76. Kapitola

433 27 0
                                    

Estrella
Probudila jsem se po několika hodinách. Byla tma a já se rozhodla, že půjdu k Arturovi. Měla bych si promluvit s Michaelem. Převlíkla jsem se do měsíčních šatů a balerín. Vzala jsem si náhrdelník.
Teleportla jsem se ke křižovatce a šla do království. Cestou jsem každého pozdravila a došla do sálu.
,,Ahoj Emmo!" Usmál se na mě a objal mě. ,,Ahoj." Usmála jsem se na něj. ,,Jak se máš?" ,,Ujde to. Ty?" ,,Jde to no." ,,Musím si promluvit s Michaelem." Řekla jsem a on se smutně usmál. ,,Víš...." Uslyšela jsem smích, hlasitý smích a šla k oknu. Michael byl s několika ženami na zahradě a honili se. Do očí se mi nahrnuly slzy. ,,Neměla jsi to vědět." Řekl a já si otřela slzy. ,,Co?" ,,Nechtěl jsem, aby jsi to viděla." Přikývla jsem a dívala se na něj. Všiml si mě a hned vyběhl do hradu. Já pryč. ,,Stavím se k rodičům a pak půjdu! Měj se!" Běžela jsem k jejich pokoji. Věděla jsem, kde ho mají. Někdo mě ale chytil za ruku a otočil si mě. Byl to Michael. ,,Pusť mě." Řekla jsem se slzami v očích.
,,Neměla jsi sem chodit Emmo." ,,Neměla? Michaeli, já..." Nemohla jsem dál pokračovat. ,,Zapomeň na mě. Už nikdy mě neuvidíš." Políbil mě na tvář a utekl. Neměla jsem chuť jít k rodičům, tak jsem se teleportla zpět do Forks.

Alice
Carlisle s Esme šli zkontrolovat Emmu. Edward se na mě podíval a oba přiběhli zpět. ,,Není tam." Řekla vyděšeně Esme, šlo vidět, že je nervózní. ,,Pojďte. Prohledáme okolí." Přikývli jsme a vyběhli ven. S Jazzem jsme se rozběhli na sever. Rozdělili jsme se a běhali sem a tam.

Estrella
Strom mě na moje přání vynesl úplně nahoru. Sedla jsem si na větev a dívala se na přírodu. Byla mi zima, měla jsem jen na sobě měsíční šaty s baleríny. Houpala jsem nohama a dívala se na měsíc.
V měsíci jsem poznala svého otce. Slabě se na mě usmál a já na něj. Ucítila jsem na obličeji měsíční paprsek a usmála. Polechtal mě po tváři a já se slabě zasmála. Jeho tvář zmizela a já zesmutnila. Nikam se mi nechtělo a ze zdola jsem uslyšela Esmin a Carlislův hlas. Podívala jsem se tam a podívala na druhý. Byli pod tím, kde jsem byla já. Postavila jsem se a podívala na druhý strom. Půjčila jsem si knížku z knihovny z království a dozvěděla se, že bych jako já, mohla skočit tak daleko. Rozhodla jsem se, že skočím ale aby mě větev chytla. Takže jsem skočila. Ta větev mě chytla ale blbě. Poškrábala jsem se větvičkami a větvemi. Byla jsem vzhůru nohama a ty dva mě samozřejmě slyšeli. Nevím proč, ale začala jsem se smát.
,,Tohle se mi tak trochu nepovedlo." Po dlouhé době jsem se od srdce smála a byla za to ráda. Větev byla obvázaná okolo mého pasu. ,,Emmo?" Zeptal se pobaveně Carlisle a objevil se přede mnou. Esme vedle něj. ,,Neptejte se." Zasmáli se. Větev mě vyzvedla výš a Carlisle si mě chtěl vzít do náruče. ,,Může tě ta větev pustit. Chytím tě." Přikývla jsem a ona mě pustila. Carlisle mě chytl do náruče, myslela jsem, že mě postaví na zem ale to neudělal. Šli domů.
,,Nechci jít domů." Řekla jsem a začala se kroutit. ,,A dokážu chodit po svých." Postavil mě na zem a já se na ně podívala. ,,Půjdeš ale domů. Jinak tě vezmu zase do náruče." Jen jsem zavrtěla hlavou a teleportla se pryč. Objevila jsem se na jiné větví. Odtud šel vidět celý Forks.

Esme
Emma se někam teleportla a my se začali rozhlížet.
Běželi jsme sem a tam a taky skákali po stromech, jestli tam náhodou není.

Esrrella
Seděla jsem na větvi stromu a dívala se na Forks. Měla jsem slzy v očích. Už mě nikdy neuvidíš. Zakryla jsem si ústa rukama a vzlykala. Jen někdy jsem uviděla lidí, kteří chodili po chodníku a auta, která jezdila na silnici. Prohlížela jsem si ho a pak jsem ucítila tlak na mých ramenech. Byla to bunda. Podívala jsem se nahoru a spatřila Jaspera a vedle Alici. Sedli si vedle mě.
,,Víš, jaká je zima?" ,,Vy to stejně necítíte." Řekla jsem. Otřela jsem si slzy a zavrtala se do bundy. ,,Ale ty jo. My to cítíme, díky čichu." ,,Hmm..." ,,Jsi poškrábaná a máš trochu potrhané oblečení, pojď domů, Carlisle tě ošetří." Chvilku jsem přemýšlela nad Alicinými slovy a pak přikývla.
Postavila jsem se a Jasper s ní objali okolo boku a skočili se mnou dolů.

Dcera Slunce a MěsíceKde žijí příběhy. Začni objevovat