29. kapitola

3.1K 141 10
                                    

S křikem jsem se probudila.
Čelo jsem měla spocené a moje srdce mělo asi vyskočit z mé hrudi. Opřela jsem se o matraci a posadila se. Chtěla jsem i vstát, jenže se mi kolem pasu obmotaly dvě silné ruce.

,,Jsi v pořádku lásko?" Zeptal se rozespale. Otočila jsem se na něj a musela nad jeho vzhledem usmát. Rozcuchané vlasy mu neposedně trčely do všech stran, jednu stranu tváře měl zvláštně roztomile pomačkanou a oči přivřené spánkem. Zatřepal hlavou, asi aby se zbavil ospalosti.

,,Slyšel jsem tě křičet." Zašeptal. Věnovala jsem mu omluvný úsměv a děkovala bohu že mé oči jsou skryty  rouškou tmy. Protože v nich se právě teď odrážely veškeré hrůzné emoce co jsem v tom snu zažila.

,,Jsem v pohodě, jenom noční můra." Odvětila jsem lehce, přitom mi ale vůbec lehce nebylo. Zajela jsem mu prsty do vlasů a něžně mu je pocuchala. On si mě za tu ruku přitáhl k sobě, na svou hruď jako bych tak odjakživa patřila. Pevně mě objal rukama a políbil do vlasů.

,,Spi družko, budu střežit tvé sny." Zamumlal chraplavě s očima široko dokořán. A já ho oddaně poslechla, najednou, když jsem věděla že je vzhůru a že mě hlídá, nic se mi nestane. Dlouze jsem zívla, jak mě opět přemohla únava a zavřela různobarevné oči. A pak se jen nechala ukolébat jeho tichým dechem ke spánku.

****

Znovu ji pozoroval. Byla tak neuvěřitelně nádherná! To jak se k němu oddaně tulila. To jak ve spánku lehce krčila nos a ten něžný úsměv co se jí usadil na rtech. Měl chuť jí celou zulíbat jak byla rozkošná. Kdysi si dal slib že se nikdy nezamiluje, ale s ní to bude těžké. Láska dělá z vážených bojovníků hlupáky! Okřikl se v duchu. Navíc nechtěl skončit jako otec. Když mu před lety zemřela matka, vinou sousední smečky, která se snažila získat si větší území pro sebe, tehdejší Alfa a Nickův otec se zbláznil. Zbavil se postu vůdce a sám si šel pro odplatu. Šel zabíjet pro pomstu. Za svou milovanou. A od té doby ho už nikdy nikdo neviděl, někdo říká že tehdy zemřel a jeho duše se konečně připojila ke své družce, jiní zase že je pořád naživu a utekl do hor. Nickovi to bylo jedno. Opustil smečku, svou rodinu v těch nejtemnějších dobách a na svého syna naložil obrovské břímě.
A za to ho nenáviděl.

****

Zavrtěla jsem se a rukou se blíže přimknula k teplému tělu, ležícímu vedle mě. Když mi najednou došlo že to není tělo ke kterému se tulím. Otevřela jsem oči a pohled mi padl na polštář, přitisknutý k mé hrudi. Ten parchant! On mě nechal se tulit k polštáři! Za to zaplatí.. Jednou...
Protřela jsem si oči pěstičkama a pořádně si zívla. Pootevřeným oknem dovnitř proudil čerstvý vzduch, který mě spolehlivě budil zpět k životu. Protáhla jsem se, prokřupala snad všechny kosti v těle, což mi dodávalo podivný pocit spokojenosti a až poté vstala. Ochladilo se. Mé nahé tělo pokryla husí kůže a tak jsem se zabalila do deky, která zakryla vše co by mělo zůstat skryto. Vydala jsem se do té obrovské šatny kde jsem si vybrala teplou mikinu a tepláky. Deku jsem zanesla zpět do ložnice a zamířila do jídelny. Uvnitř jsem pociťovala nenápadný, ale přesto bolestivý tlak, který mě upozorňoval že jsem se dlouho neproměnila. Musím to napravit, přemýšlela jsem. Asi půjdu něco ulovit. Samozřejmě po snídani. Hladová Mia!

