Zaslepen

505 40 3
                                    

„Budeš mi chybět, až budeš pryč." Zamručím smutně Derekovi do ucha.

„Ty mě taky. A obzvlášť tohle." Povzdechne si Derek.

„Tohle? Myslíš to milování před chviličkou?" Skousnu si ret.

„Hmm...to taky. Ale já myslel tohle, chvíle jako je teď tahle. Ležíme spolu v posteli, tulíme se k sobě a povídáme si." Řekne a dá mi pusu na čelo.

„Ty jsi mi ale romantik." Zaculím se. „Takže kdybych ti řekl, že bychom si společně mohli dát ještě sprchu, nechtěl bys rušit tuhle chvilku?" Povytáhnu obočí.

„Společnou sprchu?" Zopakuje si a předstírá, že přemýšlí. „Moc rád." Zaculí se na mě a tentokrát mě políbí na ústa. Je to dlouhý polibek, který v nás obou zažehne nový plamen vzrušení. Nakonec se přesuneme do sprchy, kde v té vášni pokračujeme až do šťastného konce.

...

„Nechoď ještě." Žadoní Derek ráno a přitáhne si mě zpátky k sobě.

„Musím. Jdu běhat jako každé ráno. Musím se udržovat v kondici." Odporuju mu.

„No tak Zlato, když jednou vynecháš, nic se nestane." Přemlouvá mě.

„Ale ano, stane. Jakmile jednou vynechám, budu vynechávat dál a to nesmím dopustit. A navíc, dneska se mnou chce jít běhat i Jasmine, aby si vylepšila kondičku, než odjede na soustředění roztleskávaček. Nemůžu jí přece zklamat." Kouknu na něj smutně.

„Dobrá, pustím tě. Co bych pro naší princeznu neudělal." Usměje se na mě Derek.

„Pa Méďo, uvidíme se u snídaně." Políbím ho a vylezu konečně z postele.

„No konečně." Uvítala mě Jasmine hned pod schodištěm. „Čekám snad už čtvrt hodiny." Dodala a zpražila mě pohledem.

„Vážně? Tak dlouho? Proč jsi mě nepopohnala? Stačilo zaťukat na dveře." Podivil jsem se.

„No tati, i když nejsem vlkodlak, ty vaše dveře od ložnice nejsou úplně zvukotěsný a já neměla chuť zaslechnout něco, co by mi způsobilo doživotní trauma." Zašklebila se.

„Nejsme žádní králíci, jen jsme se trochu tulili a povídali si. Hlavně o tom, co budu muset zařizovat příští týden, až tady taťka nebude." Řekl jsem jí popravdě.

„Vážně? Že jsem včera viděla tebe, jak ses plížil do svýho auta a pak zase zpátky s igelitovým pytlíkem z drogérie." Zakřenila se.

„Zapomněl jsem v autě zubní pastu, kterou jsem si koupil. Mám teď citlivější dásně a tak jsem si musel koupit jinou." Zalhal jsem.

„Aha." Pokrčila rameny.

„Tak jdeme?" Zeptal jsem se jí.

„Jasně." Kývla. „Netypla bych vás, že budete mít rádi zrovna skořicovou vůni lubrikantu." Prohlásila pobaveně, když už jsem se vydal ke dveřím.

Ztuhl jsem. Tohle jsem vážně nečekal. „Připomínáš mi jednu kamarádku z New Yorku, občas některými řečmi až moc." Zakroutil jsem hlavou. Jo Lisa, ta věděla snad o všem, co se týkalo mého sexuálního života. Ne že bych jí to řekl sám, ona se mi prostě prohrabala věcmi. Dlouho jsem jí neviděl. Měl bych jí zavolat a domluvit si s ní sraz až budou děti o prázdninách různě po táborech, soustředěních nebo u mého otce.

...

S Jasmine jsme doběhli až na jedno osamělé místo, kde jsme se na chviličku zastavili, vydýchali a prováděli strečink. „Tati, mám takový dojem, že Jesse není ve své kůži." Sdělila mi zničehonic Jasmine.

Don't take it personalKde žijí příběhy. Začni objevovat