Dcera Slunce a Měsíce

35. Kapitola

Estrella
Po chvilce jsem se rozhodla, že se půjdu projít. ,,Hele já půjdu ven." Oznámila jsem jim a oni přikývli. Vzala jsem si s sebou i malířský kufr a k tomu jednu tvrdou čtvrtku. Už mi docházejí, budu si je muset dokoupit. Šla jsem až k moři a rozhlédla se. Tady jsem už malovala, když jsem byla ještě v děcáku. Podívala jsem se na pláž a sešla k ní. Hledala jsem správné místo a skvělý výhled. Tady není nikde dobrý výhled. Podívala jsem se po stromech a jeden kořen se mi najednou omotal okolo pasu. Vykřikla jsem, protože jsem to vůbec netušila. Vynesl mě nahoru na nejvyšší strom. Soustředila jsem se, aby jsem se posadila na větev. Ten kořen mě tam donesl a já si sedla na větev. Ten kořen byl pořád omotaný okolo mě.
Vedle sebe jsem si dala kufr a vzala si čtvrtku a tužku. Byl tu nádherný výhled na moře a k tomu i tu byli stromy. A nejlepší na tom bylo, že se stmívá a slunce zapadá. Teď vylezlo a musí zase zalézt. Spěchala jsem, abych to stihla, jinak to bude dost blbý. Zítra už třeba takové nebude anebo bude zamračeno. Stihla jsem to akorát ale neměla jsem vymalováno.
Udělám to podle mých představ! Vzala jsem si štětec s paletou a na paletu jsem si dala modrou temperu a začala vymalovávat moře. S bílou jsem udělala vlny. Potom jsem si vymalovala přírodu a nakonec moji oblíbenou věc a to je Slunce. Potom jsem si sbalila a přemýšlela nad cestou domů. Už byla velká tma a já věděla, že bych určitě zakopla o kořen nebo o cokoliv, když půjdu lesem a ještě bych si něco udělala. Svítil nádherný měsíc a já se na něj chvíli dívala. Postavila jsem se potom a ten kořen mě vynesl nahoru nad les. Viděla jsem náš dům a pak město a moře. Kořen mě nesl k nějakému stromu a ten okolo mě omotal větev a nesl mě dál. Takhle si mě předali asi pětkrát a já se dostala až k domu. Poslední větev mě pustila a vrátila se zpátky.
Stejně je hustý, že normálně větev se natahuje a pak se normálně vrátí na své místo. Nebo kořen, když se natáhne a dostane mě někam a pak se vrátí na své místo.
Došla jsem do obýváku a tam nikdo nebyl. Pokrčila jsem rameny a šla nahoru do svého pokoje. Hele a nešli mě náhodou hledat, že jsem byla dost dlouho venku? Přemýšlela jsem, je si mám jim zavolat. Ale co když nemají sebou mobil? Tak to prostě zkusím. Vytočila jsem Carlislovo číslo a po chvilce to vzal.
,,Prosím?" ,,Tady Emma." ,,Huf... Kde jsi?" Takže mě šli prostě hledat. ,,Doma. Klidně si zalovte." ,,Dobře. Pá." ,,Pá." Zavěsila jsem a šla do koupelny.

Carlisle
Zavěsil jsem a otočil se na ostatní. ,,Je doma." S úsměvem přikývli a vydali jsme se na lov. Ulovil jsem si dva jeleny a jednu srnku. Esme si ulovila dvě veverky a jednoho jelena.
Potom jsme se vrátili domů a nemohli uvěřit očím. Emma ležela bez jakýchkoliv známek života na zemi. Na pravo blíž k schodům stál Mars s Venuší, na levo stál nějaký chlápek.

