Dcera Slunce a Měsíce

74. Kapitola

Bella
Smečka pak odešla. My se snažili z Emmy dostat, co se děje. Podívala jsem se na Edwarda. ,,Edwarde." Promluvila jsem k němu a on se na mě podíval. ,,Michael." Řekl a Emma se rozbrečela víc.
Carlisle si ji vzal do náruče a šli jsme domů. Nebyla v pořádku, to rozhodně ne. Carlisle s ní houpal a broukal ji ukolébavku, aby usnula a ona po pěti minutách usnula.
Vyběhli jsme domů upíří rychlostí, tam na nás čekala Venuše a ostatní vládci sluneční soustavy. ,,Kde byla?" Zeptala se Venuše. ,,Na pláži." Řekla jsem a Edward mě objal okolo pasu. ,,Co se jí stalo?" ,,Asi si vzpomněla na Michaela." Řekl Saturn a my přikývli. Pozvali jsme je dovnitř a sedli si do obýváku. Carlisle si ji odnesl do své pracovny, prý se na ni podívá.

Carlisle
Vyšetřil jsem ji, jestli nemá nějaké zranění. Neměla a já ji odnesl do jejího pokoje. Esme přišla za mnou.
,,Co jí je?" ,,Nic moc. Dalo by se říct, že je v pořádku, jen teď potřebuje klid. Jeho smrt jí hodně zasáhla, asi ho milovala." ,, Myslíš, že ho milovala?" Zeptala se mě a já přikývl. ,,To by jí to tolik nevzalo." Řekl jsem a ona přikývla. ,,Bude ale v pořádku?" ,,Bude si muset na to zvyknout. Nic jiného ji nezbývá. Zkusit si s ní promluvit o něm, musíme, jinak to nejde." Přikývla. ,,Vrátili se zpět k sobě." Řekla mi. Tím myslela vládce sluneční soustavy. Přikývl jsem a šel s ní dolů za ostatními.

O dvě hodiny později
Estrella
Probudila jsem se a posadila se. Vzpomněla jsem si na včerejšek, nebo na dnešek? Nevěděla jsem, kolik je hodin, jak dlouho jsem byla mimo. Nechtělo se mi nikam. Michael. Spadla jsem na postel a zavřela oči. Snažila se ignorovat tu bolest, nešlo to, snažila jsem se na něj zapomenout, nešlo to. Tak co mám doprčic dělat?! Šla jsem dolů.
Všimla jsem si, že mám na sobě ještě sluneční šaty. Uslyšela jsem Cullenovic hlasy. Zastavila jsem se a šla nahoru. Zavřela jsem se v pokoji a lehla do postele. Nechala jsem téct slzy, nemělo stejně cenu, je zadržovat.