70. Kapitola

438 25 0
                                    

Estrella
Sarboň nás odvázal a já sešla ze židle. Bylo mi zle a když byl Sarboň zády k nám, jsme ho oba trefili do zad. Spadl na kolena. ,,Nikdy.... Říkám nikdy nebudu na tvé straně. Doufám, že to pochopíš." ,,Stejně si myslí, že jste mrtvý. Cullenovi se vrátili do svého domu. Mluvili jsme s nimi! Odtud se nikdy nedostanete." Zlomila jsem mu vaz a šli jsme dál. Došli jsme do sálu, kde byl Koras. Podíval se na nás.
,,Proč mi ji neseš Michaeli." Uviděla jsem černou páru, která se obklopila okolo něho. ,,Aby sis s ní mohl dělat, co budeš jen chtít." Řekl a chytl mě za ramena. Překvapeně jsem se na něj podívala. ,,Udělej si s ní cokoliv. Pak ji zabij." Michael mě doslovně dokopal k jeho pokoji. Byla jsem vyděšená a on mě pak přimáčkl ke stěně. ,,To nejsi ty." ,,Jsem. Tohle je moje pravé já." ,,Ne není." Vnikl do mě a mě to zabolelo. Vše s tím mě zabolelo. ,,Michaeli. Ne." Bolelo to a já pak spadla na kolena. Strhl ze mne tu košili. ,,Musím tě zabít." Vzal nůž a chytl mě za krk. ,,Tohle je tvůj konec Estrello." Jeho tvář se změnila. Byl to úplně cizí muž.
,,Kdo jste?" ,,Michael je už mrtvý. Sarboň ho zabil, když zjistil pravdu. V tom pokoji. Já byl pak návnada. Řekl jsem, že jsi mě oživila. Koras to takhle chtěl. Nechtěl se dělit o vládu. I kdybys utekla, nezachráníš ho. Toto kouzlo nejde vrátit zpět." Řekl a já se na něj dívala. Vrazil mi nůž do břicha. Rukou jsem ho praštila do krku a vystřelil mi z něj paprsek. Tím jsem mu urvala hlavu. Spadla jsem na kolena a držela si ránu. Tekla mi z ní krev. Utrhla jsem si rukáv od jeho košile a obvázala si to trochu. Pak jsem si vzala slabou deku a obmotala si deku okolo těla.
Šla jsem pryč. Kulhala jsem. Tekly mi slzy proudem. S nohou jsem něco měla a ani nevím, kde jsem se k té bolesti dostala. Bolest byla nesnesitelná. Měla jsem štěstí, že jsem nikoho nepotkala.
Celý hrad byl prázdný. Šla jsem pěšky a teleportla se k našemu domu. Všichni přítomní se na mě podívali. Vládci sluneční soustavy, Cullenovi, Koras a asi ještě pět živých mužů z jeho strany. Cullenovi vykřikli mé jméno. Koras po mě chtěl hodit kouli a já tím byla smířená ale předehnal ho Merkur. Nehodil kouli ale na mě ale na Korase. Ten hned vykřikl. Spadl na kolena a oni je dorazili. Spadla jsem na kolena a ke mně se rychle dostal Carlisle. Všichni se na mě dívali starostlivě.
,,V to-tom hradu..... J-jsou da-další ženy. Potřebují ta-ky po-pomoc." ,,Neboj. My se o ně postaráme." Přikývla jsem a Carlisle s Rose mi pomohli se postavit. Carlisle si mě vzal do náruče. Uslyšela jsem, jak Mars říkal, že se pozítří staví. Říkal to Esme. Carlisle mě donesl do jeho pracovny a šly za námi i Al, Rose a Bella. ,,Oblečení?" Carlisle přikývl. ,,J-jsem stra-strašně u-una-navená." ,,Klidně spi. My se o tebe postaráme." Přikývla jsem a hned jsem usnula.

Carlisle
Donesl jsem ji do jejího pokoje. Alice začala hledat v její šatně a já ji nechal v jejích rukou. Odešel jsem dolů za Esme. Esme seděla s ostatními v obýváku. Sedl jsem si k ní do křesla a čekal na ně.

Alice
Holky ji zatím umyly a já ji vybrala červené spodní prádlo, červené tílko a černé kraťasy. Pak jsme ji oblékly do spodního prádla a zavolaly Carlislea. Přišel během minuty. ,,Děkuju." Usmál se na nás a my přikývly. Vzal si ji do náruče a odnesl si ji do pracovny.
Vzala jsem její oblečení a donesla ho tam. Položila jsem ho na jeho židli a šla dolů.

Dcera Slunce a MěsíceKde žijí příběhy. Začni objevovat