Dcera Slunce a Měsíce

33. Kapitola

Estrella
Po chvilce jsem si šla lehnout a oni šli na lov. Ležela jsem dlouho a asi po půl hodině jsem usnula.

Elerzar
Rozběhli jsme se na všechny světové strany. Já s Carmen, Carlislem a Esme jsme běželi na západ. Na opačnou stranu na východ běžel Garrett s Kate a s Al a Jazzem. Na sever běžela Rose s Emmetem a na jih Edward, Bella a Tanya. Ulovil jsem si dva jeleny a jednoho zajíce. Carmen s Esme si ulovily každá dvě srnky a Carlisle si ulovil dva jeleny. Potom jsme běželi domů. Doběhli jsme tam první a na schodech seděla Emma s dvěma lidmi.

Estrella
Probudila jsem se a protáhla se. Byla ještě tma a já se šla převlíct a upravit. Stejně bych nespala. Šla jsem dolů a tam nikdo nebyl. Šla jsem z obýváku do kuchyně a vzala si chleba a namazala si ho máslem a marmeládou. Snědla jsem ho a umyla nůž. Ten jediný jsem ušpinila. Někdo zazvonil. Kdo to může být?
Ve tři hodiny ráno. Šla jsem tedy otevřít. Otevřela jsem a za dveřmi stáli dva lidé. Muž a žena. Ten muž měl červenější vlasy. Byli tmavé až červené. I jeho oči byli takové. Ta žena měla béžovější vlasy a i oči. Nevím, co se dělo ale mé vlasy se začaly vnášet. Jejich blonďatá barva začala slunečně zářit. Zelená barva začala zářit taky intenzivně. Oči mě začali pálit. Promnula jsem si je a viděla, jak se usmáli. To všechno pak najednou přestalo.
,,Eh... dobrý den. Něco potřebujete?" Zeptala jsem se jich. ,, Dobrý. Asi nevíš, co se s tebou děje, že?" Řekla a já jen  přikývla. ,,Měli bychom se na to posadit." Řekla mi ta žena a já přikývla. ,, Dovnitř?" Zeptala jsem se a ukázala ven. ,,Radši ven. Obloha nám dává sílu." Řekla.
Ten muž pořád mlčel. Pochopila jsem a přikývla. Zavřela jsem dveře a posadili jsme se na schody. ,,Kdo jste?" Zeptala jsem se první. ,,Já se jmenuji Venuše a tady můj společník se jmenuje Mars." Řekla a já se na ně podívala. ,,Já se jmenuji Emma." Představila jsem se a ta Venuše mi podala ruku. Váhala jsem chvilku ale nakonec jsem ji přijala. Chvilku se někam dívala a pak ji pustila. Bylo to jako u Ara.
,,Ano. Ale pravým jménem se jmenuješ Estrella." ,, Estrella?" To slovo jsem párkrát zopakovala v duchu. Bylo zajímavé. ,,Ano. Ale je si chceš, můžu ti říkat Emmo." Přikývla jsem a oni se na mě usmáli. ,,Tvá pravá matka byla královna Slunce a tvůj otec byl král Měsíce." ,,Slunce a Měsíc." Zašeptala jsem a rukou jsem se dotkla svého medailonku. Asi poprvé promluvil Mars.
,,Ano. Tvá matka byla silná vládkyně. Oba byli silní. Tvůj otec měl tmavší vlasy i oči, byli zbarveny do tmavě modra. Tvá matka měla blonďaté rozevláté vlasy. Její oči byly jasně zlaté a slunečné." Přikývla jsem a náhle mě něco napadlo. ,,Proč o nich mluvíte v minulém čase?" Zeptala jsem se.
Ty dva se zarazili a podívali se po sobě. ,,Měla by to vědět." Řekl Mars ale ta žena ho chtěla zastavit. ,,Venuše. Mám pravdu." Venuše si jen povzdechla. ,, Estrello. Promiň Emmo. Tvý rodiče jsou mrtví, proto o nich mluvíme v minulém čase." Řekla mi smutně a opatrně Venuše. Do očí se mi nahrnuly slzy. I když jsem je nikdy nepotkala a neviděla, tak stejně. ,,Po kom ale dokážu ovládat rostliny?" Zeptala jsem se a utřela si slzy. ,,Po královně Země."
,,A to je jako moje teta?" Zeptala jsem se a oni se zasmáli. ,,No to ne. Ona byla skoro sestra tvého otce. Víš že  měsíc obíhá kolem planety země. A oni měli spolu sourozenecký vztah." ,,Takže je jako moje teta." Shrnula jsem a oni přikývli. ,,No byla." Řekla zase smutně Venuše. ,,Počkat. Vy chcete říct, že je taky mrtvá?" Přikývli a já si dala obličej do dlaní. Takže moje matka, otec a teta jsou mrtví. Jak zajímavé. ,,Je nám to líto ale kdyby tu byli, neměla bys tu moc. Zdědila jsi po svém otci moc Měsíce a po své matce moc Slunce. Jak ty říkáš, tvá teta, takže po tvé tetě jsi získala moc Země. Ona ji na tebe poslala, protože umírala. Kdyby ji na tebe neposlala, tak by se zem zničila." Vysvětlila mi a já přikývla.
