For Luna

18. kapitola

Probudila jsem se.
Pomalu vstala a protáhla se.
Byla noc.
Oknem, dovnitř pronikal měsíční svit a mě popadla touha se podívat na noční oblohu. Holky už ve svých postelích spokojeně spaly a já se tak mohla nerušeně vplížit na terasu.
Na léto byla v noci dost velká zima.
Objala jsem se rukama a šla dovnitř pro deku. Znovu jsem vyšla ven a usadila se na jedné z židlí. Výhled jaký se mi naskytl, byl nepopsatelný.
Vypadalo to, jako by to černé prázdno, někdo ocukroval. Měsíc byl téměř v úplňku a šťastně zářil na obloze.
Pán noci.
Byl jako pastýř.
A kolem něj poddané ovečky.
Chtěla bych.
Chtěla bych být hvězdou.
Vidět všechno z takové dálky, pozorovat nás s vědomím že my jsme nic. Nic oproti nim. Ony mají moc nás zničit, vyhubit. Ale neudělaly to. Proč?
To jim nevadí ty zvěrstva která pácháme? Jak se vraždíme, žárlíme, krademe a lžeme. A přesto. Přesto nás stále nechávají žít.
I naše matička země.
Vždyť ta musí trpět tolik věcí!
Vrtáme do ní, jen abychom získaly nějakou surovinu. Místo zelených, bujných lesů, stavíme smradlavé města. Znečišťujeme její ovzduší.
Vždyť my jsme horší než rakovina!
A jí by stačilo se pouze jednou, pořádně zatřást, a zbavila by se nás. Proč to neudělá? Proč?!

Nespala jsem dlouho.
Když jsem ulehávala, slunce už pomalu přenechávalo nadvládu nad nebem měsíci. Nyní byla asi půlnoc.
Tiše jsem dýchala.
Bylo to kouzelné.
Strávila jsem takhle celý zbytek noci.
Přemýtajíc nad životem, posledními událostmi a nakonec o úplných blbostech. A pomalu jsem v sobě cítila začínající nervozitu z dnešního večera. Táhla se ve mně jako had, čekající na nejvhodnější chvíli zaútočit. Proboha vždyť oni mě budou řezat! Fuj...

Teprve až se další ráno nebe zbarvilo do růžova, vstala jsem a pomalu kráčela do domu. Nebylo kam spěchat a já si vychutnávala každý krok a vůni květin, prosycenou vzduchem.
Vypadalo to na krásný den.
Deku jsem odnesla zpět do ložnice, kde jsem se také začala oblékat. Půjčila jsem si věci od Ell, které šli s Riiným oblečením snadno rozeznat. Bloncka měla zkrátka moderní a hitové oblečení, zatímco hnědovlásčino, se skládalo většinou ponč, a volných tepláků.
Oblékla jsem si šortky a krátké tričko s potiskem spousty zmrzlin.
Mňam...
Zmrzlina je jeden z lidských vynálezů, co mám doopravdy ráda. Společně s alkoholem. A pizzou. A hranolkama. A...
Dobře, lidská jídla jsou vážně dobrá.

Dospěla jsem k názoru že by bylo nejlepší vzbudit holky. Už tady začíná být nuda.
A ony tak pěkně spinkají!
Nejdříve jsem šla k Ell. Tiché zašeptání jejího jména jí nevzbudilo. Ani žduchnutí nepochodilo. Nadále spala jako dudek.
No nic! Něžné zacházení očividně nezabírá, je čas zkusit tvrdší metody.
Kousla jsem jí do ucha. A to jakože hodně. A dostala jsem facku.
Rázem byla totiž vzhůru, máchajíc všude kolem sebe rukama, až nakonec trefila mě.
Jak se to říká?
Kdo jámu kopá, sám do ní padá?
Propalovala mě pohledem, přičemž si uraženě mnula své zraněné místečko.
Já stěží potlačovala smích.

