From Hate To Love - Or Not?

part 20

''Jsi nachystaná?'', slyšela jsem Zaynův hlas. 

''Snad jo'', uchechtla jsem se. 

''Jdu ti nahoru pomoc s taškama'', řekl.

Zmáčkla jsem tlačítko na otevření dolních dveří a vrátila se zpátky za Carrie. 

''Zayn jde nahoru. Snad mám všechno. A co nemám, bez toho se budu muset obejít'', řekla jsem a zavřela kufr.

Po chvilce jsem slyšela klepání na dveře. 

''Otevřu'', usmála se na mně Carrie. Oblékla jsem si kabát a obula si kozačky. 

''Ahojte krásky'', řekl Zayn a vešel dovnitř. 

''Tohle mi už příště nedělej, takové stresy'', zakňučela jsem. Zayn se ušklíbl a předklonil se pro tašku. Při tom se naklonil ke mně a dal mi letmou pusu. Usmála jsem se. 

''Máme dole taxika'', řekl. Když jsme byli všichni venku, zamknula jsem byt a Zayn přivolal výtah, který nás svezl dolů. 

''Tak si to užijte a napište!'', usmála se Carrie a obejmula mě. 

''Napíšeme, určitě'', řekl Zayn a a dal ji sourozeneckou pusu na líčko. Hrozně se mi líbí, jaký vztah mezi sebou mají. Je to roztomilé.

''Mějte se'', řekla Carrie. 

''Ahoj sestřičko'', řekl Zayn s úsměvem. Taxikář naložil moji tašku do kufru a Zayn mi otevřel dveře od auta. 

''Ahoj Carrie'', usmála jsem se a sedla si do auta. Bylo v něm hezky teplo. 

''Těšíš se?'', zeptal se mě Zayn, když jsme se rozjeli. 

''Ještě jsem nějak nevstřebala že jedeme do Paříže, tam, kam chci celý život'', řekla jsem a Zayn se zasmál. 

''Omlouvám se, že jsem tě v práci tak přepadl, ale prostě jsem tě chtěl překvapit'', řekl. 

''Příště chci, abych o tom překvapení věděla alespoň 3 týdny dopředu''

''Ale to už nebude překvapení''

''Já klidně budu dělat překvapenou, až pojedeme na letiště'', zasmála jsem se. 

''Dobře, kam chceš letět příště?''

''Radši nic říkat nebudu, protože jsi schopný hned na 2. ledna koupit letenky''

''Chtěl jsem ti udělat radost''

''Já vím. Děkuju'', usmála jsem se. Naklonila jsem se k němu a políbila ho. Vážně mi ještě nedochází, že jedeme na letiště a letíme do Paříže. Všechno je to moc narychlo. Ale určitě to budou jedny z nejlepších dnů v životě. 

Když jsme přijeli na letiště, Zayn zaplatil taxikářovi a vzal svoji tašku a můj kufr. Znovu jsem zkontrolovala jestli mám ty nejdůležitější věci; mobil a doklady. 

Prošli jsme na letišti kontrolou a prostě udělali všechno, co se musí před letem udělat. Měli jsme ještě půl hodiny čas, a tak jsme si sedli do Starbucks a koupili si karamelové latte. 

Začala jsem si uvědomovat, že jsme na letišti a za chvíli letíme. Wow, vážně spolu letíme do Paříže. 

''Už jsem neletěla dlouho'', řekla jsem. 

''Já taky ne. Naposledy, vlastně když jsem taky letěl do Paříže. Ale to už je pár roků zpátky''

''Já naposledy před třemi lety, s našima jsme byli na Malorce'', řekla jsem. Na to vzpomínám ráda. Zamilovala jsem se tam do jednoho kluka z hotelu. Byl o rok starší než já a byl vážně krásný a hodný. S ním jsem zažila svoje poprvé. Vůbec se mi po dvou týdnech tam nechtělo domů. Po dovolené jsme si asi ještě měsíc psali, protom ale přestal odepisovat. Teď vůbec nevím, co s ním je.

''Hej Mitchie'', zamával mi Zayn rukou před hlavou. Otřepala jsem se.

''Slyšelas mě?'', zeptal se mě.

''Ne, promiň, zamyslela jsem se'', řekla jsem a nevinně se usmála.

''Pojď, jdeme do letadla'', řekl Zayn a natáhl ke mně ruku. Oblékla jsem s kabát a vzala si svoji kabelku. Když jsme procházeli halou, drželi jsme se za ruce a lidi se na nás dívali a usmívali se. 

''Co se to děje?'', pošeptala jsem Zaynovi.

''Líbíme se jim, jako pár. Není divu. Taková krásná dívka a takový krásný kluk'', řekl Zayn hrdě. Zasmála jsem se. 

''Trošku narcis, nemyslíš?'', štouchla jsem ho do ramene. 

''Trošičku'', řekl s úsměvem. Za necelých 5 minut jsme seděli v letadle. Se Zaynem jsme se hádali, kdo bude sedět u okna, ale nakonec jsem vyhrála já. 

''Holka vždycky vyhraje'', řekla jsem a vyplázla na něj jazyk. 

''A kluci se vždycky urazí'', řekl Zayn, složil ruce na prsa a podíval se dopředu.

''Dobře, fajn'', řekla jsem a otočila se k němu zády.

''Ne počkej'', položil mi ruku na rameno.

''Moc dlouho ti to teda nevydrželo''

''Klidně se s tebou nebudu bavit celý let''

''To nevydržíš'', zasmála jsem se.

''Ale vydržím''

''Ne, nevydržíš''

''Říkám že jo''

''A já říkám že ne''

''Uvidíme'', řekl a znovu složil ruce na prsa. Zasmála jsem se nad jeho upřeným pohledem na sedadlo před ním a otevřela kabelku. Vždycky v ní nosím knížku Hvězdy nám nepřály. Tu knížku mám přečtenou už asi 4x, ale pořád ji nosím v kabelce, kdybych se třeba někde nudila, jako teď a neměla co dělat. 

Pokaždé, když jsem se chtěla na Zayna podívat, jsem se zastavila a podívala se zpátky. Sice se mi nelíbilo, co děláme, protože jsem se začala nudit, ale já vyhraju. Říkám, že mu to celý let nevydrží. Prostě ne.

O hodinu později:

''Ale notak Mitchie, nečti si'', řekl Zayn a vzal mi knížku z rukou.

''Já říkala, že to nevydržíš'', ušklíbla jsem se. Zamračil se a přimhouřil oči.

''Copak lásko?'', zasmála jsem se. Najednou se na jeho obličeji objevil udivený pohled. Co jsem řekla?

''Co-co je?'', zeptala jsem se.

''Řeklas mi.. lásko''

''Oh, to si, ani jsem si to neuvědomila'', snažila jsem se mluvit klidně, ale v půlce věty mě hlas zradil a zlomil se mi.

''Ne ne. Je to pěkný'', usmál se.

''Lásko'', dořekl a pohladil mě po čelisti. Projel mnou mráz a teplo zároveň, když to slovo vyslovil. Naklonil se ke mně a lehce mě políbil. Opřel se čelem o mé a díval se mi do očí. Potom mě znovu políbil, tentokrát už vášnivěji. Cítila jsem motýlky v břiše. Jsem z něho vážně mimo.  

Další díl bude až v pondělí, protože zítra po škole jedu do Prahy a vracím se až v neděli večer. Užijte si víkend :-))