23.kapitola-Kdo to do háje je?

7.6K 265 5
                                    

Stojím před hotelem a přemýšlím kam půjdu. Na konec vyhraje varianta zajít se projít na pláž. Hned jak se začnu přibližovat cítím v botkách písek a tak si je sundám a vezmu do ruky. Venku je příjemně. Teplo, takže nemusím mít bundu, ale zároveň fouká příjemný osvěžující vítr. Ten jenž je vždy před bouřkou. Všude kolem je ticho. Občas zaslechnu hudbu z nějaké párty, ale jinak všude ticho.  Skvělé místo na přemýšlení.  Moje myšlenky se zastavovali u Joshe. Mého teda vlastně ne tak mého Joshe. Cítila jsem se zklamaně. Věřila jsem mu. Opravdu jsem si naivně myslela, že pokud by mě přestal mít rád, zkrátka by mi to napsal, zavolal nebo řekl osobně, ale že mě podvede a pak bude dělat jako, že se nic nestalo mi příjde ubohé a sama sebe se ptám, s čím jsem to vlastně chodila. Se srabem? Popravně dala bych mu i jiné názvy, které by se přímo příčili slušnému chování a proto budu radši mlčet a necháme to u toho sraba. 

Od někud jsem slyšela hluk. Podívala jsem se od svých nohou tím směrem a zjistila jsem,  že proti mě míří parta kluků. Opět jsem sklopila hlavu k nohám a snažila se vypadat nenápadně. Když jsme se míjeli konkrétně jsem byla kousek za nimi a už jsem si oddechovala, že jsem to zvládla, protože přiznejme si styděla jsem se jako blázen tak na mě jeden z nich zavolal. " Jenn?! Jsi to ty?" Vzhlédla jsem k partě kluků a hned jsem je poznala. Austin a jeho banda. Nahodila jsem falešný úsměv a zastavila se. Austin mávl na kluky a ti na jeho povel vypadli. Pomalu ke mě přistoupil a já jsem začala být nervozní. Stál už jen kousek ode mně. Bylo mi divně. To ticho mezi námi mi nepřidávalo na pohodě. " Zkoušel jsem ti volat, ale číslo neexistuje." Prolomil ticho. Mě se sevřel žaludek a chvíli jsem přemýšlela nad odpovědí. "Aha to je zvláštní, asi jsem ho špatně napsala nebo ty jsi ho špatně vytočil." Marně jsem se z toho snažila vykroutit. " To se mi ulevilo. Myslel jsem totiž, že jsi to udělal naschvál." Odpověděl a já jako bych zkameněla. Falešně jsem se zasmála a zakroutila hlavou.  Sakra! On si prohrábl své vlasy a udělal takový sexy úšklebek. " Chtěl jsem tě pozvat na večeři, ale myslím si, že tohle je lepší." Prohlásil a přistoupil ještě blíž. Do háje! Jak z toho vycouvat? On si mě přitáhl za boky a chtěl políbit. Já jsem ale pootočila hlavou a tím pádem mi dal pusu jen na tvář. Jo tak to bylo trapný. On se na mě jen nechápavě podíval. Já jsem se mu odstranila ruce z mých boků a byla na odchodu. On tam zůstal stát jak tvrdé Y. Byla jsem ráda, že nezačal tropit scény, jenže tím jsem to zakřikla. Všude okolo byla tma a proto jsem jen slyšela jak za mnou někdo běží. Pootočila jsem hlavou a když byl téměř u mě poznala jsem  že to byl Austin. Kdo jiný taky. Celá pláž byl prázdná. On mě chytil za ruku a otočil směrem k  němu. Opět si mě přitáhl napříč mému bránění za boky a přisál se mi na na rty. Já, já jsem sebou šila o sto šest ale on mě nechtěl pustit. Popadl mi ruce, aby zabránil tomu jak jsem do něj bušila. Pořád se drásal k mým rtům. Jednou rukou, držel ty mé a tou druhou zkoumal mé tělo. Bylo mi to krajně nepříjemné. Povedlo se mi vyprostit jednu ruku a tou jsem mu následně natáhla. S ním to však nic moc neudělalo. Teda vlastně ano. Jeho rysy v obličeji se změnily. Najednou byly hrubé a já se ho bála. Chtěl jsem utéct,ale on mě chytil za triko a vrazil mi na zpět takovou bombu, že jsem se neudržela a šla k zemi. Periferně jsem viděla jak se ke mě chtěl sklonit, ale najednou odlétl někam úplně jinam.  Chytla jsem se za nos z kterého mi tekla krev a nadzvedla hlavu, abych se podívala kde je Austin. Někdo na něm seděl a nakládal mu jednu ránu za druhou. Jediné co jsem slyšela byli nárazy pěstí toho dotyčného do Austina a dále jak mu nadával. " Ty se jí už v životě nedotkneš! Rozumíš! Už nikdy se na ní ani nepodíváš a jestli uvidím, jen pouhý náznak něčeho. Čehokoli tak tě zabiju! Slyšíš!?" Kdo to do hajzlu je? Ptám se sama sebe.

HawaiiKde žijí příběhy. Začni objevovat