Byl čas probudit druhou spící panu.
Konkrétně tu se slinou na tváři.
Znovu jsem to dvakrát zkusila lehce, neúspěšně.
Rozhodla jsem se zasadit ještě poslední ránu polštářem a tím vyhrát a navždy ukončit náš polštářový spor.
Vzala jsem růžový, puntíkovaný od Ell, která se nyní pracně, s klením sbírala z postele. Napřáhla jsem se a vší silou ji s ním přetáhla po hlavě.
Vyjekla a stejně jako bloncka vyletěla do sedu.

,,Tyyy..." Zavrčela. Bylo to hrozně vtipný. Zasmála jsem se a snažila se napodobit její vrčení.

,,Jááá..." Chvíli se ještě snažila udržet nenávistný výraz, ale nakonec se přece jen rozesmála taky. Vstala jsem a odcházela do koupelny, abych dala holkám prostor se převléct a zároveň se mohla učesat. Zkrotit to číro mi dá zabrat.
A taky že dalo.
Trhala jsem, škubala, ale nakonec tam stejně zůstal uvězněný.
Chudák, chudák hřebínek.
Kašlu na to.
Šla jsem těma bláznama do ložnice, kde mezitím stihla vypuknout válka.

O ponožku.

,,Ty mi je vždycky kradeš!" Zařvala Ria.

,,To teda ne! Jsou moje!" Oplatila jí Ell.

,,Ne!"

,,Jo!"

A já tam stála a znovu zoufala nad tím, že nemám popcorn. Vždy když jedna z nich promluvila, otočila jsem na ni hlavu. Ještě chvíli se překřikovaly s "Jo, Ne" Než kudrnatá silně cvrnkla bloncku do nosu. Ona jen zalapala po dechu a už jí to vracela s ještě větší vervou. Objekt jejich zájmu držely každá jednou rukou a tou druhou dělaly všemožné věci. Tahaly se za vlasy, žduchaly se a mlátily. Když Ria roztrhla své protivncici tričko, načež ona vztekle zařvala a už se natahovala aby jí to oplatila, rozhodla jsem se zasáhnout.

Odtrhla jsem je od sebe a obě vzala za uši. Stačily jen vypísknout bolestí než jsem jim autorativním hlasem nařídila, aby se omluvily. Začala přestřelka obviňování "ona si začala", které jsem rázným dost! Přerušila.

,,Je mi jedno kdo si začal, já to utnu, takže Ell omluv se!" To už jsem téměř řvala. Nasraly mě. Vždyť se chovaly jako poblázněné puberťačky!
Poslechla.
Řekla to tiše a kousavě, ale řekla!
Kudrnatá jí omluvu opětovala a já je obě pustila.
Začaly si mnout uši, Ell dnes po ránu hned po druhé.

,,Vždyť je to jenom ponožka holky, přeci se kvůli ní nepozabíjíte!" Zněla jsem jako matka, co domlouvá svým dcerám.
Kam jsem se to dostala!

,,Máš pravdu." Hlesla provinile Ria.
Ell přikývla.
Úlevně jsem vydechla a konečně se zeptala na otázku, jejíž odpověď jsem tolik potřebovala vědět!

,,Takže kde sakra seženu nějaké jídlo?!"
Rozesmály se.
Mně to nepřišlo vůbec vtipné!
Právě naopak bylo to srdcervoucí.
Já měla opravdu velkej hlad.
Na důkaz mých duchovních tvrzení mi zakručelo v břiše.
Zasmály se znovu.

Mrchy.

Nakonec ale po pár mých prosbách, řekli že se snídaně podává v sedm. Což jak jsem z podivného, kruhového objektu zjistila, bude za deset minut.

,,Tak už tam pomalu půjdeme, ať tam není taková řada." Zavelila k mé veliké úlevě Ria. Ell jen pokrčila rameny a tak jsme se vydali najíst.

Napapat!
Mňam...Mňam!

Holky se celou dobu vybavovali, klábosily a hlavně drbaly nebo pomlouvaly, mně tedy nezbylo nic jiného, než jít pár kroků před nimi.
Když můj nos konečně zaregistroval omamnou vůni vajíček, ještě jsem zrychlila. A když jsem konečně, hladově rozrazila dveře, naskytl se mi výjev, který se mi ani trochu nelíbil.

No.

Fuj!

************************************

Bububu 👻👻👻
Další chapter 🎅 Jéj 😆
Hope you enjoy it 😌