Dcera Slunce a Měsíce

71. Kapitola

Carlisle
Byla na tom špatně. Ošetřil jsem ji a musel ji zašít ránu na břiše. Obvázal jsem ji ránu a namazala záda mastičkou. Měla je hodně poraněné. Po chvilce přišla Esme. ,,Jak je na tom?" Zeptala se a přešla k nám blíž. ,,Moc dobře ne. Když ale bude v klidu a v dobré péči, tak se z toho brzy dostane." Přikývla.
,,Přišli nás navštívit Volturiovi." Řekla a já se na ni podíval. ,,Jsou dole a čekají na tebe. Museli jsme jim vysvětlit, co se tu celou dobu dělo. Prý nás nemohli zastihnout." Slabě jsem se nad tím usmál a přikývl. ,,Pomůžeš mi ji obléct." Přikývla a já ji podržel. Oblékli jsme ji a já ji pak přenesl do jejího pokoje. Esme ji přikryla a my se vydali do obýváku.
,,Carlisle! Příteli." Usmál se na mě Aro. ,, Dobré Aro, Markusi a Cauisi." Usmál jsem se na ně mile. Alec, Jane, Aro, Markus, Cauis seděli na pohovce, Demetri seděl v křesle a Felix na opěrce, Alice s Jazzem v druhém křesle, Edward s Bellou u klavíru a Rose s Emmetem si vzali židle. ,,Vítej Aro. Co tě sem přivádí?" ,,Návštěva." Usmál se a my si přinesli židle.

Další den
Estrella
Probudila jsem se s velkou bolestí hlavy a celého těla. Posadila jsem se s velkou námahou a postavila se. Došourala jsem se do koupelny a trochu se zkulturnila. Nemyla jsem se, protože bych to ani nezvládla. Do šatny jsem došla za deset minut a převlíkla se do legín a svetru. Byla mi zima. Pak jsem šla dolů. Z obýváku jsem uslyšela debatu. Poznala jsem hlasy od Volturiů. Ještě ty tu chyběli. Nechtěla jsem se s nimi setkat, takže jsem rovnou šla do kuchyně.
Ucítila jsem slabé vibrace na dekoltu. ,,Co zas?" ,,Měla by si ležet." ,,Hmm.... A když nechci." ,,Estrello! Tohle není legrace! Prožila sis hrozné období! Musíš být v klidu!" Zakřičel táta. ,,To mi vůbec nepomáhá!" Vykřikla jsem víc nahlas. Sundala jsem si náhrdelník a položila ho na kuchyňskou linku. ,,Nic se neděje! Jen si tu povídám sama se sebou!" Zakřičela jsem na ně a vzala si z ledničky jogurt. Vzala jsem si lžičku a začala jíst opřená o kuchyňskou linku. Znovu jsem si nasadila náhrdelník. ,,Emmo...." ,,Ne. Je.... Mi.... Dobře...." V kuchyni se objevil Carlisle. ,,Co je ti? Se bavíš sama se sebou?" ,,Nic moc. Jo, tak trochu no..." Zasmál se a oba jsme šli do obýváku. Vzal mi židli.
,,Ahoj Emmo." Usmála se na mě rodina. Usmála jsem se na ně. ,,Ahoj. Eh.. Dobré Aro, Markusi a Cauisi." Pozdravila jsem je a oni my na pozdrav kývnuli. Sedla jsem si na židli vedle Edwarda a Carlisle vedle Esme.