Don't take it personal

Střepy

Skoro ani nedýchám a jen sleduju, jak Robin líbá Dereka. Ten je strnulý a nespolupracuje. Jenže jak dlouho to ještě vydrží? Ten kluk je o polovinu mladší než já. Má krásnou postavu a přitažlivost. Nabízí se mu jakoby nic. Stačí jen, aby se Derek přidal do spolupráce. V hlavě už se mi zjevují živé představy toho, jak se co nevidět Derek probere z překvapení a dravě se zapojí do polibku. Během chvilky převezme vedení a přitlačí Robina ke zdi nebo ke stolu. Začne ho dychtivě svlékat a dráždivě líbat na krku a za uchem jako mě. Postupně se oba zbaví oblečení a Derek toho chlapce přetočí zády k sobě a doufejme, že alespoň s kondomem do něj prudce přirazí. Robin začne vzdychat a to Dereka vydráždí k dalším a procítěnějším pohybům pánví. Oba budou zadýchaní a zpocení a já to všechno budu sledovat z první řady na vlastní oči, protože nebudu schopný se stále pohnout! Propadal jsem panice a Robin s polibkem nepřestával. Ovšem najednou jakoby se Derek probral a odstrčil ho od sebe. „Co sakra blbneš?!" Zakřičí.

„Vypadal jsi tak smutně a opuštěně. No tak Dereku, přiznej si, že jsi s tím Stilesem nešťastný. Já bych o tebe stál. Se mnou bys to dítě mít mohl. Vždycky jsem si přál být otcem. Nebraň se tomu." Přemlouvá ho Robin a znovu se pokusí Dereka políbit.

„Nech toho!" Odstrčí ho od sebe znovu Derek. „Nejsem nešťastný. Ano, dítě bych hrozně chtěl, ale jenom se Stilesem. Bez něj bych do toho nikdy nešel." Řekne podrážděně Derek. V tu chvíli mi začne zvonit mobil, což mi opět vrátí možnost pohybu, ale zároveň oba aktéry incidentu upozorní na mou přítomnost. „Stilesi?" Vyjekne Derek se zděšením. Uvědomil si moc dobře, že jsem to musel vidět. V tu chvíli se moje tělo rozhodne utéct. Dám se do pohybu a utíkám liduprázdnou chodbou pryč od něj. I když řekl to, co řekl. I když se zachoval tak jak se zachoval. Bolí to a já si nejsem jistý vůbec ničím. A hlavně tím, jestli mě Derek stále doopravdy miluje a je se mnou šťastný. Řekl jen, že není nešťastný. To ale může znamenat víc věcí. „Stilesi! Zastav se prosím!" Slyším za sebou Derekův hlas, ale nezpomaluju. Z očí se mi řinou slzy, až přes ně skoro nevidím na cestu. Vybíhám ven a utíkám do ztracena. Nevnímám svět kolem sebe, a kdyby mě něčí ruka nestrhla zpět, srazilo by mě auto. „Proboha Zlato, málem tě srazil." Rozpoznám Derekův hlas. Okamžitě se snažím vymanit z jeho sevření, ale jeho silné paže mi v tom brání. „Stilesi Zlato, poslouchej mě. To co jsi viděl, byla chyba. Ale já to nechtěl. Přece jsi to viděl, že jsem ho od sebe odstrčil. Sice ne hned, ale zaskočilo mě to. Byla to neodpustitelná chyba a omlouvám se." Vychrlí na mě Derek.

„Ne-nejsi...š-šťastný..." Vzlyknu.

„Co? Zlato o čem to mluvíš?" Podiví se Derek.

„Ne-neodpověděls mu...n-nejsi se...se mnou š-šťastný." Vysoukám ze sebe mezi vzlyky.

„Ale tak to vůbec není. Jsem s tebou šťastný. Neodpovídal jsem tak dlouho, protože jsem přemýšlel, jak někomu kdo nezná celou pravdu o mě vysvětlit, jak silné pouto máme. A kdyby ti nezazvonil ten mobil, slyšel bys, jak mu upřímně říkám, že tě miluju. Že jsi mi už před mnoha lety ukradl srdce a to už nikdy nebude patřit nikomu jinému než tobě. Stilesi, jsem šťastný, protože mám tebe a díky tobě i rodinu. Mám všechno, o čem jsem se neodvažoval už ani snít. Miluju tě, Mieczyslawe." Řekne mi Derek a celou dobu mi drží hlavu tak, aby mi viděl do očí. Má ten nejupřímnější pohled, jaký jen umí. Mým oficiálním jménem mi říká jen výjimečně. Vždy, když to myslí skutečně vážně.

„Ten pohled..." Vzlyknu znovu, ale nedokážu to dopovědět, jelikož se mi zlomí hlas.

Derek mě k sobě silně přitiskne a dá mi pusu do vlasů. „Já vím, že to bolí. Ublížil jsem ti, i když jsem vážně nechtěl. Ale miluju tě a na tom se nic nezmění." Šeptal mi do ucha. „Pojď, pojedeme domů. Děti už na nás určitě čekají." Pobídne mě. Já se ale ani nepohnu. V jeho objetí je mi tak dobře a zároveň je to strašně bolestivé. Nakonec mě Derek políbí na líčko a uvede nás oba do pohybu. Mou hlavu si položí na své rameno a vede mě pomalu k autu. Tu a tam mi věnuje pusu na čelo. Je vidět, že se snaží dokázat mi svá slova o jeho citech ke mně. Usadí mě do auta a rychle si sedne za volant.