The beauty and the beast [ABO story]

The hint

Louis netušil, jak dlouhá doba uplynula od toho, kdy ho Ryan poprvé hodil to téhle chladné depresivní a možná i trochu strašidelné místnosti, ale čím víc přemýšlel o čase, který tady strávil, tím víc nekonečné mu to přišlo. Minuty se neskutečně táhly a hodiny se zde zdály dlouhé jako věčnost sama. Louis začínal mít pocit, že se z toho všeho brzo zblázní. Předtím si nikdy nemyslel, že by sebevražda mohla být řešením, ale poslední dobou začínal věřit, že je to jediné řešení. Netušil, jak jinak by se z téhle pekelné díry mohl dostat. Už pomalu začal ztrácet naději.

Tohle zacházení nikdo nemohl vydržet navěky. Ryan se k Louisovi choval hůř než ke kusu strého hadru. Po tom, co si ho Ryan vzal ho pokaždé nechal spadnout na chladnou zem, kde se Louis okamžitě stulil do klubíčka a začal hlasitě vzlykat, ale Ryan si toho ani nevšiml. Jen se oblékl a nechal bezmocnou omegu svíjet se v bolestech a zoufalství u jeho nohou.

Louis si nemohl pomoct. Připadal si neskutečně odporně. Hnusil se sám sobě, ale ještě víc se mu hnusil Ryan, za to co mu provedl. Měl sto chutí na něj začít křičet sprostě nadávky, ale nemohl. Neměl na to dostatek sil. Jediné na co se zmohl, byl pouhý pláč. Na víc už neměl energii.

Jakmile se Ryan oblékl, otočil se a beze slova odešel, za což byl Louis opravdu rád. Nejspíš by neunesl, kdyby na něj Ryan promluvil nebo se ho třeba jen dotkl.

Všechno se zdálo být černé. Louis věděl, že tady nemá co dělat. Měl být ve škole a zdokonalovat své hudební dovednosti. Tak šíleně moc si přál, aby tohle celé byl jen zlý sen, ze kterého by se za chvíli mohl probrat. Snad ještě nikdy v životě Louis nechtěl nic víc, než aby tahle hloupá noční můra skončila, jenže k jeho smůle tohle byla realita. Nebyla tady žádná možnost úniku. Louis byl v pasti a jeho šance na záchranu byly prakticky mizivé. Ještě v životě nebyl tak moc v háji. Byl na tom dokonce tak moc zle, že kdyby někdo vešel do místnosti a hodil po něm zbraň tak by neváhal a zastřelil se. Všechno mu v tu chvíli přišlo lepší, než se nechat den za dnem znásilňovat někým jako byl Ryan. Ten muž ho připravil o veškerou vůli žít. První dny se s ním Louis sice snažil bojovat. Prosil, žadonil, kopal, kousal, volal o pomoc, snažil se najít cestu ven, ale všechno bylo marné. Brzy přišel na to, že odsud není úniku. Tahle cela se měla stát jeho hrobem. Louis si tím byl jistý.

Proto teď taky modroočko jen seděl v rohu místnosti a zíral do prázdna, místo toho aby se snažil o útěk, zatímco čekal, až si pro něj Ryan přijde. Louisovi už na ničem nezáleželo. Navíc, stejně většinu času nevnímal, co se s ním děje. Jen nechával stékat své slzy po tvářích a modlil se, aby už konečně umřel. Nic víc už nechtěl. V nic víc už vlastně ani nedoufal.

Z toho co věděl, se ho Harry ani jednou nepokusil zachránit. Bylo mu to totiž jedno. Jediný, kdo za Louisem kdy přišel, byl Ryan, který den za dnem vymýšlel nové a nové způsoby, jak by Louise mohl dostat ještě níž. Protože pokaždé, když si Louis myslel, že už padl na úplné dno, přišel Ryan a dokázal mu, že se plete. Vždy ho dokázal srazit ještě níž. Louis občas nechápal, jak je možné, že ještě žije. Vždyť byl přece jen obyčejná malá nedůležitá omega. Netušil, jak to, že toho už tolik vytrpěl a ještě nezemřel, i když si to tak moc přál.

Zatímco, Louis už pomalu ztrácel veškerou naději a sebeúctu, Harry byl jako na trní. Podařilo se mu sice zjistit, kde Louis je, ale bylo už příliš pozdě. Jeho modrooká omega už byla ve spárech jeho bratra a neexistovalo nic, co by Harry mohl udělat, aby ho zachránil. A to jen kvůli hloupému zákonu, který říkal, že omega si má vybírat svou alfu, ne alfa omegu. Všichni sice věděli, že Louis si Ryana nevybral, ale Desmond Styles to viděl jinak. Nezáleželo na tom, co Harry udělal nebo řekl, verdikt byl vždy stejný. Louis nyní patřil Ryanovi a Harry s tím nemohl nic udělat. Kdo by se taky protivil vůdci Podsvětí? Cokoli, co Desmond řekl, byl zákon sám o sobě a nezáleželo na tom, jestli je to v rozporu s pravidly, která byla dána, když tahle organizace vznikala. Harry byl zkrátka v koncích. Už zkusil všechno. Prosil svého bratra na kolenou, pokoušel se ho uplatit nebo ho nějak obelstít, jenže nic nepomáhalo. Ryan se svého majetku odmítal vzdát a Harry neměl šanci se k Louisovi dostat, aby mu mohl říct, jak se věci mají a co musí udělat, aby tohle všechno skončilo.