-91- Zápal plic?

1.7K 95 3
                                    

-O TÝDEN POZDĚJI-
Jsem nemocná. Bruce říkal že mám akutní zápal plic. Pořád ležím v posteli, nemám chuť k jídlu, všechno mě bolí i když nic nedělám, mám vysokou teplotu a často se dusím protože hodně kašlu. 

Asi po hodinovém spánku mě vzbudil Brece.

,,Ahoj" pozdravil.

,,Ahoj" kývla jsem.

,,Musím ti změřit teplotu a dát ti prášky" řekl. Kývla jsem a sedla si. Teploměr jsem si dala pod paži a prášky zapila vodou. ,,Bolí tě něco?" zeptal se.

,,Celé tělo, ale už je to lepší než na začátku" řekl jsem a podala mu teploměr.

,,Teplota ti taky pomalu klesá, za týden možná dva by jsi mohla být zase zdravá. Teď je ale důležité abys nevylézala z postele, musíš jíst, pít a brát prášky" usmál se.

,,Díky Bruci" usmála jsem se a lehla si.

,,Není za co" taky se usmál a odešel. Já se rozkašlala ale když jsem si sedla a chvíli zhluboka dýchala, přestalo to. Po chvíli přišel táta s tácem na kterém bylo jídlo.

,,Ahoj Lin"  usmál se.

,,Ahoj tati" zachraptěla jsem.

,,Donesl jsem ti jídlo, měla by sis ho vážit, tři palačinky skončili na stropě" zasmál se.

,,Dělal si je sám?" zeptala jsem se.

,,S těstem mi trošku pomáhala Nat" přiznal. Snědla jsem asi polovinu a to mě musel přemlouvat. Vážně jsem neměla na nic chuť. ,,Víš, asi bych ti měl něco říct" nervózně se poškrábal na zátylku. Pohledem jsem ho vyzvala aby pokračoval. ,,No, už nejsem s Pepper" vydechl.

,,Proč?" zeptala jsem se trochu zaraženě.

,,V Paříži se do někoho zamilovala a chtěla s ním zůstat, včera i byla pro věci" řekl trochu smutně.

,,To je mi líto" smutně jsem se usmála.

,,To je v pořádku, musím jít dál" řekl s úsměvem ale já věděla že mu chybí. 

,,Nemusíš se přetvařovat, vidím na tobě že tě to mrzí a chybí ti" vydechla jsem.

,,Co jsem jí nedal já a dal jí to ten chlap?" zeptal se a oči se mu zalili slzami.

,,Nevím tati" vydechla jsem a natáhla se k němu. Objala jsem ho a šeptala mu že to bude dobrý a že si najde novou princeznu. ,,Vybreč se, pomůže ti to" zašeptala jsem mu do ucha. Nidky jsem neviděla tátu brečet a už nikdy nechci vidět. Bolí mě pocit že mu nemůžu pořádně pomoct. ,,Pojď za mnou" usmála jsem se a posunula se. Po chvíli protestů si vedle mě nakonec lehl a dal mi hlavu na rameno. Pořád vzlykal a já ho konejšivě hladila po vlasech a po zádech. Po chvíli usnul a já taky. 

L.I.N.D.A.Kde žijí příběhy. Začni objevovat