Hawaii

50.kapitola - a já?

Po zjištění kolik je hodin (konkrétně 22:34) jsme se opět ruku v ruce vydali k hotelu. Pár set metrů před hotelem se však z jeho sevření vyvléknu. On se zprvu podívá překvapeně, ale potom chápavě. Po celou dobu co jsme šli k hotelu jsem přemýšlela, jestli je vhodné ptát se ho na otázku, na kterou jsem odpoledne na pláži neměla odvahu. "Jenn... Co je? Vypadáš strašně nervozně. Očima těkáš ze strany na stranu, jako kdyby jsi je nemohla zastavit." Já kývnu hlavou v záporu. To mu ale nejspíš nestačilo, chytne mě za ruku a zastaví se. "Co se stalo?" Zeptá se mě s kratšími pomlkami mezi slovy. "Přemýšlím a hledám odpověď." Řeknu mu pravdivě. "Odpověď na co?" Nenechá se odbít. " Včera ve výtahu jsi mi tvrdil, že se ode mě držíš dál. Musím to respektovat. Dnes jsi se choval úplně opačně. Nevadí mi to. Ale proč jsi tak zaváhal, když jsem tě prosila o to, aby jsi mi namazal záda, nebo mi říkal zlato před  tím barmanem. Já... Já tomu nerozumím. Snažím se. Opravdu, ale nějak mi to nejde." Josh si sedne na lavičku vedle nás a já to udělám také. Teď je mi jedno, jestli přijel táta a kluci nebo, jestli ještě máme čas. Chci slyšet co mi řekne. "To co jsem ti řekl ve výtahu je pravda. Stojím si za tím, ale jsou chvíle, jako třeba dneska, kdy to nejde. Nejde se od tebe držet dál. Já jsem takovej zkurvysyn, že to není možný. Jsem zvyklej mít okolo sebe dost pěkný holky, ale nikdy, fakt nikdy jsem neměl potřebu jim odolávat. Měl jsem to, co jsem chtěl, ale u tebe to je jiný. Oproti ostatním holkám tě znám, aspoň trochu. A taky jsme to všichni slíbili trenérovi. Ale ty s tvojí nevinnou tvářičkou a kurva dobrým tělem si sem jen tak nakráčíš a já kluk, který mu se holky v posteli točí jak kolo štěstí má odolat? To je sakra těžkej úkol! A vím že my dva nejdeme dohromady, ale zároveň mě nehorázně sere, když na tebe někdo jinej kouká! Já nejsem zvyklej se s někým o něco jen tak dělit. Nejsem zvyklej, že by mi nějakej vandrák přebral holku. To já jsem ten, co si bere to co chce a je mi jedno komu to dřív patřilo nebo jestli to ještě někomu patří." Začíná nebo spíš už je naštvanej. Zvedne se z lavičky a stojí celej napnutej přede mnou. Kouká mi do očí a kdybych byla kluk tak mi dost možná natáhne. "Proč říkáš, že mi musíš odolávat? Kdybych se ti tak moc líbila nešel by jsi a nelíbal se s jinou." Odpovím rázně. On svraští čelo. "Jak jako s jinou?" Zeptá se hrubým hlasem. "Jak jako.... Já vás na té párty viděla. Hned co jsme všichni vyšli z bazénu jsi si za mě našel náhradu. Krásná vysoká blondýna. Už si pamatuješ?" Řeknu s jemnou ironii v hlase. Překvapila jsem ho. Tohle nečekal. Šlo na něm vidět, že jsem ho tím zahnala do kouta. 1:0 pro Jenn! "Jo máš pravdu." Odpoví mi po dlouhé době ticha. "Lisa se jmenuje. Moc hezká a hlavně šikovná holka." Odpoví mi a na slovo šikovná dá jasný důraz. Tak teď dostal on mě. 1:1. Zvednu se a odejdu. Hned jak jsem dostatečně daleko nechám slzy volně téct a rozeběhnu se co nejrychleji na hotel. Na recepci se informuji, zda už táta a kluci dorazili. Při zjištění, že každou chvíli je očekáván jejich návrat se vydám výtahem do pokoje. 

Při pohledu na neustlanou postel si vzpomenu na Joshe. Debil! Popadnu mobil a zavolám mamce. Povídáme si dlouho o různých věcech. Lehce zabrousíme i k Joshovi. Ne však tomu co je tady, ale tomu co je doma. Mamka o mě měla starost. Zřejmě se domnívala, že bych z toho mohla být smutná, ale to ještě neví, že tady je spoustu elementů, kteří my v hlavě dělají takový bordel, že nějaký rozchod je vedlejší.

Také jsem zavolala Emě. Té jsem řekla o něco víc, než mamce co se týče kluků. Ale ne úplně všechno. Někdy jí to asi povím, ne však přes telefon. Takovéhle věci říkám radši osobně. Ema mi vyprávěla co je nového doma. S Darkem jim to zatím klape. Přeju jim to. Je to hodnej kluk. 

