Dcera Slunce a Měsíce

4. Kapitola

Estrella
Prohlížela jsem si své obrázky, které jsem si namalovala. Měla jsem takový skicák, kam jsem si vše, co mě napadlo, malovala. Nejvíc jsem malovala krajiny, krajiny se sluncem a nebo s měsícem. Svůj náhrdelník a další věci.
Zítra mám narozeniny. Moc nejásám, protože ve škole to bude stejný a tady, mi jen popřejou a dostanu dárek. To je tak vše. Nic jiného vlastně ani nechci.
Šla jsem si lehnout a ani si neudělala hygienu. Ráno jsem se probudila polámaná. Udělala jsem si rychlou sprchu a vysušila se a vlasy, pak mě následovala hygiena. Vzala jsem si bílé tričko a černé džíny a černou bundu. Batoh a jdeme!
Dneska mám chemii, hudební výchovu, biologii, zeměpis, astronomii a výtvarku. Jé! Nemáme fyziku. Aspoň něco optimistický a k tomu astronomie.
Došla jsem do školy a šla do třídy. Sedla jsem si do prostřední lavice úplně vzadu. A začala si číst své zápisky.

Alice
Jela jsem s Jazzem v mém autíčku. Jak já ho miluju. Zjistila jsem taky, že Jazz chodí s Edwardem a s Bellou do třetího ročníku.
Já toho Carlislea zabiju. To on nás zapisoval, kdo kam bude chodit. Emmet a Rose chodí do třetího ročníku. To mi sem nemohly dát aspoň Bellu. Byla by to výměna.
Šla jsem tedy na svoji první hodinu, a to byla chemie. Přišla jsem později do třídy a hledala nějaké místo. Učitelka tu ještě nebyla. Všimla jsem jedné dívky, která seděla sama a tak osamoceně vzadu.
,,Ahoj. Můžu si k tobě přisednout?" Zeptala jsem se jí. Druhé místo bylo u kluka a u kluka se mi moc nechtělo sedět. Ta dívka se na mě plaše podívala. Byla to blondýna, měla nádherné blonďaté vlasy, možná až sluneční ale její oči byli tmavší barvy. Měla je modré až černé a kdybych nebyla upír, tak bych neviděla jaké má v nich malé bílé hvězdičky. Ztrácela jsem se v nich. ,,Jo klidně." Odpověděla mi a zrušila nás oční kontakt a dívala se dál do zápisků. Sedla jsem si a připravila se na chemii. ,,A jak se jmenuješ, když už spolu sedíme." Zeptala jsem se. Podívala se na mě a opatrně se usmála. ,,Emma Logan a ty?" Zeptala se. ,,Alice Cullen." Odpověděla jsem jí a usmála se na ni víc jistěji. ,,Jaká je učitelka?" Zeptala jsem se jí. Byla dost plachá a stydlivá, všimla jsem si, že nás ostatní pozorují. ,, Hodná. Vysvětlí nám probíranou látku." Přikývla jsem a ona se podívala na ostatní a hned sklonila hlavu. ,,Proč se na nás tak dívají?" ,,Je to kvůli tomu, že se semnou moc lidí nebaví a pak ještě že jsi tu nová." Přikývla jsem a trochu se zarazila nad tím, že se s ní nikdo nebaví. ,,A proč vlastně se s tebou nebaví?" Pokrčila rameny. ,,Mě by to ani nevadilo. Nevzali mě tak ne. Ale trochu mě štve, že mě pomlouvají a šikanují." ,,A jak tě šikanují?" ,,To je na dlouho." Řekla a zazvonilo. Na zvonek přišla i učitelka. Postavili jsme se a ona nám pokynula abychom si sedli. A začíná chemie.