Estrella
Chtěla jsem se umýt a jít spát ale když jsem byla v koupelně, tak se ze zdola někdo něčím bouchnul. Myslela jsem, že se vrátili ostatní z lovu, tak jsem šla dolů ale v obýváku a ani v kuchyni nikdo nebyl.
Otočila jsem se ke schodům a pak se otočila zpátky. Uviděla jsem cizího muže, ten muž byl z toho snu! Jeho černé vlasy mu teď trčely do všech stran. Černé oči mě propalovali. Několikrát se mi o něm zdálo. Natáhl ruku a já zalapala po dechu. Něco mě drželo pod krkem a podle všeho to byl on.
,,Bude nejlepší tě zabít, stejně by ses nepřidala na naši stranu." Řekl a stiskl ruku. Za mnou se ozvalo. ,,To ti my nedovolíme!" Chtěla jsem se tam podívat ale to mi nedovolil on. Podle hlasu jsem ale poznala, že to byl Mars. ,,Už je pozdě." Řekl se smíchem a já spadla na zem s bezvědomím.

Venuše
Ten hajzl! Chtěla jsem něco udělat ale ve dveřích se objevili Cullenovi s Denaliovými. Cullenovi se nechápavě podívali na něj a pak na Emmu. Přitom se na ni podívali vyděšeně. Koras se na ně díval a já toho využila. Dostala jsem se k němu a do očí jsem mu hodila prach.
Jako planeta Venuše jsem podobná Zemi. Ne moc, protože Země na oceány a přírodu, já jen půdu a horniny. Umím perfektně ovládat hlínu. To je třeba udělat vír nebo na ruce vytvořit půdu. Jen půdu protože má planeta je jen z pevného kamenitého povrchu. Takže i místo půdy ovládám i kamení a prostě vše příbuzný s tím. Místo toho dokážu ovládat oxid uhličitý. Mars dokáže ovládat taky horniny a pak vše tomu podobné, může pak ovládat trochu oxid uhličitý. Koras se chytl za oči a já ho kopla do jeho slabého místa. Hned se chytl za něj.
Pak zmizel a já si oddychla. Hned jsem se otočila a spatřila Marse u Estrelly. Mars ji dal ruku na čelo. Místo našich schopností dokážeme se teleportovat, zneviditelnit, , přenášet věci vzduchem, létat, přečíst si myšlenky rukou, posílat si myšlenky a komunikovat přes ně, pracovat s hvězdami třeba je házet nebo je používat na různé práce, oživovat lidé (ale to jen málo, jde to, když se spojíme s nějakým jiným vládcem, protože na to sami nemáme sílu), zjišťovat choroby, ale to jen u svých lidí, a to je asi vše. Každý z nás pak díky své planetě dokáže udělat nějakou kouli. Třeba já bych dokázala z udělat zemní kouli s oxidem uhličitým. Mars je podobný mě, tak by taky dokázal vytvarovat kouli ale každý pak má tam svoje látky, které spolu složí svoji zemi, takže jsme podobný částečně.
Estrella se zatřásla a Mars ji odendal ruku od čela. Snažil se ji předat energii. Jo to taky umíme. Pomohl ji posadit. Byla opřená o něj. ,,Jsi v pořádku?" Zeptala jsem se jí a pomohla ji postavit se na nohy.
Zavrtěla hlavou a nohy se jí znovu podlomili. I když ji dal Mars trochu energii, tak byla pořád unavená. Podepřeli jsme ji a Carlisle k nám přišel. ,,Podívám se na tebe a co se stalo?" ,,Byl tu ten čaroděj Korus. Chtěl Emmu zabít, protože věděl, že by se na jeho stranu nepřidala. My jsme vycítili, že je Emma v ohrožení. Planety mají mezi sebou pouto a větší pouto je, když Emma je taky vládce Slunce. Slunce je hlavní těleso a také je pak jasné, že mezi Sluncem a planetami je větší pouto." Přikývli a Carlisle si ji vzal do náruče. Odnesl si ji do pracovny. ,, Neposadíme se?" Zeptala se nás Esme. ,,Ne. My budeme muset zpátky, protože když jsme odcházeli, tak na nás někdo útočil." Přikývli a my se teleportli zpátky. Všichni byli v klidu a podle všeho bylo vše zabezpečeno.

Ahoj!
Dneska jsem se dozvěděla jednu úžasnou věc! Zjistila jsem, že knížka Cullenovi a čarodějnice Mia má přečtení 1,1 K přečtení. Moc děkuji všem, kdo ji četl a taky děkuju za hlasy.