Dcera Slunce a Měsíce

69. Kapitola

Další den
Michael
Uviděl jsem Sarboňe, jak jde z pokoje pryč. Chvilku jsem stál a sledoval, kam jde. Pak jsem zmizel v jeho pokoji. Emma ležela přivázaná k posteli. ,,Emmo." Zašeptal jsem a přeběhl k ní. Měla černé velké tmavé kruhy pod očima, hnusnou ránu na břiše, celá poškrábaná a pohmožděná, měla několik otisků z mučení. ,,Michaeli...." Zašeptala tak neslyšně. Vytryskly ji slzy. ,,Neboj. Dostanu tě odtud." Začal jsem rozvazovat provazy.
,,Michaeli pozor." ,,Kohopak to tu máme...." Trhl jsem sebou a podíval se na něj. Jeho obličej byl zamračený a děsivý. Začal jsem se ho po pravdě bát. ,,Tušil jsem, že jsi divný. Pak mě to došlo. Michaeli Michaeli.... Někdy si říkám, jestli jste rozumní ale to ne, že? Od prvního pohledu jsem věděl, že jsem tě někde viděl." Přešel k Estrelle. Pod jeho dotykem se zachvěla a začala se bojácně klepat. ,,A že chceš být na temné straně, huh...." Uchechtl se a vzal si kov. ,,Líbí se ti? Proto jsi přišel pro ni, že?" Přikývl jsem. ,,Jsi nevychovaná, víš co jsem ti říkal, když mě neposlechneš." Kovem se dotýkal její rány a najednou se napřáhl, a trefil mě. Nevěděl jsem, že na mě dosáhne. Spadl jsem do bezvědomí.

Estrella
Michael se svalil na zem a já vykřikla. ,,Cítíš k němu něco?" Slyšela jsem, co říkal Michael. Něco jsem k němu taky cítila. ,,Ano." Usmál se a praštil mě do rány. Pak mi něco přiložil k ústům. Spadla jsem do bezvědomí.

....

Estrella
Probudila jsem se a zjistila, že stojím na nějaké židli a okolo krku mám provaz. Měla jsem dokonce pro mé překvapení košili. Jen košili. Vedle mě stál Michael, který byl stejně jako já přivázaný ke krku. Zezadu na rukou jsme měli zavázané ruce. ,,Emmo..." ,,Jsem tu." Přikývl a slabě se usmál. ,,Tohle je asi konec." Přikývl. ,,Taky si myslím." Náhle se tu objevila záře a z ní vyšla mamka, taťka a Artur. On je asi neviděl, protože se na mě furt díval. ,,Neříkej nic. Estrello. Neměl by o nás vědět. Estrello máme tě rádi a ty to dokážeš. Dokážeš se odtud dostat. I když tu není zrovna paprsek, nebo něco ze Měsíce a ze Země. Rozhlížej se a i kdyby někdo zemřel, vzpomeň si, co se stalo, když zahynuli Cullenovi. Byli pro tebe cenní a zachránila si je. Přežiješ to ale musíš velmi hodně přemýšlet." Všichni zase zmizeli a já pohlédla na Michaela. ,,Miluju tě a budu tě milovat navěky." Řekla jsem a on hned po mě řekl. ,,Od prvního okamžiku, když jsem tě viděl, ses mi líbila. I když jsem to pomalu zjišťoval po delších dobách, vždycky jsem tušil, že se ve mně něco změnilo. Emmo. Miluju tě a nevzdám se a budu bojovat do posledního dechu, abys byla v bezpečí." Od dveří se ozval hlas. ,,To je romantické vyznání lásky. Škoda, že oba dva umřete ale aspoň umřete spolu." Byl to Sarboň. Blížil se k nám a já věděla, že něco musím rychle vymyslet. Nepřemýšlej nad kouzly, někdy se jen vyplatí slova, na to vždy pamatuj." Ozval se mi v hlavě tátův hlas.
,,Prodám se na tvoji stranu." Řekla jsem a on se na mě podíval. ,,A Michael taky." Řekla jsem. Podíval se na mě. ,,S Korasem budete rádi, že budete mít na své straně silnou vládkyni. Přidám se ale když se nic nestane Michaeli." Podívala jsem se na Michaela, aby nic neříkal. ,,Cullenovi a vládci sluneční soustavy na mě ušili boudu. Chtěli se mě už od nepaměti zbavit ale nepochopili, že jsem vážně silná. Pomůžeme ti je zabít a můžeš pak vládnout celému světu! Je to jen na tobě. Vyber si."