39. Kapitola

683 38 0
                                    

Estrella
Byla to prostě nádhera. Seděla jsem tu už dlouho a měla jsem teprve půlku. Dneska jsem si vzala konečně mobil, aby mi kdyžtak mohli zavolat. Měla jsem ho položený vedle sebe na větvi. Nejhorší na tom obrázku bylo, že ho budu ještě muset vymalovávat a já teprve kreslím.

Carlisle
S Esme, Elerzarem a Carmen jsme byli v obýváku a povídali si. Emma odešla ven před dvěma hodinami. Měla v ruce kufřík, takže tam bude dlouho. Po krátkých chvilkách se k nám přidávali i ostatní z rodiny.

Estrella
Hotovo! Po třech hodinách jsem měla konečně hotovo.
Sbalila jsem si všechno a mobil si dala do kapsy. Ten kořen se dávno vrátil do země a já šplhala po stromě dolů. Najednou se mi smekla noha. Au! Sedla jsem si na tenčí větev a podívala se na ni. Byla odřená a tekla z ní krev. Pomalu jsem zase začala šplhat dolů. Blbě jsem se chytla a pak letěla dolů. Sakra! Chtěla jsem něco udělat ale ztratila jsem vědomí.

Nikdo
Estrella padala dolů, když se okolo ní obmotala větev. Ale narazila hlavou do silné větve a ztratila vědomí. Větev ji snesla dolů na zem. Nebyla na Cullenovic území ale na území měničů. A taky ji našel měnič.

Jared
Se Samem jsme byli na hlídce, když jsem našel dívku na zemi. Ležela na zemi a o kousek dál ležel nějaký kufřík. Byl to malířský kufřík s jednou čtvrtkou. Na čtvrtce bylo namalované město ze shora.
,,Same!" Zavolal jsem a on ke mně přiběhl ve vlčí podobě. Pak se přeměnil a podíval se na ni. ,,Je v bezvědomí. Asi se praštila do hlavy. Vezmeme ji k nám." Řekl jsem mu a tak i udělal. Vzal jsem si ji tedy do náruče a Sam vzal ten kufřík. Když jsme byli v půlce cesty, tak se mi zamlela v náručí. Podíval jsem se na ni a ona na mě. ,,Jak ti je?" Zeptal jsem se a zastavil se. Sam se zastavil též.

Estrella
Probudila jsem se, když mě někdo nesl. ,,Jak ti je?" Zeptal se ten muž a zastavil se. Ten druhý se zastavil taky. ,,Dobře. Jen mě bolí hlava." Postavil mě a já se chytla za hlavu. ,,Praštila ses do hlavy." Řekl ten co mě nesl. ,,Jak se vůbec jmenuješ?" Doplnil. ,,Emma Cullenová." Odpověděla jsem, váhala jsem, jestli mám říct Estrella nebo Emma, a oni se na sebe podívali. ,,Upír ale nejsi." Usmála jsem se a zavrtěla hlavou. ,,Jsem něco mezi vládkyní Slunce, Měsíce a Země." Chvilku mě nechápali a já jim vše vysvětlila. Až pak jsem si uvědomila, že to říkám úplně někomu cizímu. ,,A kdo jste vy?" ,,Já jsem Sam a tohle je Jared. Jsme měniči." Přikývla jsem, o nich mi něco Carlisle říkal.
,,Už budu muset jít, oni zas budou mít o mě starost." Přikývli a Sam mi podal kufr. ,,Určitě se ještě uvidíme." Přikývla jsem a odešli. Já se vydala domů. Někdy se mi motala hlava. Začal mi zvonit telefon a já podívala na toho, kdo mi volal. Byl to Edward. ,,Emmo, kde jsi?" ,,Malovala jsem na stromě město. Pak jsem slézala dolů a spadla na zem. Praštila jsem se nějak do hlavy a našli mě pak měniči. No a teď jdu domů a motá se mi hrozně hlava." Musela jsem být opřená o strom, jinak bych asi za chvíli sletěla na zem. ,,Hele. Zůstaň tam kde jsi. Já tě vystopuju." Přikývla jsem a zavěsila. Čekala jsem asi pět minut.

Ahoj
Doufám, že se vám líbí další kapitola. Jinak jsem začala psát další dvě knížky. Přeji hezké čtení.

Dcera Slunce a MěsíceKde žijí příběhy. Začni objevovat