Dcera Slunce a Měsíce

62. Kapitola

Carlisle
Doběhli jsme ke staré chatě. Měla velkou díru a když jsme to ohlédli, zjistili jsme, že tu stěnu prorazila Emma. Chvilku ji pak mlátili a nakonec běžela zase do lesa. Rozběhli jsme se znovu. Jestli ji něco udělají. Nepřežijí. Našli jsme je. Byli čtyři a rozhlíželi se.
,,Hej!" Vykřikl Edward a oni se na nás podívali. Hned na nás hodili divné koule a divné věci. Bylo to podobné blesku. Rozběhli jsme se a obklíčili je. ,,Kde je?!" Zavrčel jsem a oni pokrčili rameny. Jeden mi unikl a ostatní ty tři zabili. Rozběhli jsme se dál. Bylo tu hodně ostružin a trní. Jestli běžela tudy, tak je zraněná. Doufám, že byla dobře oblečená. Našli jsme je. Ten muž ji držel pod krkem a měl u ní nůž. Jinak měla kraťasy s tílkem a byla bosa. A sakra. Měla několik zranění a šlo vidět, že se klepala. Byla zima. Je podzim a ochlazuje se. Za chvíli bude zima.
,,Ani krok. Jinak se s ní rozlučte." Zavrčel. ,,Co chceš? Cokoliv ti dáme ale jen ji pusť." ,,Koras." Podíval jsem se na ni. ,,Je mrtvý." Odpověděl jsem, byla to lež. Tekly ji slzy a klepala se. Nechci ani vědět, co s ní udělali. ,, Kecáte." Řekl a Jasper se odpojil od skupiny. ,,Když..." Nedopověděl to, Jazz ho napadl a on pustil Emmu. Spadla na zadek a klepala se. Odtáhla se ke stromu. Ostatní se začali prát s ostatními. Chtěl jsem k ní jít ale ona se přitiskla ke stromu. Byla vyděšená a byla v šoku. To jsem taky bral z toho, že si mě moc nepamatovala. Musela mít v hlavě tu myšlenku. Klekl jsem si.
,,Emmo." Starostlivě jsem si ji prohlížel. ,, Zneužili ji. Ty víš jak." Ozval se za mnou Edward. ,, Neublížím ti. To jsem já Carlisle." Mluvil jsem k ní pomalu. Chvíli si mě prohlížela a pak se úplně rozbrečela.
.,Ca-carlisle." Zašeptala. Přemístil jsem se k ní a pomalu ji objal. Zavrtala mi obličej do trička a přitiskla se ke mně. Jasper přes ní přehodil svoji bundu. ,,Má úplně poraněné nohy a myslím, že bude mít něco s rukou." Řekl mi Edward a já přikývl. Pomalu jsem se s ní postavil a vyhoupl do náruče. Šel jsem s ní směr domů a oni vedle mě. Neběželi jsme, protože by se ještě vyděsila. To mi poradil Edward.
Došli jsme dovnitř, šel jsem s ní do své pracovny a oni to tam dali do pořádku. Brečela a já ji vyšetřil. Měla několik škrábanců a naraženou ruku a podchlazená. Škrábanec měla i na tváři a různé. Po rukách a nohách. Edward přinesl deku a zabalil ji do ní. ,,Neměla by být sama." ,,Může být v obýváku. Stejnak tam budeme všichni." Oba jsme šeptali a já ji vzal do náruče a šel s ní dolů. Posadil jsem ji na pohovku. Jasper, který přišel ze shora, si sedl vedle ní a já z druhé strany. Emmet na křeslo a Edward něco kuchtil v kuchyni. Zapnul jsem televizi a ještě jsme k ní dali polštáře. Měla by být v teple. Edward pak přinesl vajíčka s chlebem a já si to od něj vzal. ,,Máš hlad?" Slabě přikývla a já nabral lžíci a podával jí to. Edward to pak umyl a my se dál dívali na televizi.
Po nějaké době usnula a já se postavil a položil ji. Aby ležela. Sedl jsem si ke klavíru a díval se zase na televizi.