2. Kapitola

1.4K 66 0
                                    

Estrella
Ráno jsem se probudila a udělala si ranní hygienu a ještě se vysprchovala. Dneska bylo zase zataženo. Ach jo, zase neuvidím slunce a ani měsíc. Vzala jsem si na sebe fialový svetřík a černé džíny. Vzala jsem si svůj černý batoh a vydala se do školy.
Šla jsem pěšky a jinak jsem vlastně moc nemohla. Neměla jsem auto, takže jsem chodila každý den pěšky. A stejně, sportovat se má. I když tohle sportování nebylo ale to je jedno. Nejedla jsem moc a ani nechtěla. Takže musím přežít fyziku a pak to je v pohodě. Matematika, italština, psychologie, biologie a historie.
Došla jsem do školy a byla tam mezi prvními, jako vždycky. Připravila jsem si věci na lavici a vzala si sešit fyziky a začetla se do něj. Proč nemůžu mít dneska astrologii nebo astronomii. Povzdechla jsem si a spadla ze židle. Někdo mi ji podtrhl. Podívala jsem se nahoru a uviděla Matta. Podal mi ruku a já se jí chytla. Trochu mě nadzvedl a pak mě pustil. Spadla jsem zase na zem. Hanny mi shodila učení a šli si sednout do své lavice. Postavila jsem se a sebrala si všechno učení. Sedla jsem si zpět na své místo a snažila se je ignorovat.
Při fyzice si že mě utahují ještě víc, kvůli tomu že mě nejde. Zazvonilo a přišel učitel. ,,Dobré ráno. Posaďte se." Pokynul nám a my se posadili. ,,Kdo pak půjde k tabuli? Třeba..." Nenene. Prosím ať já ne. Prosím! ,,Dan. Pojďte mladý muži." Dan si vzal sešit a žákovskou a šel k němu. Trochu jsem si oddechla. Ne moc hlasitě, mohli by mě slyšet a bylo by to zas keců. Vyzkoušel ho a vyvolal dalšího a kdo to byl?
Hádejte máte jednu možnost. Samozřejmě já! Nesnáším, nesnáším, nesnáším a ještě jednou nesnáším.

....

Estrella
A je po fyzice. Konečně! Čtvrt hodiny mě zkoušel a pak mě propustil s jednou. Nic jinému mu nezbývalo. Vše jsem řekla správně. Teďka mám matiku. Jde ale stejně se budu těšit na můj pokoj.

Později toho dne
Estrella
Á můj pokoj! Všechny hodiny šly. Jen ta fyzika. Připravila jsem se na další den a podívala se z okna. Bylo pod mrakem ale já stejně šla ven.
Vzala jsem si sešit biologie a chemie a vyšla ven. Potkávala jsem lidé, kteří se na mě někdy otáčeli. Neřešila jsem to a šla do lesa. Příroda mi někdy pomáhala.
Měla jsem ji moc ráda. Neměla jsem ráda ti lidi kteří ji znečišťovali. A všeobecně lidé mi ani moc nepomáhají, takže nejradši mám přírodu a slunce s měsícem. A miluju zvířata. Na prvním místě u mě je příroda, potom slunce s měsícem a nakonec zvířata a až pak lidí. Zvířata nemluví a jsou vděčný za jakékoliv pamlsek nebo něco jiného.
V půli procházky jsem si uvědomila, že potřebuji něco ve městě. Konkrétněji propisky a nějakej blok. Když tak se můžu podívat po něčem jiném.
Před měsícem jsem měla brigádu, vydělala jsem si nějaké peníze. Ta byla ohledně zvířat. Pracovala jsem v útulku. Teď chodím prodávat zboží v jednom menším obchůdku. Pracuji na víkendy. Někomu by vadilo pracovat o víkendu ale mě ne. Běžela jsem do svého pokoje, vzala jsem si kabelku a do ní peníze, mobil, doklady a šla to říct jedné vychovatelce. Tu kabelku jsem měla menší a ke všemu se hodila.
Dovolila mě to a já šla na autobus. Nejlepší obchody byli v Seattlu. Nějaké obchody na tohle tam byli dobře vybavené. Autobusák mi dal jízdenku a já si sedla na jedno místo a sledovala jsem krajinu.

Ahoj tady je druhá kapitola. Doufám že se vám bude líbit.

Dcera Slunce a MěsíceKde žijí příběhy. Začni objevovat