26. Kapitola

986 45 0
                                    

Estrella
Probudila jsem se a vstala z postele. Šla jsem do koupelny a vysprchovala se. Vyčistila zuby, vyfénovala vlasy a rozčesala vlasy a šla jsem do šatny. Tam jsem si vybrala černé džíny s bílou košilí, k tomu černé baleríny. Vzala jsem si batoh a šla dolů.
Esme byla v kuchyni, Carlisle asi v práci a ostatní ve svých pokojích. Položila jsem batoh ke křeslu a šla za Esme. Nandávala mi vajíčka se slaninou na talíř, který byl na tácu. ,, Dobré ráno." Usmála se na mě, když si mě všimla. ,, Dobré." Odpověděla mi a podala mi tác. Moc hezky to vonělo a i vypadalo. ,,Moc děkuji." Usmála jsem se na ni a posadila se ke křeslu. Tác jsem si vzala na nohy. Esme si sedla taky do křesla. Snědla jsem to v rekordním čase čtyři minuty. ,,Jsi nějaká rychlá. Chutnalo ti?" Zeptala se mě s úsměvem. Přikývla jsem a ona odnesla nádobí.
Ostatní přišli za chvíli. ,,Můžem?" Přikývla jsem. ,,Tak zatím Esme!" Zakričeli jsme sborově já a Al. ,,Zatím a užijte si to." Zakřičela na zpět a my šli do aut. Jela jsem s Edwardem a Bellou. Dneska fyzika, výtvarka, chemie, italština, oběd astrologie a zeměpis. Šli jsme tedy na fyziku. Lepšili se mi známky. Pomalu ale jistě. Sedli jsme si dozadu a já si vzala sešit z fyziky, učila jsem se a Al se dívala z okna. Ta se nemusela šprtat na každou hodinu a to jsem jim záviděla. Měli hustou paměť.
Zazvonilo a přišel učitel. Neochotně jsem ten sešit zavřela. Má skvělé poznámky na otevřené sešity v jeho hodině. Rozdal nám bez slov papíry a začal psát otázky na tabuli. Tohle bude zajímavý.

Carlisle
Na ambulanci jsem měl jednoho pána se zlomenou nohou. Aby toho nebylo málo, tak měl v ní zapíchnuté dřevo. Tady byl fofr, takže se domů včas nedostanu. Ošetřil jsem mu ji a poslal na sál. Tam byl Robert se sestrou Lindou.
Přijela záchranka s několika těžkými případy. Byla to hromadná bouračka. Vzal jsem si prvního a druhého. Ten jeden zatím seděl na vozíku. A toho druhého mi záchranáři položili na lehátko. Začal jsem s vyšetřením.

Esme
Dneska jsem jela do Seattle na schůzku s panem Brownem. Máme se sejít v restauraci. Dojela jsem na parkoviště a šla dovnitř. Už na mě čekal. ,,Dobrý den." Pozdravila jsem ho a on se postavil ze židle. ,, Dobrý den." Podal mi ruku a potřásli jsme si. ,,Tak co pro mě máte?" Vytáhla jsem papíry s návrhy z kabelky a on si je postupně prohlížel.

Emmet
S Rose jsme šli do jídelny a sedli si se salátem ke stolu. Al s Emmou tam už byli a Edward s Bellou a Jazzem taky přicházeli. Sedl jsem si vedle Emmy a Rose vedle mě. Edward vedle Rose pak Bella, Jazz a Al to zakončila a seděla mezi Jazzem a Emmy. Emma se podívala na nějaké dívky a oni vypískli. Všichni se na ně podívali. Emma se trochu uchechtla a Edward se zamračil a Al se též uchechtla. Potom vypískla taková malá tlustá blondýna a vyskočila. Edward se naklonil k Emmě. ,,Nech toho, jinak by mohli zjistit, že to děláš ty." ,,Jak by to asi poznali?" Zeptala se Al. ,, Vždy, když to děláš, tak ti trochu zazáří vlasy." Zašeptal k ní. ,,Pane řediteli! Ta kytka se hnula!" Začala mluvit svým pištivým hlasem Claire. Znal jsem ji, protože do mě narazila a shodila si učení že schodů. Díky upířímu zraku jsem viděl její jméno na sešitu. ,,Claire tohle není možné." Řekl ředitel a hned se doplnil. ,, Tyhle kytky se moc nehýbou a ani nerostou, abychom je viděli na lidské oko." Řekl ředitel a oni si vzali táce a šli pryč. Nafoukaně a pyšně. Uchechtl jsem se a ředitel mě uslyšel. ,,Pane Cullene něco k smíchu?" Pokrčil jsem rameny a to se už uchechtla i Emma. ,,A aby toho nebylo málo, tak se musela přidat slečna Cullenová." Alice se zašklebila a Emma se na mě podívala. U nás to vyvolalo výbuch smíchu. Tedy u mě a Emmy. ,,Tak když vám to přijde tak směšný, tak tu můžete zůstat odpoledne. Já vašim rodičům zavolám a řeknu důvod, proč tu jste. Budete tu do pěti." Řekl a odešel. ,,A máte poškolu." Začal se nám vysmívat Jazz a my dva pokrčili rameny. ,,Mohli jste se trochu ovládat." ,,To nešlo Edwarde." Řekl jsem a zasmál se znovu a Emma na mou větu přikývla. ,,No jo, tak to bylo vtipný." Řekl Edward a zasmáli jsme se všichni. Rozešli jsme se do tříd. S Rose jsme si sedli do prostřední lavice úplně vzadu a připravili se na chemii.

Estrella
Celou cestu do třídy jsem se smála. Měla jsem teď astrologii a sedla si do zadní lavice k oknu a dívala se z okna. Po hodině jsem šla na zeměpis. Před učebnou na mě čekala Al.
,,Nezávidím vám poškolu." Řekla se smíchem a já se smíchem přikývla. Po hodině zkoušení jsem ji vyprovodila a s Emmetem jsme se vydali na poškolu.

Dcera Slunce a MěsíceKde žijí příběhy. Začni objevovat