespat a nemuset se vracet domů.

Když si Zayn nastoupil zpátky do auta, nastartoval a vyjel ke mně domů. Po cestě jsme se hádali o tom, kdo bude vařit večeři. Chtěla jsem udělat lasagne, ale Zayn mě přesvěčoval, že bude vařit on. Když jsem se ho zeptala, co by chtěl vařit, řekl, že to bude překvapení. Nakonec jsem přistoupila na to, že o večeři se postará on. Vítězně se usmál a u toho parkoval auto před panelákem. Vzal si z auta věci, zamkl ho a společně jsme šli nahoru.

Když jsem vytahovala klíče z kabelky, spadly mi na zem. A podruhé taky.

''Pane Bože Mitchie'', zasmál se Zayn a vložil si obličej do dlaní. Klíče mi spadly i potřetí. Se smíchem jsem se napotřetí sklonila a vzala klíče. Tentokrát už mi nespadly.

''No konečně'', ušklíbl se. Odemkla jsem byt a oba jsme vstoupili dovnitř. Položila jsem si kabelku na křeslo a šla do kuchyně, kde jsem si nalila pomerančový džus. Zayn hned zaujal místo na sedačce. Stála jsem opřená o linku a vzpomínala na dnešní ráno a to, jak mě Zayn provokoval. Možná bych mu to mohla oplatit. A vím přesně jak.