,,Co budu muset dělat?" Zeptala jsem se a uviděla Esme, Carlislea, Elerzara a Carmen. Podívali se na ně. Ti se na nás dívali. ,,Emmo?" Zeptala se nechápavě Esme a já se s Venuší a s Marsem postavila. ,,Vše vám vysvětlím." Přikývli a přišli k nám. Carlisle si podal ruku s Marsem. ,,Carlisle Cullen." Představil se a Mars přikývl. ,,Mars." Odpověděl a všichni se nechápavě dívali na něj. Venuše podala ruku Esme. ,,Venuše." Potřásla si s Esmeinou rukou. ,,Esme Cullenová." Usmála se Esme nervózně ale i mile. ,, Elerzar Cullen." Představil se oboum a potřásl si s nima rukou. ,,Carmen Cullen." Usmála se na ně Carmen a pak jsme si šli všichni už do obýváku. ,,Mohli bychom si o sobě něco říct." Navrhl Carlisle a oni přikývli. Seděla jsem v křesle. ,, Dobře. Jmenuju Mars a tohle je Venuše. Já jsem král planety Marsu. Venuše je královna planety Venuše." Přikývli a přišli ostatní. Zastavili se v pohybu a srovnali si situaci v hlavě.
,,Dobrý den. Carlisle, co se děje?" Pozdravil Edward Venuši a Marsa a otočil se na Carlislea. ,,Se zeptej ji. Já tomu moc nerozumím." Pohodil hlavou ke mně. Všichni se na mě otočili. Než jsem ale stihla něco říct, tak se rozezvonil zvonek. Proč ve čtyři hodiny ráno někdo musí zvonit.
Carlisle se zvedl a šel otevřít. Já to ostatním rychle vysvětlila a pak přišel Carlisle s Volturiovými. Takže abychom si to shrnuli. My jako rodina, pak tu jsou Denaliovi, ty dva a Volturiovi. Hodně návštěv. Všichni jsme se zvedli. ,,Rád vás zase vidím." Pohlédl na nás Aro. ,,A jak vidím, nejsme jediná návštěva." Doplnil se a pohlédl na Denaliovi a pak na ty dva. Musel poznat, že nejsou upíři. Začalo tu panovat dusné ticho a každý si druhého prohlížel.
Aro s jeho gardou byl blíž ke vchodových dveří, my jako rodina a Denaliovi byli blíž ke kuchyni a Mars s Venuší byli u skla a televize. Carlisle stál mezi námi a Volturiovými. Ticho jsem prořízla až já. ,,Mohli bychom se posadit." Navrhla jsem a všichni přikývli. Aro, Markus, Cauis a Jane si sedli na pohovku. Na opěrku pohovky vedle Jane si sedl Alec. Na jedno křeslo si sedl Demetri a na opěrku křesla si sedl Felix. Do druhého křesla si sedl Mars s Venuší. Venuše si sedla na opěrku toho křesla. Edward s Bellou si sedli ke klavíru. Carlisle, Jazz, Emmet, Elerzar, Garrett, Tanya si vzali židle z kuchyně. Esme si sedla na Carlislův klín, Alice na Jazzův, Rose na Emmetův, Carmen na Elerzarův klín, Kate na Garrettův klín. Já si skočila do svého pokoje pro svoji židli. Patřila k pracovnímu stolu.
Vzala jsem si ji a sešla s ní schody. Sedla jsem si vedle Carlislea a Esme. Oba se na mě usmáli. Usmála jsem se nazpět a pak začalo hrobové ticho. ,,Kdo jste vy?" Zeptal se Aro Marsa a Venuše. ,,Já se jmenuji Venuše a tohle je Mars. Vládneme planetám. Já planetě Venuši a Mars vládne planetě Marsu." Řekla Venuše a já se bála reakce Ara. Co když je bude chtít do gardy. Oni třeba o tom nevědí. Neboj víme. Prolétla mi hlavou myšlenka Marsa. On dokáže semnou komunikovat? Ano můžu. Jen mi pošli myšlenku. Mysli na to. Tak fajn. To je hustý. Hlavou mi proletěl jeho smích. Podívala jsem se na něj. Usmíval se od ucha k uchu a já taky. Takže mám hodně ale hodně otázek.

Ahojky
Po delší době další kapitola. Doufám, že se vám bude líbit.