64. Kapitola

483 29 1
                                    

O pět let později
Estrella
Nic se nám od té doby nestalo a  nikdo na nás nezaútočil.
Koras byl pořád ve vězení. Myslela jsem, že ho zabíjí ale Jupiter mi říkal, že do konce života bude ve vězení. Byla jsem tak ráda a svolávala každý měsíc koncily.
Tam jsem potkávala někdy Michaela. Já nevím, co k němu cítím ale něco tam asi bude.
Taky jsme se přestěhovali a začali chodit do školy.

Michael
Měl jsem stráž u Korase. Musel jsem si dát pozor, protože se nesmí dostat ven. Je z něj blázen. Pomalu jo a hodně by ublížil. Vedle mě stál Cyril. S ním jsem nikdy moc nechtěl mít stráže. Dělá si ze všeho srandu a nedává pozor. ,,Michaele, a víš..." ,,Máme dávat pozor. Tak toho nech." Jen protočil očima. Sedl si a začal jíst. ,,Cyrile. Dá...." Někdo mě do hlavy musel praštit, protože se mi setmělo před očima.

....

Michael
Probudil jsem se na zemi a pak se trochu naklonil a podíval se na Cyrila. Ležel bez hnutí na zemi.
,,Cyrile." Postavil jsem se a přešel k němu. ,,Jsem v pořádku." Řekl mi a postavil se taky. Všiml jsem si otevřených dveří. Rychle jsem vyběhl dovnitř. Nikde nikdo.
,,Do*rdele!" Zakřičel jsem a vyšel ven. ,,Zdrhl co?" ,,Jo." Dva stráže, kteří se tu objevili, nás odvedli k Marsovi. ,,To jste sakra nemohli dávat pozor!" Vykřikl naštvaně a my sklopili hlavu a klekli si. ,, Omlouváme se." ,,To vám nepomůže. Jsme v nebezpečí. Je to blázen!...." ,,Ale..." ,,Máme nejlíp střežený vězení. Nikdo odtud neutekl a teď!" ,,Pane..." Ozval se vedle mě jeden strážce. ,,Ano?" ,,Pane. Zjistili jsme, že utekl i Sarboň." Všichni jsme strnuli.
Sarboň byl vládce zla. Byl nejhorší za celé historie. Měl jít tenhle týden na smrt na oběšení. ,,Takže! Sarboň, nejhorší vládce historie, a Koras utekli! To si že mě doprčic děláte srandu!..." Odešel a my odešli taky.

Mars
Poslal jsem Emmě vzkaz. Musíme svolat koncil. Byl jsem tak naštvaný. Teleportoval jsem se do království a svolal všechny. Ušetřím jí práci.

Estrella
Mars mi poslal vzkaz myšlenkou, mám svolat koncil. Neposlal mi důvod a mě to znervóznělo. Vzala jsem si sluneční šaty a šla dolů. Esme byla v kuchyni s Carlislem.
,,Ahoj. Hele já musím do království. Musím svolat koncil." ,,Proč?" Pokrčila jsem rameny. ,,Mars mi poslal myšlenkou vzkaz." Přikývli. ,,Do dvou hodin, ať jsi zpátky. Bude na tebe tady čekat jídlo." ,,Už se těším." Řekla jsem jim a teleportla se do slunečného království.
Všichni seděli na svých místech. ,, Ahoj Estrello." ,,Ahoj." Pozdravila jsem je a sedli jsme si. Mars byl jediný vážný. ,,Sešli jsme se tu kvůli tomu, že nám Mars chce něco říct." Vyzvala jsem ho rukou, aby začal. ,,Jak víte, před několika lety jsme zajali Korase. Dneska ho hlídal Michael a Cyril. Hlídali ho dobře ale.... Někdo je napadl a osvobodili Korase..." Všichni zalapali po dechu a mě došel dech. ,,Není to ale vše. Koras je venku ale je tu větší hrozba. Sarboň, nejhorší vládce zla, se osvobodil s ním. Oba jsou na svobodě a budou se chtít pomstít." Všichni zalapali po dechu a všichni se otočili na mě.

Ahojky
Tak tady je další kapitola. Chtěla bych poděkovat za 2,12 K přečtení. Vždy mě to potěší a taky za hlasy. Moc děkuju všem.

 Moc děkuju všem

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dcera Slunce a MěsíceKde žijí příběhy. Začni objevovat