Linda si žila poklidný život do svých osmnácti. V den jejích narozenin se projevili schopnosti které měla skryté. Zjistila že je adoptovaná a vrátila se ke svému otci. Stala se agentem Shieldu a uvažovalo se o jejím přijetí do Avengers. Její arogant...
-O 3 MĚSÍCE POZDĚJI- Jsem v pátém měsíci těhotenství. Pietro mě pomalu ani nenechá vstát z postele a pořád okolo mě lítá a ptá se n otázky typu: nemáš hlad, nemáš žízeň, nechceš načechrat polštář a podobně. Je to roztomilé ale zároveň strašně otravné. Před jsem se ho konečně zbavila. Ne že bych ho zabila nebo někam zamkla, to ne. Odjel se zbytkem Avengers na misi a poslali za mnou Mariu Hillovou která mě má hlídat. Jako bych byla malé děcko. Bříško už mi taky hodně porostlo, netěším se až budu mít místo bříška meloun.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A už taky vím jestli to bude holčička nebo chlapeček. Doktorka mi to řekla včera na kontrole takže to Pietro ještě neví.
Vzbudila jsem se asi okolo 10. Vylezla jsem z postele a došourala se do koupelny. Učesala jsem si vlasy a následně z nich udělala dva drdoly, takže to vypadalo jako růžky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vyčistila jsem si zuby a namalovala se. Přešla jsem do šatny kde jsem si oblékla volné bílé tričko, světle modré džíny a obula jsem si bílé botasky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vzala jsem si mobil a šla do kuchyně. Udělala jsem si ovesnou kaši s nutellou a šla si ji sníst do obýváku k televizi. Vlastně tam jím pořád. Já tam jsem vlastně rozvalená celý den. Nohy jsem si dala na stůl a zapnula si televizi. Jak jinak než déčko. Po chvíli si vedle mě sedla Maria s úsměvem na tváři.
,,Za pár minut by tu měly být Avengers" usmála se.
,,Si ráda že se mě konečně zbavíš?" šťouchla jsem do ní.
,,Ani ne, když jsem byla tady nemusela jsem pracovat a tys o mě taky nic moc nechtěla takže jsem to měla spíš jako dovolenou" pokrčila rameny. Měla pravdu. Asi po deseti minutách se otevřeli dveře výtahu a vystoupili ušmudlaní Avengers.
,,Pietro" vyjekla jsem a běžela ho obejmout.
,,Ahoj zlato" usmál se a políbil mě. ,,Jak to že neležíš?" lehce se zamračil.
,,Pietro, jsem těhotná a ne nemocná" zakroutila jsem očima.
,,Ale nesmí....." začal ale já ho přerušila.
,,Ještě slovo o tom že se nemám namáhat a vstávat z postele a přestěhuju se zpátky do svého pokoje" přimhouřila jsem oči. To jsem vám neřekla. Pietro mi přestěhoval věci k němu do pokoje takže tam jsme oba.
,,Fajn, ale stojím si za svým" zabrblal.
,,Pietro" zavrčela jsem varovně.
,,Už mlčím" zvedl ruce v obraně.
,,Ahoj tati" usmála jsem se a objala ho.
,,Ahoj" zamumlal mi do vlasů.
,,Měli by jste se jít vysprchovat, smrdíte" zašklebila jsem se.
,,Já ti dám že smrdíme" zamračil se táta, povalil mě na pohovku a začal mě lechtat. Pietro byl hned u nás.
,,Co blbneš, vždyť je těhotná. Nech ji" začal tátu odstrkávat pryč.
