Dcera Slunce a Měsíce

52. Kapitola

Estrella
Probudila jsem se a rukama se opřela o zem a snažila se postavit. Ruce mi ale nesloužily a já spadla zase na břicho. Rána na břiše mě zabolela. Překulila jsem se opatrně na záda a chvíli se dívala na strop a pak se doplazila k levé stěne. Opřela jsem se o zeď zády a prohlížela si věznici. Uslyšela jsem pár slov a natáhla krk. Viděla jsem další a další lidé v vězeních. Podívala jsem se na ránu. Nestříkala z ní krev ale byla nechutná.

Koras
Otec mi vzkázal, že tu Estrellu uvěznili v duchovní říši. Já svolal armádu a pak jsme spolu šli do jejich království. Venuše nás musela vycítit, protože před hradem byli oni s dalšími bojovníky a jak mi říkal otec, tak i s tou rodinou Estrelly. Hned jsme na ně zaútočili. Dostal jsem se k Marsu a hodil na něj kouli. Rychle ji odrazil a mě někdo chytl za krk. Trochu jsem se usmál a toho dotyčného od sebe odhodil. Pak jsem se otočil. Byla to hnědovláska. Někdo z Estrellyiny rodiny. Hodil jsem na ni kouli a ona se rychle vyhla. Na záda mi skočil nějaký muž a dostal mě na kolena. Byl to blonďák. Toho blonďáka jsem chytil za ruku. Přehodil jsem ho a on dopadl na záda. Ta žena se ke mně dostala a já ji chytl za ruku a jednoduše ji hlavu urval. Pak jsem chytl muže a urvala ruku a pak i tu hlavu. Hned jsem šel na další.

Edward
Bylo po boji. Koras s nějakými živými zmizel a z naší strany bylo několik mrtvých. Taky z naší rodiny. Mrtvý byli Carlisle, Esme, Al a Rose. Z vládců sluneční soustavy byl mrtvý Neptun, Jupiter a Uran. Všichni jsme se vrátili do pokojů a truchlili nad ostatními. S Bellou jsme se stavili ještě za Emmou. Venuše nám zakázala na ni sahat, říkala, že se s ní něco neobvyklého děje.

Estrella
Ucítila jsem bodnutí u srdce a ten amulet ztěžkl. Nedokázala jsem tady kouzlit a podívala se na ty dva stráže. ,,Mám hlad." Jeden odešel a já se k němu pomalu přiblížila. Moje nohy se třásli a já ho chytla pod krkem a přitáhla k mřížím. Zalapal po dechu a já mu rychle vzala kudlu z opasku a dala mu ji ke krku. ,, Klíče." Podal mi klíče a já ho bodla do ruky. Vykřikl a já ho bodla do nohy. Spadl na zem a já odemkla a přešla ven. Podívala jsem se na něj.
,,Nezabíjejte mě." ,,Nejsem taková zrůda jak vy. Tohle si zatím zasloužíš." Řekla jsem a šla pryč. Klíče jsem zahodila a dostala se ven z hradu. Šla jsem rychlým krokem pryč a dostala se na cestu a pak na křižovatku. Šla jsem do druhého království, protože jsem nevěděla, jak se mám dostat pryč. Byla jsem před hradem a rána mi začala znovu krvácet. Několik lidí tu tancovalo, zpívalo a já v tom chumlu lidí viděla Carlislea, Esme, Al s Jazzem. ,,Co tu proboha dělají." Zašeptala jsem si pro sebe a proplétala se mezi lidmi, spíš duchy, a dostala se k nim. ,,Co tu děláte?" Zeptala jsem se a všichni čtyři se na mě podívali. ,,Emmo!" Vykřikla Esme a objala mě. Sykla jsem a ona se odtrhla. Carlisle si všiml mě rány. ,,Tohle nám vysvětlíš." ,,Jojo. Teď ale musíme za vládcem." Řekla jsem a šla do hradu. Oni šli za mnou a Esme mě objala okolo ramen. Došli jsme k dveřím a tam jsem uviděla Neptuna, Uran a Jupitera. ,,Vy jste tu taky?" Zeptala jsem se a oni se otočili. Přikývli a slabě se usmáli.
,,Ty nejsi ale mrtvá." ,,Nejsem." Dveře se otevřely a my vešli dovnitř.