❇Zkrat❇

85 7 0
                                    

S úžasem jsem hleděla na svět před sebou. Tohle všechno se přede mnou skrývalo, když jsem žila pod hladinou. Tohle všechno jsem nikdy nezažila. Nikdy jsem neviděla svět nad sebou. Nevnímala jsem čerstvý vzduch ani to, když mě slunce hřálo na bledých pažích. Hleděla jsem na to s údivem, jaký jsem ještě nikdy nepředvedla. Přála bych, aby se sem babička opět podívala, ale hladina pod námi se opět uzavřela.

Rozhlédla jsem se po svých společnících. Lissa očima přejížděla po namodralé obloze, Astrid natahovala ruce, aby se dotkla slunce, Chantal si přelévala průzračné moře z dlaně do dlaně a Augustin s Brandonem vdechovali pach soli z moře. Zůstávali ve stejném úžasu jako já.

Podívala jsem se pod sebe. Odsud jste hladinu nevnímali. Viděla jsem ji jen, když jsem se nacházela pod ní. Tady nad ní jsem kopala nohama ve vodě. Ani jednou nezavadily o nějakou hladkou či ostrou hranu. Když jsem se podívala do čistě modré vody, zaznamenala jsem dva metry pod hladinou mírné jiskření. Potopila jsem se.

Slyšela jsem, jak na mě Chantal s Lissou volaly, ať se vrátím. Já jsem se ale upnula jen na cíl před sebou. Okolo mě proplulo pár ryb, které bez potíží zamířily přes naši zábranu. Propluly jí, jako by tam nic nebylo. Dokázaly to bez toho, aniž by je něco skolilo nebo odhodilo.

Kopla jsem nohama, abych se dostala blíže. Dva metry pro mě neznamenaly skoro nic u nás doma. Tam jsem se bez potíží pohybovala a mluvila, ale tady mě všechno omezovalo. Připadala jsem jako svázaná. Jako by mě kolem mě někdo omotal pevné provazy, které splétal dlouhé roky, abych se z nich nerozvázala. Připadalo mi i, že mě svázali nejméně třemi uzly k sobě. Pomalu jsem klesala, nedokázala jsem se ničeho zachytit.

Pomalu mi docházel kyslík. Mé mozkové buňky odumíraly. Ale já jsem se přesto nevzdávala. Snažila jsem se dosáhnou svého cíle. Musím zjistit, jestli to je opravdu tak, jak to vidím. Můžu se mýlit, ale to nezjistím, pokud to nezkusím. Za zkoušku nic nedám. Ale i rčení se občas mýlí.

Připlula jsem až k ní. Proud mě stále unášel nad hladinu. Platila tady síla, která mě stále nutila, abych se vydala zpět za vzduchem. Pokusila jsem se promluvit, ale do mých plic vnikla jen voda. Zamávala jsem kolem sebe rukama. Potřebovala jsem se zbavit toho pocitu, který teď věznil mé schopnosti. Nic jiného jsem si nepřála. Jen dokázat to, pro co jsem se potopila.

Zakopala jsem nohama, abych přinutila ztuhlé svaly k činnosti. Přinutila jsem se vtáhnout kyslík z vody, který jsem dokázala přijmout. Zde platily jiné zákony. Tady jsem neměla schopnost dýchat, mluvit a dostatečně se pohybovat. Proud byl na mě moc silný. Pořád dokola jsem zvedala oči k hladině. Nic mi neusnadnilo, abych se dostala blíže. Zbývalo jen třicet centimetrů. Myslela jsem, že mi z nedostatku kyslíku pukne hlava. Ale já to zvládnu.

Natáhla jsem ruce před sebe. Dlaně se dotkly hladkého povrchu. Moje dlaně po něm klouzaly, ale já jsem se vytrvale držela. Pohladila jsem to, čemu jsem říkala domov. Teprve teď mi došlo, že po hladinou nám umožnili dýchat, ale tady to byla výjimka. Pod hladinou jsem měla dostatek kyslíku, ale nad ní jsem cítila, že je ho málo. Tady jsem se stala napůl člověkem, což jsme, i když naším otcem je samotný Poseidon. Tady se uplatnila moje lidská část, ale stále jsem si zachovávala to typické pro naši rasu.

Pohladila jsem hladinu. Tam dole zůstala babička. Jediná příbuzná, která znala mé skutečné já. Ta, která mi věřila a čekala ode mě velké věci. Kdybych se teď na okamžik vrátila zpět, nikdo by to ani nepostřehl. Zmizela bych jen ma pouhou vteřinku. Vrátila bych se brzy, aby mě zbytečně nehledali. Potřebuju jen vědět, co je z babičkou.

Prostrčila jsem ruku sklem. Prošla jím bez zbytečné námahy. Chystala jsem vsunout i druhou ruku, ale pocítila jsem bolest, která procházela mou paží. Hladina zajiskřila. Odlétaly z ní jiskry. Celá se sama od sebe modře leskla. Oslepila mě jasně modrá zář. Chtěla jsem svou ruku pomalu vytáhnout. Projela mnou štípající bolest. Šířila se od konečků prstů až k srdci. Tušila jsem, že ho zasáhne a já nebudu dál žít. Odevzdaně jsem zavřela oči.

Uvězněná pod hladinouKde žijí příběhy. Začni objevovat