Dcera Slunce a Měsíce

51. Kapitola

Estrella
Šli jsme zpátky a já zalezla do pokoje. Lehla jsem si do postele a začala si číst. Na začátku bylo varování a pak zkoušky jak se dostat do duchovní říše. Jo jasně! Já budu zkoušet nějaké věci, abych se dostala do té říše, i když jsem tam dávno byla. Moc vtipný. Rozzářil se mi náhrdelník.
,,Nech toho! Nikdo nesmí vědět, že jsi u nás byla!" Byl to hlas mého otce a já se zasmála a protočila očima. ,,Fajn. Nikomu to neřeknu. Nesmím ani rodině?" ,,Ne." Zase se rozzářil. ,,Jsem moc ráda, že se o tebe ta rodina stará. Řekneš nám o ní něco, abychom byli informováni." Zářil podle jeho hlasu. ,,Je to upíří rodina." ,,Hmm.... Dál. Popiš je." ,,Nejstarší člen je Carlisle. Je to blonďák, zlaté oči, bledá pleť. Jeho dar je sebeovládání. Jeho manželka je Esme. Pracuje jako doktor v nemocnici.
Esme je hnědovláska a má srdcovitý obličej. Také má zlaté oči, bledou pleť. Její dar je vášnivě milovat a dobrosrdečnost. Pracuje jako restaurátorka.
Edward patřil do rodiny jako druhý a až pak Esme. Má bronzové vlasy, zlaté oči, bledá pleť jako ty dva. Jeho přítelkyně je Bella. Jeho dar je čtení myšlenek. Chodí do školy s ostatními.
Rosalie je blondýna. Jako oni má bledou pleť, zlaté oči. Její přítel je Emmet. Dar má krásu. Taky chodí do školy.
Emmet má tmavé vlasy. Jako ostatní má taky bledou pleť, zlaté oči. Jeho přítelkyně je Rosalie. Jeho dar je síla. Též chodí do školy.
Jasper má špinavě blond vlasy, vypadají jako vlasy od lva. V přítomnosti lidí se chová jinak než normálně. Má horší sebeovládání ale i přes to má zlaté oči a bledou pleť. Dar má měnění emocí a pocitů. Jeho partnerka je Alice. Jako ostatní chodí do školy.
Alice je drobná dívka, vypadající jako elfka. Má tmavší krátké vlasy. Má bledou pleť, zlaté oči. Její dar je vidění do budoucnosti. Chodí taky do školy.
Bella je hnědovláska. Taky jako ostatní má bledou pleť a zlaté oči. Její dar je štít a taky chodí do školy. Její přítel je Edward."
,,Zajímavé." Zářil zase. ,,Korasův amulet tohle nedokáže, co?" ,,Ne. Ten toho dotyčného  zavolá." ,,Jsem unavená. Jdu spát. Dobrou." ,,Dobrou." Odpověděli a amulet přestal zářit. Knížku jsem položila na noční stolek a lehla si. Hned jsem usnula.
Neměla jsem klidné spaní.
Objevila jsem se zase na křižovatce. Myslela jsem, že půjdu do té říše, kde byla matka a otec, ale něco mě táhlo někam jinam. Táhlo mě to k té hnusnější cestě. Podívala jsem se tam a pak se otočila a vydala se se tam.
Cesta byla nepříjemná a kostrbatá. Několik dír. Dostala jsem se k dalšímu království. Byl černý jak tma. Několik lidí tu bylo ale nemělo průhlednou pleť ale takovou šedou až černou. Dva stráže mě zase vzali a táhli dovnitř.
Na trůně seděl zase nějaký muž. Prohlížel si mě a hlavu nakláněl na pravou a pak na levou straně. Pak se postavil a ty dva poslal pryč. Scházel schody. Vedle trůnu měl dvě tyče s pochodněmi. ,,Estrella. Dcera Slunce a Měsíce. Vládkyně Slunce, Měsíce a Země." Měl divný hlas. Byl nepříjemný a on na pohled byl nepříjemný. Obcházel mě dokola a prohlížel si mě. ,,Ano." Odpověděla jsem, jiná odpověď mě nenapadla. Zrovna byl předemnou, když mi vrazil dýku do břicha. ,,Ou." Zaklonila jsem se do předu. ,,Stráže!" Zavolal a vytrhl mi dýku z břicha. Padla jsem na kolena. ,,Odveďte ji do mříže." Vzal mě na rameno a někam odnesl. Hodil mě na zem do nějaké věznice. Ležela jsem dlouho a pak přišel ten vládce. ,,Proč.... Proč to.... To děláte?" ,,Koras je silný a já mu budu pomáhat. Když budeš tady, bude mít naději vyhrát. Ty to nezvládnou!" Začal se při poslední větě smát. ,,Taky bys mohla poznat dalšího spolupracovníka. Jeho otce." Ukázal na muže vedle sebe. ,,Rád tě znovu vidím Estrello." Řekl a měl ten samý nakřáplý hlas. ,,T-to.... Vy.... Jste... S-se se-se m-mnou bavil a a a říkal, že-že mě chcete... Zabít...." Vydechla jsem to poslední slovo. ,,Ano Estrello. Ano. Byla škoda, že jsi mě nemohla vidět ale já tě sledoval celou dobu. Tvá rodina je zajímavá, jaké bude, až bude taky tady v duchovní říši. Co bys myslel, bude u nás nebo u nich?" Zeptal se toho vládce. ,,Asi u nich." Zasmál se. ,,Nebudou tu." Začali se hodně smát. ,,Jsou to jen upíři!" Odešli se smíchem a já ztratila vědomí.

Nikdo
Estrella tam byla duševně ale její tělo bylo pořád v pokoji. Její rána na břiše se začala dělat. Ostatní byli v kuchyni a mluvili mezi sebou. Po nějaké době přišel Mars s Venuší.
,,Ahoj. Kde je Emma?" ,,Asi v pokoji." Odpověděl ji Carlisle a oba dva i s nimi se vydali do jejího pokoje. Venuše otevřela a vešla dovnitř. Přešla k ní a ostatní okolo její pokoje. ,,Asi je unavená." Řekl Carlisle. Její rána nešla vidět, protože byla zakrytá dekou. ,,Něco mi tu nehraje." Řekl Edward. Venuše se na ni upřeně zadívala. Všimla si její bledě až průhledné pleti. Její kůže byla taková, protože byla v duchovní říši.
Klekla si k ní a položila ruku na její čelo. Hned zalapala po dechu.
Křižovatka...... Temná strana duchovní říše...... Království...... Vládce...... Rána...... Vězení...... Ztráta vědomí.......
Rychle se odtrhla a udělala pár kroků dozadu. Málem spadla na zem, kdyby jí Carlisle s Edwardem nechytli. ,,Co se děje?" Zeptal se Jasper a ona k ní rychle přešla a pomalu ji odhrnula deku.
Její už zakrvácené tričko taky odhrnula a všem se naskytl výhled na ránu v jejím břiše. Všichni zalapali po dechu.