Oba dva telefonáty mě docela vyčerpaly. Mobil tedy pokládám na noční stolek a pomalým krokem se přesunu do koupelny. Svléknu ze sebe všechno oblečení a vlezu si do vany. Vlasy si svážu do nedbalého drdolu, abych si je nenamočila. Celá se umyju. Smeju ze sebe slanou vodu a vyjdu ven z koupelny. Rozhodnu se jít na terasu a proto na sebe hodím spodní prádlo a triko společně s kraťasy na spaní. Otevřu dveře a pak si uvědomím, že by mě na terase dost možná mohl zahlédnout Josh a toho teď opravdu nepotřebuji vidět. Venku však lehce fouká a do pokoje to vhání čistý vzduch. Dveře proto nechám otevřené. Lehnu si do postele. Ani se nepřikryji dekou. Jenom koukám do stropu. Z pokoje od kluků se ozvou hlasy. Usoudím tedy, že kluci a táta už se vrátili. Asi po půl hodině hlasy utichly, což znamená, že kluci už šli spát. Po nějaké době klidu se však dveře na terasu otevřely. 

Ouuuuu shit. Je to Josh. Opřel se o zábradlí a koukal se na oceán. Já nehybně ležím na posteli a doufám, že si mě nevšimne. Pohl se. Otočil hlavu k mým dveřím a následně se otočil celý. Nechci s ním mluvit, ale zároveň jít a zavřít teď dveře mi přišlo dětinské. Počkám tedy jak se zachová. Doufám, že má aspoň trochu lidskosti, sebere se, zapluje do své postele a mě tím tak nechá na pokoji. Jenže on je zřejmě šutr, nebo zkurvysyn jak se sám nazval a míří si to přímo ke dveřím od mého pokoje. Stoupne si doprostřed dveří a kouká na mě. Já nemám co říct a tak jen nehybně zírám do stropu. "Jenn, já.... ehmmm..... Přišel jsem se ti omluvit. To co jsem ti venku řekl nebyla úplně pravda." Malým krůčkem přejde práh dveří a objeví se tak v mém pokoji. Poslouchám co řekne. Posadím se, abych mu viděla do obličeje. On se skrčí a sedí v bobku přede mnou. Ruce má položené na mých stehnech a upřeně se mi dívá do očí. "Promiň." Řekne a obličejem se přibližuje tomu mému.

Líbá mě! On mě fakt líbá! Chytnu ho okolo krku a jednou rukou mu zajedu do vlasů.  Je to tak elektrizující! A taky divný... Sakra divný... Člověk si říká, že je to na něj moc intenzivní, ale najednou chce víc. Dokonce i já chci víc. A on? On si mezi tímto mým prologem, který se odehrává v mé hlavě, velice začal rozumět s dolním lemem mého trika. Zvednu ruce nad hlavu a on mi přetáhne triko přes hlavu. ,,Tohle bychom neměli." Říkám mu mezi polibky. A on si začne rozepínat kalhoty. ,,Proč ne?" Ptá se mě jemně  namyšleným tónem a zhluboka dýchá. ,,Vždyť máš hezkou a moc šikovnou kamarádku." Prohlásím a nechám ho, aby mi rozepl podprsenku. Má v tom praxi. Rozepne jí hned. Takhle lehce to nejde ani těm chlapíkům v romanťácích. Teď už nemůžu přestat. ,,Jsi směšná! Posledních pár dní nemyslím na nic jiného než na tebe. Nevím jak se ta holka jmenuje a nevím co umí. Jen jsem se s ní líbal a to z důvodu toho, abych se ti zhnusil a ty sama se ode mě držela dál a já to pak měl s tím mým ovládáním se lehčí." Oba ze sebe strháváme poslední kusy oblečení. Jeho triko hodím na druhou stranu mého pokoje a on mě položí na postel. Proč mi tolik záleží na tom jak mě bere? Asi nechci spát s někým, kdo to bere jako lhostejnou věc... "Proto jsi se s ní líbal?"  Ležíme na té velké posteli a on mě drží pod zády. Už jsme nazí.  Říkám s naprostým klidem, ale vevnitř jsem strašně nervózní. Už to přijde... "Jo a teď toho lituju, ale už tehdy jsem chtěl tohle udělat." Je úplně poslední věc, co řekne. Chytne mě za ruku. Políbí mě na rty. Zanikne ve mně. A já? Já puknu.

Co na to říkáte? Doufám že se vám kapitola líbila. Čekali jste to? Chtěla bych zmínit, že poslední odstavec této kapitoly není tak úplně psaný mnou. Nebo spíš hlavní pointa není napsaná mnou. Mě osobně toto psát moc nejde a tak jsem se dohodla se sassyfreakdreamer (která také napsala pár knížek, takže si je běžte přečíst), že mi tuto část půjčí. Já jsem si už jen doplnila části tak, aby seděli do mého příběhu, který je jinak psaný pouze mnou. Slibuju. Budu ráda za každá ohlas. 

Pa N.