-75- Básničky

2K 112 2
                                    

Právě jsem šla z kuchyně s hrnkem horké čokolády do obýváku kde jsem si sedla do křesla a pobaveně koukala na tátu jak se hádá s Clintem a Pietro se do toho taky občas vmísí.

,,Lindo, Tony mi furt skáče do řeči a...." začal si stěžovat Clint a ukazoval na tátu který přežvykoval nějakou bagetu.

,,Nene. Dyť já sedím na místě" bránil se táta.

,,Vidíš? Už ho mám v tý hubě zas" zavrčel.

,,Jo? Otevři pusu. No jo. Celej já" zdálo se že si táta užívá.

,,Takovej rozžvejkanej knedlík" řekl pobaveně Pietro a Clint s tátou po něm hodí vražedný pohled.

,,Tony? Volal Homer Simpson že mu máš vrátit mozek" ozvala se přicházející Nat.

,,On ale nemá mozek" otočil se na ni nechápavě.

,,No právě" ušklíbla se.

,,A pěstí by jsi nechtěla?" zavrčel táta.

,,Ne, obejdu se" uculila se a odešla. Vzala jsem si nějaký papír co byl na stole s tužkou a začala psát nádhernou básničku se slovy které mě zrovna napadali.

Clint nám zase ožil,
Starka za živa pohřbil.
Bruce je náš vědec,
prý je se mnou konec.
Natasha šla na střechu,
nejspíš plánuje neplechu.
Troh je ten velký bůh,
ale má u mě dluh.
Steve byl dlouho v ledu,
proto má pusu od medu.
Pietro prošel peroxidem,
mohl to zkusit zadním vchodem.
Wanda má prý schopnosti,
a nějaký ten náznak zlosti.

Dopsala jsem poslední slovo a přečetla jsem si to ještě jednou. Nádhera. Nějak jsem nevěděla co dělat tak jsem dál psala.

,,Tony Stark do Malibu plách,
zůstal po něm pouze prach,
Fury spustil hledání,
páska mu v tom zabrání.
Hillová začala pátrání,
bohužel za přítelem uhání.
Tony vlastně nezmizel,
byl jen v pytli se hmyzem.

Uculila jsem se nad tou poslední větou.

,,Co se tak culíš?" zeptal se Clint.

,,Nic, nic" řekla jsem rychle. Rychle ke mě přiběhl a vzal mi papír. Začal recitovat a přitom se smál jak debil. Ostatní taky přilezli a smáli se taky. Když to Clint četl znělo ta fakt vtipně a já se musela smát taky. Mám super fantazii.

,,Já ti dám peroxid" zabrblal Pietro a už šel ke mě. Sedl si na mě obkročmo a začal mě lechtat.

,,Pietro, prosím. Nech mě" ječela jsem se smíchem.

,,Až řekneš že mě miluješ" uculil se ale v lechtání nepřestál.

,,Miluju tě nejvíc na světě" řekla jsem skrz smích.

L.I.N.D.A.Kde žijí příběhy. Začni objevovat