Dcera Slunce a Měsíce

43. Kapitola

Carlisle
Rozsadili jsme se okolo stolu. Venuše s Marsem seděli naproti sobě. Já seděl vedle Marsa a vedle mě Esme pak, Jazz a Al. Na druhé straně naproti mě seděla Emma, vedle ní Rose, Emmet, Edward a nakonec Bella. Jedno místo vedle Alice bylo volné.
,,Tak. Tady budete prozatím v bezpečí. Chtěla bych se vás zeptat, chtěli byste nám pomoct s bojem?" Zeptala se nás a každého si prohlédla. ,,Rádi vám pomůžeme." Řekl jsem a podíval se na Emmu. Ta na mě kývla. ,,Dobře. Děkujeme. Bydlíte na zemi, takže byste mohli ovládat tu moc. Ta vám bude asi nejbližší. Mohli bychom zkusit i vítr s vodou. Bude se nám hodit i vaše síla a rychlost." Řekl Mars a my přikývli. ,,Necháme vás, abyste si odpočinuli a jak to bude s vaším lovem?...." Zamyslela se a pak se rozzářila. ,,Na zem s vámi bude chodit nějaký vládce, aby vás ochránil." S děkovným úsměvem jsme přikývli a odešli do svých pokojů. S Esme jsme si dali společnou koupel.

Estrella
Přemýšlela jsem, jestli by nešlo, abych tady dokázala mluvit. Venuše, bez jsem odešla do svého pokoje, mi řekla, že bude přemýšlet. Došla jsem tedy do svého pokoje a převlíkla se do svého pyžama a usnula.
,,Holčičko.... Estrello...." Někdo mě volal a já otevřela oči a posadila se. ,,Estrello...." Někdo mě volal. Byl to ženský hlas a já se postavila. Na křesle jsem měla sluneční šaty a já si je vzala. Šla jsem pak za tím hlasem. Procházela jsem celým hradem. Byla jsem v hradě, kde asi sídlí Venuše. Byli tu obrazy a všechno podobné Venuši. Bohové a kresby. ,,Estrello... Pojď ke mně." Dostala jsem se ke starým dveřím. Byli zrezivělé a hodně staré. Za nimi se ozývali ty hlasy. ,,Je tam někdo?" Zeptala jsem se. Dokázala jsem mluvit. Teď jo. ,,Estrello. Pojď ke mně." Něco mě táhlo pryč a já najednou otevřela oči.
Otevřela jsem oči a zjistila, že to byl jen sen ale dost skutečný. Několikrát jsem zamrkala a šla se umýt. Vzala jsem si tentokrát zelené šaty. Měli ještě hnědý proužek okolo pasu a ten šel dokola dolů. Vzala jsem si stejně zelené baleríny s hnědými proužky.