Linda si žila poklidný život do svých osmnácti. V den jejích narozenin se projevili schopnosti které měla skryté. Zjistila že je adoptovaná a vrátila se ke svému otci. Stala se agentem Shieldu a uvažovalo se o jejím přijetí do Avengers. Její arogant...
-O TÝDEN POZDĚJI- Vzbudila jsem se dřív než Pietro. Jupí. Přetočila jsem se na bok a chvíli na něj koukala. Dala jsem mu pusu na tvář. Nic. Obkročmo jsem si na něj sedla a dala mu pusinky po celém obličeji. Když jsem se dostala ke rtům, začal spolupracovat. Odtáhla jsem se a čekala než otevře ty svoje nádherné očička.
,,Dobré ráno" uculila jsem se.
,,To nejlepší" pohladil mě po bocích.
,,Budeme vstávat?" zeptala jsem se.
,,Co kdyby jsme si udělali válecí den?" zvedl obočí.
,,Ty si ale líný" řekla jsem pobaveně.
,,Jsem, a hodně" zašklebil se. ,,Co si chtěla dneska dělat?" zeptal se.
,,Chtěla jsem jít do posilovny, dlouho jsem tam nebyla" naklonila jsem hlavu na stranu.
,,A nechceš tu být se mnou?" dvakrát zvedl obočí.
,,Nechci, nemůžu vyjít ze cviku. Každý nemá svaly jako ty" pohladila jsem ho po jeho pekáči buchet na břiše.
,,Ale ty máš taky vypracované a sexy tělo" uculil se. ,,Máš vypracované bříško" zvedl mi tričko a pohladil mě po břiše. ,,Tady taky něco je" jemně mi zmáčkl biceps. ,,A ten nejlepší zadeček na světě" skousl si ret a zmáčkl mi ho. Tiše jsem vzdychla.
,,Ale stejně tam půjdu" usmála jsem se a slezla z něj.
,,Tak já taky" taky se zvedl. V koupelně jsem udělala všechnu hygienu a potom v ručníku přešla do šatny. ,,Tohle mi nedělej" nakoukl do šatny Pietro.
,,Běž se umýt" se smíchem jsem po něm hodila nějaké tričko. Jen se uculil jak idiot a odešel. Oblékla jsem si krajkové výrazně oranžové spodní prádlo, růžové tílko s nápisem, černé legíny a fialové tenisky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vylezla jsem z šatny a vešla do pokoje kde už čekal Pietro.
,,Proč vám ženským to tak strašně trvá?" zabručel.
,,Protože chceme být krásné" uculila jsem se.
,,Ale ty se upravovat nepotřebuješ" zvedl se a objal mě kolem ramen. Došly jsme do posilovny a já se hned hrnula k boxovacímu pytli. Pietro si stoupl k vedlejšímu. Představovala jsem si že v tom pytli jsou všechny moje starosti a že když ho pořádně zmlátím, všechny zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Bohužel nejsme v pohádce nebo v mým světě a jen jsem všechny starosti alespoň zamáčkla pořádně hluboko do mí mysli. Hodně, hodně hluboko.
,,Co do toho pytle tak mlátíš?" zeptala se přicházející Wanda.
,,Holčičí věci, před Pietrem nic neřeknu" zasmála jsem se.
,,Jasně, zase mám vypadnout, chápete to? Moje holka se sestrou mě vyhazují" zamumlal.
,,Tvoje nejdůležitější holky v životě si musí něco říct. Takže vypal než ti do prdele narvu okurku" sladce se na něj usmála Wanda.
,,To bys neudělala" zakroutil hlavou.
,,Vsadíš se" nasadila ďábelský úsměv. Raději se rychle spakoval a šel pryč.
