Hawaii

8.kapitola - tři podezřelí

Kdo by to tušil. Celé odpoledne jsem strávila s klukama u bazénu a... Dalo se to. Ne nebudu říkat, že to bylo naprosto dokonalý, protože je nesmím přechválit. Nechceme, aby jim narostlo už tak obrovské ego. Jsou to přeci jen nagelovaný hlavy. 

Po příchodu na pokoj jsem se převlékla z plavek a hodila na sebe bílé letní šaty s průhledným pásem okolo břicha. Na ruku jsem si připla béžové hodinky a okolo krku dala zlatý řetízek. Ozvalo se klepání. Šla jsem ke dveřím a otevřela. Stál tam Deny a Derek. Oba mě sjeli pohledem. Derek zahvízdal. "Sluší ti to." Pochválil mě Deny. "Budu hádat. Táta vás pro mě posílá." oba se usmáli. "Jo." odpověděl Derek. "No a taky vzkazoval ať se slavnostnějš oblíkneš, že se jde na večeři, ale myslím, že to jsi splnila." "Díky." Odpovím. Obuji si mé páskové botky a popadnu mobil a kartu. Společně s Denym a Derekem jdeme dolů na recepci. Cestou nabereme ještě pár kluků, které neznám. Jet výtahem asi s 10 klukama není zrovna cesta ze sladkostí. Jeden je moc navoněný druhý zas vůbec. To je ale slabý odvar. Někdo mi tam sáhl na zadek. Nevím kdo to byl. Ale podle toho kdo byl nejblíž u mě jsou tři podezřelí. 

1) Charlie  

2) Deny 

3) Neznám jeho jméno, ale vlastně, proč neznám jeho jméno?! Je celkem dost pěknej! 

Má na sobě obyčejné černé triko s krátkým rukávem a krátké světle modré džínové šortky. Vlasy měl něco mezi blond a světle hnědou hozené na zdřejmě čerstvé vyfénovanou patku. Aleluja..... Žádný gel! V tričku se mu rýsoval jeho vypracovaný hrudník a celkově vypadal dobře.

Cestou do restaurace jsem šla vzadu a celou dobu jsem přemýšlela nad tím neznámým. Najednou jsem dostala takovou facku, která mě ze snění okamžitě probrala. Tím nemyslím facku v tom pravém slova smyslu spíš jako přirovnání. Při přechodu přes přechod jsem se tak zasnila do pana mám dokonalý asi úplně všechno, že jsem se zapomněla rozhlédnout. Díky Denymu, který šel kousíček přede mnou a stihl mě rychle stáhnout do jeho náruče a tím tak zabránit mého střetu s opravdu rychle jedoucím autem. Táta šel s půlkou ve předu a ta druhá koukala jak já teď stojím namáčklá na Denym. No ne, že by nebyl pěknej, to byl a moc. Celkově. Měl velmi podobné rysy jako pan neznámý. Odstoupila jsem od Denyho a urovnala si šaty. "Kluci nikdo nic před tátou je vám to jasný?" všichni s úsměvem kývali hlavami. Dokonce i pan neznámý. Co? On je tu taky? Já myslela, že je ve předu. No nic co se dá dělat. No já vím naprosto přesně co dělat nebudu a to myslet na kohokoli tady z těch kluků. Jsou úplně blbí. Všichni do jednoho. Tím jsem ukončila mé myšlenky na kohokoli z těch kreténů a přepla zpět do moodu - chovej se jako by jsi je měla ráda, i když to NENÍ pravda - a uvědomila jsem si, že už mám hlad.