Hawaii

40.kapitola- hodně naštvaná sopka

Postavil mě na nohy a nejspíš měl v plánu mě odvést na hotel. "Pust mě."  Prohlásila jsem. Alkoholu v krvi jsem sice měla ještě dost, ale už jsem mohla mluvit mnohem jasněji. Jenže... Jako bych nic neříkala. Pokračoval dál. " Řekla jsem pust mě!" Vyjekla jsem o něco víc. Jenže žádné odezvy se mi nedostalo. "Ty vypatlanej idiote okamžitě mě pusť." Zakřičela jsem na něj ze všech plic. To ho překvapilo. Sundal mě a o malinko odstoupil. Trochu se mi zamotala hlava a tak jsem se přidržovala o nejbližší strom. Josh stál naproti mě a koukal se co dělám. Čekala jsem až odejde, ale on se k tomu nějak neměl. Přistoupil ke mě blíž, asi mě chtěl znovu vzít, ale já jsem ho odstrčila. "Jenn, já ti chci pomoct odvést tě na hotel." Promluvil konečně. Mě to donutilo k úsměvu. K ironickému úsměvu. "Jenže já jsem se tě o žádnou pomoct neprosila, takže největší laskavost mi uděláš tím, že odejdeš. Děkuji předem." Odpověděla jsem mu naprosto klidným hlasem, ačkoli to ve mě vřelo jako v sopce. Hodně naštvaná sopce. On se zhluboka nadechl. "Nemůžu tě tu přeci jen tak nechat." Odpověděl mi. "To se teda pleteš... Přesně to totiž uděláš a ještě líp, když už mi nikdy nepolezeš na oči. To by bylo teprve skvělé." Řekla jsem. Stál tam. Ani se nehnul. "Jdi! Běž! Vypadni!" Křičela jsem na něj, když se neměl k odchodu. 

Otočil se a odešel. Sláva. To to trvalo. Šla jsem pomalu po chodníku. Nevím kolik je hodin a vlastně ani nevím kde jsem. No Jenn, to jsi vykoumala. Pořád lepší ztracená, než v blízkosti toho idiota. Posadila jsem se na lavičku. Oči se mi zavíraly a já jsem jim nebránila. Na chvilinku jsem si lehla. 

Zemětřesení? Pomyslela jsem si. Otevřela jsem oči a zjistila jsem, že žádné zemětřesení, ale Charlie, který stál nade mnou a třásl se mnou. Vedle něj stál Deny, Derek a Josh. Posadila jsem se. Ouuu já zaspala. Venku svítilo sluníčko. "Do háje Jenn, to ti přijde normální. Báli jsme se, že se ti něco stalo. Telefon nebereš. Pokoj prázdný a na recepci říkali, že jsi se v noci ani nevrátila. Křičel na mě Charlie. Protřela jsem si oči. Nevěděla jsem co mu na to mám odpovědět. On si mě přitáhl do obětí. "Hrozně jsem se o tebe bál." Řekl mi. "Jsem v pohodě." Odpověděla jsem mu, ačkoli jsem ho chápala. Taky bych o něj měla strach. Společně jsem se zvedli a šli na hotel. "Jak jste mě vlastně našli?"Zeptala jsem se. "Josh říkal, že by jsi možná mohla jít tudy." Řekl Charlie. "Jsi frajer." Poplácal Charlie Joshe po ramenou a pustil se do konverzace s Derekem. Frajer? To sotva. Josh se na mě podíval omluvným pohledem, ale mě to bylo jedno. Hlavu jsem otočila jiným směrem a za celou cestu jsem ji neotočila. S tebou jsem skončila kamaráde...

Další kapitola venku. Doufám, že se vám knížka líbí. Omlouvám se za gramatické chyby. Budu ráda za každý ohlas.

Pa N.