Spolubydlící

Část 47

Mark ve mně měl prst a silně jím přirážel. Ze začátku jsem si byl jistý, že to nezvládnu, ale neměl jsem na vybranou. Byl jsem paralyzovaný bolestí a slastí. Ze začátku tedy především bolestí. Nepřestával a nemohl jsem ho ani donutit přestat, kdykoliv jsem jakkoliv zaprotestoval, začal přirážet silněji, nebo přidal prst. A tak se z jednoho prsty staly tři a on mi nedal ani jednu malou přestávku. Spíš naopak, přirážel prsty silněji a rychleji.

Cítil jsem tu bolest, kterou mi Mark způsoboval mnutím rozbolavělých bradavek tak moc, až se mi to začalo líbit. Začal se mi líbit ta bolest. Po obličeji mi tekly proudy slz a vzdychal jsem do toho. To vážně tak příšerně bolí.

...

Po několika minutách, co Keiji hlasitě vzdychal, z něj Mark vyndal prsty a i mě pustil a sesedl mi z pasu. Jsem si jistý, že jsme si oba dva v tu chvíli mysleli, že je to konec, ale bylo to právě naopak. Mark si sedl tam, kde měl Keiji nohy. Přitáhl si ho za ně k sobě a bez varování mu ho tam strčil. „Ahh!!" rozlehlo se po celém pokoji. Překvapilo mě to, to nemůžu popřít, ale nehnul jsem ani brvou. Byl jsem vyčerpaný ze vší té bolesti, která přetrvávala i potom, co už je nemnul.

Aniž bych se stihl aspoň trochu vzpamatovat potom, co ze mě vyndal prsty, strčil mi tam svůj ocas. Strašně to bolelo, ale stejně mi z úst unikaly stény. Přitom všem jsem si ani nevšiml, kdy mi začal stát.

Po pokoji se rozléhaly stény. Nevím, proč jsem se prostě nesbalil a neodešel. Ležel jsem tam na zemi a díval se do stropu. Po nějaké době se byli stény ještě hlasitější a chvíli na to se Keiji udělal. Byl jsem nějaký ospalý, víčka se mi postupně sama zavírala.

...

„Podívejme se, kdo nám tu usíná," popleskal mě po tváři Mark. Keiji ležel vedle mě na zemi a ztěžka až zchváceně oddechoval. „Co máš v plánu se mnou?" posadil jsem se. Usmál se a chytil mě za zápěstí, která mi postupně táhl k zemi tak, že jsem si zase lehl, nedobrovolně. Snažil jsem se ho přetlačit, ale byl silnější a ruce jsem ze země už nezvedl ani o centimetr. Byl jsem plně probuzen. „Takže ty se chceš bránit," zasmál se a chvíli na to mě začal líbat. Semkl jsem rty, ale za to mi brzy přiletěla facka. Zase se usmál, jeho muselo vysloveně bavit týrat lidi.

...

Mark si mě připravil stejně jako Keijiho, i když si myslím, že na mě byl hodnější, a pak ho do mě strčil. Sotva jsem to vydýchal, ale teď už jsem si byl jistý, že na mě Mark byl hodnější, než na Keijiho. Sem tam mě uklidnil nějakými hezkými slovy, nebo mě při tom různě chvílemi líbal. Vystříkal se mi na břicho a pak mě dodělal rukou. Všichni tři jsme leželi na podlaze a hlasitě se nadechovali. Tohle byl fakt mazec.