Stůl byl opět plný jídla a nejrůznějších laskominek. Spousta hladových krků se cpala o sto šest, mezi nimi i Ell a Ria. Usedla jsem na své místo vedle Nicka a věnovala mu něžný úsměv, když mi ho oplatil, jako by se moje srdce zachvělo. Bože.
Co. Je. To. Sakra. Za. Pocit?!
Ten který mě nutí se na něj křenit jako ten největší magor?!
Ten který mě nutí se mu vrhnout kolem krku?!
Ten který mě nutí splnit vše po čem sakra touží?!

A dost! Toto se mi nelíbí. Raději se zakousnu do toho chleba. Jo to je dobrý nápad.

Po výtečné snídani, kde jsem rozhlásila že půjdu lovit, se ke mně připojilo ještě několik vlkodlaků, že prej svou Lunu nenechají samotnou. Pche! Dohromady nás bylo šest, čtyři muži, já, a puberťácké vlkodláče, aby se učilo techniku lovu. Všichni jsme se uchýlili do lesa, kde jsme odhodili oblečení a přeměnili se.
Zachvátila mě neúnosná bolest, která o chvíli později zmizela a najednou už jsem to nebyla já kdo ovládal to nové tělo. Ten tlak, který se ve mně celou tu dobu shromažďoval, najednou povolil.

Postavila se a pořádně se oklepala, aby se zbavila špíny, co na ní mezitím stihla ulpět. Poté zhluboka nasála vzduch a do nosu jí udeřilo hned několik pachů. Ve vlčí podobě cítila to pouto co je svazovalo mnohem intenzivněji a taky podle něj dokázala určit kde se každý vlkodlak nachází. Poklusem se vydala k místu kde byly ostatní. Ten největší vlk byl černý, s bílou náprsenkou a jmenoval se Fregi, pak Mike, Gary, Dee, Liam a nakonec ještě to hnědé mládě, Ian. Ten byl rozkošný. Narovnala se a vypjala hruď, aby poukázala na svou dominanci.

Vejtaho...
Zbabělče!

Jednou ostře štěkla, na znamení že jí mají následovat a rozběhla se hlouběji do lesa, za potravou. S nosem u země nasávala pachy, vlčí kolem ní dělali to samé, jen Ian u toho vypadal tak nešikovně, až jí to málem donutilo se smát. Najednou zavětřila nasládlý pach. Stádo srn. Stopa byla čerstvá, museli tudy projít před chvílí. Zastavila se ona ohlédla se na své společníky, některým už v očích zářilo vzrušení z blízkého lovu, jiní stále nechápali co se děje. Nakrčila pysky a a zuby jednou, pořádně cvakla, aby jim naznačila že našli svou kořist. Všichni až na Iana pochopili, ho se rozhodla neřešit, však on uvidí. Tiše a náhle opatrně se vydala po stopě. Ostatní jí následovali. Proplétali se zkrze stromy a obratně přeskakovali kmeny. Když se před nimi objevilo první kaštanové tělo, zastavila. Jako neslyšné stíny se rozhlédli kolem a zhodnotili situaci. Starší srna trochu zaostávající za stádem se ukázala jako výborná oběť. Fregi na ní poukázal hlavou a všichni přikývli. Ještě jednou jsem se po své smečce rozhlédla abych se ujistila že jsme připraveni, že všech čišelo nadšení a vzrušení, v obrovské míře, obzvláště z Iana.
Nakonec jsem pokývla hlavou a my vyrazili.
Lov může začít...

************************************

Bububu 👻👻
Je tu nová kapitola bubáci moji😃
Chtěla bych moc poděkovat za podporu kterou do mě vkládáte 😊
Jo a ještě jsem vymyslela novej jazykolam 😂
Zkuste říct "Má milá, malá milovaná Mio" 😂 Poprvé to jde po druhý už tak moc ne 😂
Enjoy it❤❤

For LunaKde žijí příběhy. Začni objevovat