Hawaii

42.kapitola- Kluci! Jenn! Úsměv.

S Denym jsme se společně vrátili na hotel. Zalezla jsem si do svého pokoje. Za chvíli bude oběd. Převléknu se z plavek do normálního spodního prádla a přes to přehodím pastelově růžové šaty. Krásně vynikly na mém opáleném těle. 

Po obědě jsme vyrazili na nějaký ten výlet. Kam, to vám neřeknu, jelikož jsme při tátově proslovu neposlouchala. Teď sedím s v autobuse vedle Charlieho. Sám se nabídl a mě to nevadilo. Před námi seděl David a Derek. Za námi Sam a kluk jehož jméno si ne a ne zapamatovat a vedle mě přes uličku seděl Deny a vedle něho Josh. Celou cestu jsme s Charliem poslouchali písničky. Měli jsme celkem podobný styl. Když autobus zastavil, všichni jsme se zvedli a pomalu vyšli ven. Hned mě ovanul teplý vítr. Bylo hrozné vedro. Táta nám řekl ať si s sebou vezmeme plavky do batohu, že možná bude možnost se někde vykoupat. Původně jsem si myslela, že se koupat nepůjdu, ale jak to tak vidím, tak se ochladí snad v první kaluži, kterou potkám. I když pochybuji, že v takovém vedru se někde najde moje vysněná kaluž. Táta se domluvil s nějakou místní, která nás povede. Prý je to někde v pralese a často se stává, že lidé zabloudí. Paní šla jako první a my jako malá housátka ťapala za ní. Já jsem šla před poslední. Za mnou šel Deny. Paní se občas zastavila někde u nějaké vyhlídky a něco málo nám o ní řekla, jenže já vzadu jsem stejnak moc neslyšela, teda ne že by mi to vadilo. Tyto pauzy jsem využívala k popadnutí dechu, protože celá tato sranda byla do kopce. Když už jsem myslela, že umřu a radši na ně počkám někde v pralese, tak jsem si všimla, že se tam vepředu kluci škrábají po takovém okraji a potom už nejdou vidět. Když přišla řada na mě, všimla jsem si kdo stojí nahoře. Josh byl ten kdo pomáhal klukům a teď i mě se dostat přes onen okraj. Dole stál Derek a pomáhal Joshovi zespoda. Zprvu jsem nevěděla jak se mám zachovat, ale když mi Josh podal ruku tak nebylo na výběr. Josh mě vytáhl nahoru cubi-dup. Ani nepotřeboval pomoct zespodu Dereka. 

Přede mnou se otevřela nádhera. Údivem jsem otevřela pusu. Nemohla jsem se ani hnout. Zřejmě jsem tam musela stát nějakou dobu, protože se vedle mě objevil Deny s Derekem. "Jenn, je to tu moc pěkný, ale být tebou zavřu tu pusu, nebo ti do ní vlítne nějaká moucha." Pronesl Derek a tím mě probudil z prvotního šoku. Všude okolo nás byl prales a před námi se tyčil vodopád a pod ním středně velké jezírko. Voda v něm byla křišťálově modrá. Na takové místo se nedostanete jen tak. Ne každý den. Kluci ze sebe začali sundavat trika a skákat do vody. Já jsem si zalezla do nejbližšího křoví a hodila na sebe plavky. Snad mě nikdo neviděl. Pomyslela jsem si. Dále jsem se nad tím však nezastavovala a šla zpět za ostatními. Batoh jsem si položila na zem kus od jezírka a opatrně přistoupila k vodě. Charlie za mnou připlaval ke břehu a cákl mým směrem."Ne Charlie, prosím." Vyjekla jsem a ruce jsem si dala před tělo ve snaze ubránit se před ledovými kapkami. On se ve vodě postavil a natáhl ke mně ruku, aby mi pomohl vlézt po kamenech do vody. Hned při prvním kontaktu mého chodidla s vodou mnou projela zima. "Docela ledárna." Pronesu. Charlie se usmál. "Jo to je, ale když se hýbeš tak je to lepší." Řekne jako by nic. "Pecka." Řeknu sarkasticky. 

Stojím vedle Charlieho. Voda mi sahá po kolena a já pochybuji, že zvládnu víc. "Zaplaveme si?" Zeptal se mě Charlie. Já vykulím oči jeho směrem. "To nedám."  "Jenn no tak. Kdy budeš mít příležitost si uprostřed pralesa zaplavat v jezírku u vodopádu?" Kývnu. Zatnu zuby a společně s Charliem držíc se za ruku postupujeme do vody. Ta už mi sahá do půli břicha. Kouknu se na Charlieho a ten má úsměv od ucha k uchu. Asi mu to tolik nevadí ale já se divím, že mi z nosu nevisí rampouch. Z hluboka se nadechnu a celá se ponořím do ledové vody. Hned po vynoření mám asi jasnou smrt. Charlie mě ale popadne za ruku a táhne dál do vody. Já jsem se položila do břicho a společně jsme s Charliem plavali vedle sebe. Zleva k nám připlul i Deny. Přeplavali jsme celé jezírko a vyšplhali se po kamenech vedle vodopádu. Sedli jsme si obrovské balvany. Táta na nás z břehu zavolal. "Kluci! Jenn! Úsměv." V ruce svíral foťák a mířil s ním na nás. Kluci se ke mě více natiskli. Charlie mi položil ruku okolo ramen a druhou zdvihl do vzduchu. Deny svou ruku zakotvil na mých bocích a tu drouhou zvedl směrem vzhůru stejně jako Charlie. Já jsem obě mé ruce položila klukům na záda (kde jsem mimochodem z obou stran cítila velké množství svalů) a nahodila šťastný úsměv. Táta sklopil foťák a ukázal nám prst nahoru ve znamení. Že má fotku pořízenou. 

My jsme naskákali zpět do vody a plavali na břeh. Osušili jsme se a vyrazili na cestu k autobusu. Dolů se šlo mnohem lépe než nahoru. Pochopitelně. Stejně jako předtím se mnou vzadu šel i Deny. Vyprávěl mi hromadu vtipů a mě zanedlouho bolelo břicho od smíchu. Na parkovišti stál náš autobus. My jsme do něj zalezli a jeli na hotel.