Dcera Slunce a Měsíce

8. Kapitola

Estrella
,,Bylo to zajímavé, možná lepší slovo úžasné. Předemnou byl obraz a na něm byla země. Část země a nad ním ve vesmíru byli mraky a nad nimi lidé. Aspoň myslím lidé.
Jedni měli barevní oblečení a jedni byli zas v černém oblečení. Na zemi panovalo zlo, podle toho co jsem viděla. Všude oheň a lidé kteří zabíjejí další lidi. Oheň podpaloval chaty, domy a přírodu. Ten obraz se rozplynul a ze tmy ke mně přicházel nějaký muž. Měl černé vlasy a černé oči. Sám byl zahalen v černém oblečení. V ruce držel nůž a šel s ním ke mně. Začala jsem křičet a on mě chytil za ruku.
S rychlým nádechem jsem se rychle posadila a spadla na zem. Nezapomněla jsem shodit nějaké věci na stole. Spadla jsem na sklo. Podívala jsem se na své ruce. Seděla jsem na kolenou. Mé ruce byly celé od krve a od střepů. Nebyla jsem ve svém pokoji ale v nějakém cizím.
Rozhlédla jsem se a spatřila nějakého muže. Šel ke mně a já se oddálila, trošku jsem se začala třást. ,,Mě se nemusíš bát. Chci ti jen pomoc." Trochu mě uklidnil ale ne moc a pomohl mi na nohy. Podíval se na mé ruce. ,,Pojď za mnou." Šli jsme do nějaké místnosti. Asi to byla jeho pracovna, bylo tu lehátko a lékařské pomůcky. Posadila jsem se na lehátko a on se mi podíval na ty ruce.
Vyndával mi střepy a sušil mi to, když přišla Al. Usmála se na mě. ,,Jak ti je?" Zeptala se mě. ,,Jo dobře." Odpověděla jsem jí. ,,Omdlela si nebo usnula?" Zeptal se mě ten muž. ,,Zamotala se mi hlava a pak se mi mlžilo před očima." Přikývli a ten muž se mě představil. ,,Jo jmenuji se Carlisle Cullen a nevykej mi." Usmál se na mě. ,,Emma Logan." Představila jsem se já. Obvázal mi ruce a já seskočila z lehátka. Byla jsem vysoká jak Al, takže asi menší o hlavu než Carlisle. Trochu se zasmál mé výšce. ,,Pojď." Řekla a už mě táhla dolů. Carlisle šel za námi. Došli jsme do nádherného obýváku, kde byla Rose s Jazzem a Emmetem a pak tam byl jeden kluk, mohlo mu být tak sedmnáct a měl bronzové vlasy, pak tam byly dvě hnědovlásky, jedna měla srdcovitý obličej. Tu jednu jsem už viděla ale tu druhou ne.
Ta byla starší, usmála se na mě a přišla ke mně. ,,Jmenuji se Esme. Prosím tě tykej mi." ,,Emma Logan." Usmála jsem se na ni taky. Potom jsem se podívala na ty dva. Ten kluk ke mně přišel. ,,My se ještě neznáme. Edward Cullen." ,,Emma Logan." Přikývl. ,,Bella Cullen." ,,Emma Logan." Usmála jsem se na ni a ona na mě. Potom jsme si sedli do obýváku.

Druhý den ráno
Estrella
S Cullenovými jsem si chvilku povídali ale pak šla do domova. Zavolala jsem do práce a omluvila jsem se. Šéf mi řekl, že to nevadí, že se ten obchod zavírá. Přišlo mi to trochu líto. Byl na pěkném místě, taky malý a potřebný. Ale co.
No... O víkendech se budu nudit. Zazvonil mi telefon a já ho vzala. ,,Ahoj Emmo." Uslyšela jsem Al hlas. ,,Ahoj. Jen tak náhodou, kde jsi vzala můj telefon?" ,,Mám své zdroje. Hele nechceš jet na nákupy?" Zapřemýšlela jsem, nebyl to až tak špatný nápad. ,,Tak dobře. Kde se sejdeme?" ,,My s Rose za tebou sjedeme." ,,Fajn. Zatím." Típla to a já šla ven.
Od té doby co jsem se skamarádila s nimi, jsem se změnila. Ale fakt. Když jsem třeba šla na hodiny, tak jsem chtěla někam schovat, zahrabat, aby mě ostatní neviděli ale teď. Teď chodím normálně po škole. Chodím nejčastěji s Al a necítím se tak ponížená. Holky přijely během pár minut.