Hawaii

27.kapitola - takový napjatý

Balení si toho nejnutnějšího, cesta autobusem a ubytování proběhlo celkem rychle. Teď stojím společně s klukama před naším dočasným hotelem a čekáme na tátu. Alelůja. Konečně to nejsem já, kdo je poslední a na koho se musí čekat. Na sobě jsem už měla plavky a přes ně sportovní kraťasy a tílko. V ruce jsem svírala ručník. Bylo mi nehorázné vedro. Přešlapovala jsem z místa na místo. Najednou se otevřely dveře a táta vyšel ven. Díky bohu. 

Šli jsme takovou pěšinkou po útesu. Bylo to celkem vysoko. Dole vlny narážely na útes. No tak to potěš koště. Najednou jsme se napojili na nějaké schody a scházeli jsme dolů. Zde byli něco jako skokánky. Bylo jich tu víc a byli rozděleny podle výšky. Byla to nádhera. Nikdo tu nebyl. Bylo to jen naše. Uprostřed ničeho taková krása. Skákat se mi moc nechtělo, nebo spíš strach byl silnější. Najednou si nás zavolal táta. "Poslouchejte mě všichni. Jak sami víte všichni jste  plnoletí, tudíž já tu jsem jen jako pomocná ruka. Vaši rodiče a samozdřejmě i já vám věříme. Nemyslím si, že by tady byl někdo problémový. Před odjezdem vaši rodiče podepsali papír o tom, že jste tu na vlastní nebezpečí. Po celé dva dny tady máte volno. Povinné jsou jen snídaně. Na hotelu max. do 2 do rána. Jsem realista a je mi jasné, že jakmile se dozvíte o nejbliží párty dřív vás na hotel nedostanu. Můžete chodit i sem. Podmínkou je minimálně ve dvou. Nikoho tu nenačapu samotného. Je vám to jasný! A ještě zpět k té plnoletosti. Možná někteří víte, ale Jenn plnoletá není. Ručíte mi za ní vlastním krkem." Já jsem jen protočila očima. Dělá jak kdyby byli starší o půlku století. "Já se vracím zpět na hotel, jen jsem vám chtěl ukázat tohle místo." Dokončil svůj proslov a začal se vracet. Kluci si položili ručníky na volná místa a šli skákat. Já jsem radši zvolila variantu opalování. Rozložila jsem si ručník nasadila si sluneční brýle, svlékla se do plavek a lehla si na ručník. Najednou z vody vylezl Charlie a přišel ke mě. Koukl se na mojí osušku a naznačil mi ať se šoupnu. Já tak učinila a on si lehl vedle mě. "Jak to, že nejsi ve vodě?" Zeptal se mě. "To bych se mohla zeptat i já tebe." Odpověděla jsem jsem s pobaveným úšklebkem na tváři. "Já se ptal první." Odpověděl pohotově. "Ani nevím. Dlouho jsem jen tak nic nedělala a neležela. Tohle je celkem fajn." Odpovím mu tak z poloviny upřímně. "A co ty?" Zeptala jsem se ho." Je tam nuda. Kluci jako Sam a David se šli projít dál a prozkoumat to tu a tady zůstal jen Derek, Deny a Josh. No a jak si asi dokážeš představit, je to tam takový napjatý."

Po dlouhé době další kapitola. Snad se vám bude líbit. Omlouvám se za pravopisné chyby.