From Hate To Love - Or Not?

part 41

''Radši zůstaneme tady'', zašeptala jsem. Slyšela jsem tichý smích. Dovedla jsem si představit jeho vítězný úšklebek. Rukou jsem ho praštila do jeho stehna.

''Au'', zasyčel. Otočila jsem se k němu obličej. Chytil mě za boky a vedl mě k posteli, na kterou jsem si následovně lehla. Zayn byl nade mnou a celou svoji váhu přesunul do svých rukou, aby mě nezalehl. Dlouze mě políbil a přitom mi rukou jezdil po celém těle.

''Vlastně to tady není špatné. Můžeme dělat věci, které u mě dělat nejdou. A celou noc'', zašeptal mi do ucha, přičemž mi naskočila husí kůže.

Kolem 11. jsme se konečně dostali k jídlu. Pizza sice už byla studená, ale to nám nevadilo. Seděli jsme na sedačce, pili víno a dívali se na romantický film. Po chvilce mi začal zvonit mobil. Když jsem se podívala na obrazovku, skoro jsem přestala dýchat. Liam.

''To je Liam'', zašeptala jsem, když se na mě Zayn udiveně podíval. Klikla jsem zelené tlačítko, čímž jsem hovor přijala.

''Liame'', vydechla jsem.

''Ahoj Mitchie. Já.. Doufám že jsem tě nevzbudil'', řekl.

''Ne, ne, ještě jsem nespala'', ujistila jsem ho.

''To jsem rád'', řekl.

''Víš, říkal jsem si, jestli máš zítra čas. Byl bych rád, kdyby ses stavila'', dodal.

''Jasně, přijdu moc ráda!'', řekla jsem nadšeně.

''Tak jo, budu se těšit'', řekl.

''Já taky''

''Dobrou Mitchie'', i když jsem ho neviděla, po hlase jsem poznala, že se usmívá.

''Dobrou Liame'', řekla jsem a hovor ukončila.

''Tak co?'', řekl Zayn zvědavě.

''Zítra za ním mám přijít'', řekla jsem, pořád s nadšením. Byla jsem hrozně ráda, že už se na mě nezlobí. Chtěla jsem si s ním o tom všem popovídat, ale nedal mi možnost. Až teď. Teď to vyjde. Nechci o něj přijít, jako o kamaráda. 

''Říkal jsem ti, že se to vyřeší!'', řekl s úsměvem.

''Jen, to nějak nechápu. Ještě v nemocnici na mě nebyl zrovna moc příjemný a teď mi volal, abych zítra přišla'', zamyslela jsem se.

''Nooo'', zamumlal Zayn. Povytáhla jsem obočí.

''Nooo?''

''Trošku jsme se o tobě bavili'', řekl. Usmála jsem se a skočila na něho.

''Mitchie'', zašeptal se smíchem.

''Děkuju'', řekla jsem. Zayn mě přetočil na druhou stranu, takže byl nade mnou. Zastrčil mi pramínek vlasů za ucho, sklonil se ke mě a jemně mě začal líbat.

''Nemusíš děkovat'', řekl mezi polibky.

***

Ráno mě vzbudily kroky po bytě. Převalila jsem se na druhou stranu a pomalu otevřela oči.

''Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit'', zašeptal Zayn a klekl si vedle postele.

''Kolik je hodin?'', zeptala jsem se chraplavým hlasem, ještě jsem nebyla pořádně vzbuzená.

''Je brzo, ještě spi. Já musím do práce. Uvidíme se odpoledne?''

''Jdu dneska do té nemocnice, za Liamem, nevím jak budu stíhat'', zamumlala jsem.

''Víš co, večer zajdem do kina, na večeři a já přemluvím Carrie, aby dneska přespala u kamarádky a my mohli jít k nám'', řekl Zayn.

''Tak jo, odpoledne ti zavolám''

''Dobře. Teď už musím jít. Ty se ještě vyspi'', řekl.

''Měj se lásko'', řekla jsem a znovu pomalu zavřela oči. Ucítila jsem jemný polibek na čele.

''Miluju tě'', zašeptal mi Zayn do ucha.

''Miluju tě'', zopakovala jsem po něm, potom jsem se znovu převalila na druhý bok a spokojeně pokračovala ve spánku.

Když jsem se vzbudila podruhé, s úsměvem jsem se protáhla a sedla si. Na dnešek jsem se těšila. Těšila jsem se totiž na Liama.

Omlouvám se za zpoždění, vím, že jsem vám díl slíbila už v pátek, ale vůbec jsem neměla čas. Taky se omlouvám, že díl není delší. Užívejte prázdniny :-))