7. Kapitola

1.2K 63 0
                                    

Estrella
Šli jsme na hodiny. Emmet s Rose nás doprovodili. Odpojili se od nás a my šli do jedenáctky. S Al a Rose jsem si dobře rozumněla. S Emmetem byla sranda. Byl to srandovní typ.
Když skončila hodina, tak jsem šla domů. S Alicí jsem se rozloučila. Uvidím ji až v pondělí. V domově jsem si jen položila věci a šla za vychovatelkou. Chtěla jsem do Seattlu. Ty obaly na sešity jsem měla už potrhané. Vychovatelka mi to dovolila a já šla na autobus. Přijel za patnáct minut. Nastoupila jsem do něj a zaplatila si jízdenku. V autobuse se mi motala hlava. Vyšla jsem z něho a šla do obchodu. Mlžilo se mi před očima a já šla do nějaké restaurace a sedla si tam. Sedla jsem si ven, tam se mi líp dýchalo. Pak si nic moc nepamatuju. Jen že nejsem si objednávala pití.

Edward
S ostatními jsme jeli rovnou do Seattlu. Potřeboval jsem něco a když jsme čekali na holky. Jako my kluci jsme čekali na holky, všiml jsem si dívky, která byla opřená o stůl v restauraci. Holky přišly během minutky a Rose zadívala na ni.
,,Není to náhodou Emma?" Zeptala se nás a my se na ni podívali. ,,Je." Odpověděli Jazz, Alice a Emmet. Šli jsme k ní. Seděla venku. Alice s Rose s ní zaklepali. Pravděpodobně pala.
,,Spí." Řekl jsem jim a oni přikývli. Opatrně jsem si ji vzal do náruče a Rose si vzala její věci. ,,Co jí je?" Zeptala se Al. ,,No... Asi únava." Řekl jsem a šli jsme k autům.
,,Carlisle by se na ni mohl podívat." Řekl jsem a oni přikývli. Položil jsem ji na Alicino přání k nim a rozjeli jsme se domů. Dorazili jsem tam a já ji vzal do náruče a oni mi otevírali dveře. Stejně bych si je otevřel. Esme jsme potkali v obýváku. Stála u plátna a malovala něco. Jakmile si nás všimla a všimla si i Emmy, tak se zeptala. ,,Co se stalo? Kdo to je?" Zeptala se starostlivě. No jo naše známá Esme.
,,To je spolužačka Al a ona asi usnula v restauraci ale to se nám moc nezdá, že by usnula v restauraci jen tak. Kde je Carlisle?" ,,Ve své pracovně." Přikývl jsem a šel za ním. Všichni šli za ním včetně Esme. Zaťukala Al a ozvalo se dále. ,,Můžeme?" Zeptala se Esme. ,,Jistě. Něco potřebujete, že jste tu všichni?" Zeptal se nás a až pak si všiml Emmy.
,,Co se stalo? A kdo to je?" Zeptal se a přišel ke mně blíž. Viděl jsem jak se na ni pořádně podíval. ,,Emma. Chodí se mnou do třídy. Usnula v restauraci ale nám se to nezdá." Chápavě přikývl a vzal si ji. ,,Podívám se na ni a taky bychom měli kontaktovat její rodiče." ,,Ona nemá rodiče. Bydlí v dětském domově. Měli bychom kontaktovat je." Chápavě přikývl. ,,Já se o to postarám." Řekla Esme a zmizela dole. Carlisle si ji položil na lehátko a my šli dolů.

Carlisle
Tu dívku jsem vyšetřil. Byla nádherná. Měla blonďaté vlasy a byla štíhlá.
No... Byla dehydrovaná a unavená, tak proto usnula ale myslím, že omdlela. Vzal jsem ji do si ji do náruče a odnesl ji do pokoje pro hosty a šel za ostatními. Seděli v obýváku. ,,Jak je na tom?" Zeptala se rychle Al. ,,Jen je dehydrovaná a unavená. Myslím, že omdlela." Přikývli a já si sedl k Esme na pohovku. ,,Už jste je kontaktovali?" ,,Ano." Odpověděla mi Esme, přikývl jsem a dívali jsme se na televizi.

Dcera Slunce a MěsíceKde žijí příběhy. Začni objevovat