35.kapitola-v oblacích

6.9K 236 3
                                    

Cestou na pokoj jsme oba mlčeli. Nenechte se však zmást. Nebylo to trapné ticho. Prostě jenom ticho, který ani jeden z nás nechtěl zkazit. Na terase jsme se oba zastavili a koukali na sebe. Co jako teď do háje mám dělat? Co ale vím přesně je, že se s ním nehodlám  více cumlikat. Proto jen zvednu ruku, zamávám a s pozdravem na dobrou noc odcházím do postele. Tak holka a teď už neusneš definitivně. Okolo sedmé ráno vylezu z postele a dám si sprchu. Takhle brzo jsem snad o prázdninách nikdy nevstávala. Hodím na sebe plavky a přes ně obyčejné bílé triko a černé kraťasy. 

Na snídani jsem si sedla vedle Charlieho. "Nazdar kočko! Dneska se jede na nějakou pěknou pláž kus od tu. Jedeš taky že ano." "Ehm.... jo asi jo." Odpovím mu. Naproti mě si sedne Josh. Po zádech mi přejede mráz. Proč se to děje? "Ahoj." Řekne a u toho se zastaví pohledem i u mě. Je to zvláštní když se chová tak, že tu jsem. Když mě neignoruje. 

Sedím v autobuse vedle Charlieho. Opřu si hlavu o jeho rameno. Sakra. V noci mi spát nejde a teď se mi zavírají oči. Všimnu si naštvaného pohledu Joshe. Když se naše oči střetnou on uhne. Zavřu oči. Po chvíli se autobus zastaví a to je znamení, že jsme na místě. Vyjdeme před autobus a a táta rozdá pokyny. Kluci jdou pláží blíž k moři. Táta se ke mně připojí. "Ahoj princezno." "Ahoj tati." "Je všechno v pořádku? Líbí se ti tu?" Já se na něj podívám, usměji se a kývnu hlavou ve znamení souhlasu. "Kluci tě neobtěžují?" No...... "Ne vše je v pořádku tati." On mi položí ruku na záda a pohladí mě. "Jdu k baru." Prohlásí a tak se naše cesta rozděluje. Do písku si rozložím deku. Začnu se opalovat. Sluníčko dneska hodně pálí a já dostanu žížu.  Zvednu se a jdu k baru, kde sedí táta s Denym a Joshem. Koupím si pití a přisednu si k nim. Oni právě řeší problém co je lepší jestli holka s velkým zadkem nebo ne. Za co mě trestáš!? V tom k nám ke stolu příjde postarší pán. V ruce má letáčky. "Dobrý den, omlouvám se, že ruším, ale mohu vám nabídnout obrovskou škálu vodních atrakcí. Vlastním tu místní půjčovnu." Mlčela jsem. Přeci jen nezáleželo jen na mě. Podívala jsem se tátu a toho to asi natchlo. Pán mu ukazoval na letáčku, který svíral v ruce všemožné vodní srandy. "Tohle je zajímavé." Ukázal táta na letáček. Naklonila jsem se, abych také viděla. Táta ukazoval na něco jako padák. Ten ale byl přivázán k provazu, který byl ukotven na člunu a celý "padák" táhl za sebou. Vypadalo to zajímavě. Chtěla bych si to někdy zkusit, ale strach z výšek byl silnější. Zamyslela jsem se. Jaké to asi je? Létat ve vzduchu jako pták. Volný pták. Z mého přemýšlení mě přerušil tátův hlas. "Beru to. Mohu to zaplatit teď rovnou? Pro tři místa prosím." Z kapsy vytáhl peněženku a na stůl položil určitý obnos peněz. Já společně s Joshem a Derekem koukali na tátu a podle jejich pohledů, také nechápali co se děje. "Mohu vás poprosit, aby jste šli se mnou?" Zeptal se muž, ale my jsme stále seděli. Táta se na nás podíval nechápavým pohledem. "Na co ještě čekáte. Běžte. Já vás vyfotím." Řekl táta. Kluci se zvedli. Já však dále seděla. "Já nejdu." Řekla jsem. Táta se na mě podíval pohledem jako bych se úplně zbláznila. 

Prosím všechny svatý i nesvatý ať to přežijeme. Modlím se sama pro sebe při tom, co mi nějaký kluk uvazuje všechny bezpečná opatření. Josh s Denym jsou nadšení, ale já mám naděláno. 

Jak jsme se dostali do vzduchu vám nepopíšu, protože můj strach mi nedovolil otevřít oči. Když jsme však byli ve vzduchu a kluci pořád mluvili o tom, co vidí nedalo mi to a i já otevřela své uslzené oči. Joshovo a Denyho ruku jsem však nepustila. Ano čtete správně. Držím je za ruku. Ale na moje překvapení ani jeden se nebránil a proto jsem neměla v plánu ani jednoho pustit. Ze strachu.... samodřejmě. 


HawaiiKde žijí příběhy. Začni objevovat