From Hate To Love - Or Not?

part 39

''Určitě'', otočil se na mně a pohladil mě po stehně. Usmála jsem se. Když jsem se otočila zpátky dopředu, lekla jsem se. 

''Zayne pozor!'', zakřičela jsem, bylo ale už pozdě. Přes kapotu nám přeletěla osoba v černých džínách a černé mikině s kapucí. Zayn začal okamžitě brzdit.

''Kurva'', vydechl Zayn a rychle si odepnul pás, stejně jako já. Oba jsme vyběhli z auta a běželi k osobě, kterou jsme srazili. Když jsem si k osobě dřepla a podívala se jí do tváře, ztuhla jsem. 

''To je Liam'', zašeptala jsem.

''Zavolám záchranku'', řekl rychle Zayn a vytáhl z kapse mobil.

Všechno bylo hrozně rychlé. V malé chvilce přijela záchranka a odvezla Liama do nemocnice. My se Zaynem jsme samozřejmě hned jeli za nimi. Liama převzali doktoři a jeli s ním na operační sál. Se Zaynem jsme seděli na chodbě. Asi 15 minut mezi námi bylo ticho. Potom jeden z nás konečně promluvil.

''Měl jsem jet opatrněji'', zašeptal.

''Není to tvoje vina'', zašeptala jsem mu zpátky a naklonila se k němu, hlavu jsem si položila na jeho rameno.

''Jo, je. Kvůli mně je teď na sále. Jsem kokot''

''Nech toho, prosím. Všechno bude v pořádku'', řekla jsem slabým hlasem a chytla ho za ruku. Opět mezi námi bylo ticho. Tentokrát delší.

Po víc jak hodině čekání na chodbě se ve dveřích od sálu objevil doktor.

''Jak je Liamovi?'', zeptala jsem se ho hned, přičemž jsem si rychle stoupla.

''Bude v pořádku, že ano?'', zeptal se Zayn.

''Lehký otřes mozku, vnitřní krvácení a zlomená ruka. Krvácení jsme zastavili, ruku bude mít asi měsíc v sádře. Jinak je všechno v pohodě'', řekl doktor. Promnula jsem si obličej a oddychla jsem si.

''Ještě že tak'', řekl Zayn.

''Před chvílí jsem s ním mluvil, hned se probudil. Říkal, že to byla nehoda a nechce dělat problémy, nikomu. Ví, že jste to byl vy, pane Maliku. Jste prý přátelé. Pojďte ale prosím se mnou, musíme to sepsat''

''Můžu jít zatím za ním?'', zeptala jsem se.

''Měl by odpočívat.. Ale krátká návštěva mu neuškodí'', usmál se doktor.

''Sestřička vás k němu dovede'', pokračoval a zastavil sestřičku, která šla právě kolem. Řekl jí, kam mě má zavést, potom se otočil na Zayna.

''Můžeme?'', zeptal se ho. Zayn kývl a otočil se ke mně.

''Potom za vámi přijdu'', řekl a políbil mě na čelo.

''Miluju tě'', zašeptal.

''Miluju tě'', zopakovala jsem šeptem. Zayn s doktorem odešli, sestřička se na mně usmála a ukázala mi, abych šla za ní. Přivedla mně k bílým dveřím a ukázala mi, že můžu dovnitř. 

''Děkuju'', zašeptala jsem. Když se otočila a šla pryč, otevřela jsem dveře, nadechla se a vešla dovnitř. Zavřela jsem za sebou dveře a otočila se k němu. 

''Liame. A-ahoj'', zakoktala jsem. 

''Co potřebuješ?'', zeptal se a otočil hlavu na druhou stranu ode mně. 

''Jak ti je?''

''Nedělej, že tě to zajímá'', odsekl. Zavřela jsem oči a chvíli přemýšlela, co říct. 

''Děkuju, že jsi řekl, že to byla neh..''

''Se Zaynem se známe dlouhou dobu, nikdy jsme spolu problémy neměli, takže nechci, aby nastaly teď'', řekl. 

''Liame mrzí mě to. Nechtěla jsem, aby to dopadlo takhle. Chtěla jsem ti říct, že já a Zayn jsme..''

''Ale neřekla jsi to a já jako naprostej debil jsem se kvůli tobě vrátil, protože jsem si myslel, že na mně čekáš. Tak jak jsi mi to řekla. Slíbila jsem mi to''

''Nechci, aby to takle skončilo'', zašeptala jsem. 

''A co po mně chceš? Chceš, abychom zůstali kamarádi? Po tom, co jsem se do tebe zamiloval a ty jsi udělala to, co jsi udělala, mám zůstat tvůj kamarád?'', řekl hlasitějším hlasem. 

''Nechci o tebe přijít'', řekla jsem se slzami v očích.

''Ale já to nezvládnu, chápeš? Nezvládnu se dívat na tebe a na Zayna'', řekl, přičemž někdo otevřel dveře. Když jsem se podívala za sebe, viděla jsem Zayna, jak vstoupil dovnitř. 

''Omluvte mě'', zašeptala jsem, proběhla kolem Zayna a vyběhla ven z pokoje. 

Z pohledu Zayna:

''Omluvte mě'', zašeptala Mitchie se slzami v očích, proběhla kolem mně a vyběhla ven z pokoje. 

''Tohle jsem nechtěl'', řekl Liam a rukou si promnul obličej. 

''Co se stalo?'', zeptal jsem se. 

''Nechci to řešit''

''Fajn. Promiň, fakt se omlouvám, vím, že na to omluva nestačí, ale jsem fakt kokot, měl jsem dávat větší pozor''

''To je v pohodě, jsem v pohodě. Je to i moje vina, vběhl jsem na cestu bez ohlédnutí''

''Co ruka?'', zeptal jsem se. 

''Bojí jak kurva'', zasmál se. Zvedl jsem koutky v úsměv. 

''Ale za měsíc by měla být v pohodě'', dořekl. 

''Chci se zeptat. Vy s Mitchie jste spolu.. něco měli?''

''Jo, měli. Chvilku''

''Spali jste spolu?''

''Co? proč se na to ptáš?'', vyjel. 

''Jen to chci vědět kurva''

''Ne, nespali, žárlivej magore'', zasmál se. 

''Na Nový rok, když jste byli venku a ty jsi potom odešel. Byla z toho dost v prdeli'', řekl jsem. 

''To já taky, věř mi. Slíbila mi, že na mně počká, než se vrátím zpátky do Londýna. A potom jsem přijel a ona byla s tebou''

''Víš, rád bych řekl, že mě to mrzí, ale, em'', nakrčil jsem nos. 

''Však já vím. Máš sakra štěstí že ji máš'', řekl. 

''Taky jsem sakra šťastnej''

''Jen mi řekli, kam se poděl ten děvkař Zayn, který měl každý večer jinou?''

''S tím je konec'', 

''Mitchie má na tebe dobrej vliv'', řekl. 

''Já vím'', souhlasil jsem. 

''Mohl bys pro mně něco udělat?'', zeptal jsem se ho. Pozvedl obočí. 

''Mitchie se kvůli tobě trápí. Já vím že ti ublížila, ale ty sám o ni určitě nechceš přijít. A já bych kolem ní radši viděl chlapy, které znám'', zasmál jsem se. 

''Ty seš fakt žárlivej magor'', zasmál se taky. 

''Takže?''

''Zavolám jí''

''Dík kámo'', řekl jsem a nastavil pěst, se kterou jsme si s Liamem ''plácli''.