„Půjde jen o sex?"
„Jen o sex." Kývnu roztouženě.
„Nevím..." Zadrhne se.
„Neboj se, půjde to samo a trochu ti pomůžu." Uklidním ho. Derek kývne a vrátí se k prozkoumávání mých úst svým jazykem. Na chladné noční zemi to nevydržíme dlouho a už značně ovládaní touhou se přesuneme dovnitř...
...
To, co jsem s Derekem před chvíli zažil. Ten výbuch vášně, bylo něco úžasného. Navíc to bylo jiné, než to co jsem s Derekem vůbec, kdy zažil. Bylo na něm vidět, že to pro něj bylo jeho poprvé. Alespoň to si Derek myslel. Uvědomil jsem si, že mu Cruz s Kate vzali i tuhle vzpomínku a já se tak pro Dereka stal jeho první zkušeností s mužem. Svým způsobem mě to těšilo a o to víc jsem si to užil. Teď jsme s Derekem mlčky leželi vedle sebe. Nemazlili jsme se, jako předtím, to nepatřilo k dohodě. „Jsi v pohodě?" Zeptal jsem se Dereka.
„Jo." Vydechl. „Jen jsem to nečekal."
„Co jsi nečekal?" Podivím se.
„Že to bude tak silné." Odpoví.
„Co, bylo tak silné?" Zajímám se.
„Všechno. Ta touha, ten prožitek i ten konec. Takovou rozkoš jsem nikdy necítil." Přizná Derek.
„Tak už alespoň víš, na čem jsi." Pousměju se.
„Jo, to asi jo." Zaculí se.
„To byl úsměv? To byl vážně úsměv?" Podivím se pobaveně. Úsměv jsem na něm neviděl snad věčnost.
„Ne nebyl." Zamračí se Derek, ale během chvilky mu už cukají koutky. V takové náladě jsem ho od jeho zmizení ještě nezažil. „Fajn, možná, jenom možná jsem se trochu usmál." Přizná neochotně.
„Nemusíš se za to stydět, je to jen důsledek toho nejlepšího organismu, co jsi kdy zažil." Zaculím se.
„Možná, že jo." Uchechtne se, ale pak zvážní. „Stilesi, jsem ti za to opravdu vděčný. Konečně..."
„Konečně se cítíš být sám sebou." Dokončím jeho větu, když se odmlčí.
„Jo, ale jak..."
„Asi každý gay, který si to tak nějak nepřizná hned na začátku puberty nebo na to jen tak snadno nepřijde, si prožil podobný pocit." Odpovím mu na jeho nedokončenou otázku.
„I ty sis něčím takovým prošel?" Zajímal se.
„Jo, prošel." Přiznám.
„A kdy jsi na to přišel?" Vyzvídá.
„Ještě na střední. Chodil jsem s jednou úžasnou holkou. Hned od začátku se mi líbila a i přes svou masku hezký a oblíbený holky, byla velice milá, chytrá a prostě úžasná. Netrvalo to dlouho a i já jsem jí padl do oka a tak nějak se z toho vyvinul vztah. Hodně jsme si povídali, rozuměli jsme si. Jenže po nějaké době se do mého hledáčku dostal jeden spolužák. Namlouval jsem si, že je naprosto normální že jako kluk poznám, že jiný kluk je hezký. Což ve spoustě případů i je a z toho kluka to gaye nedělá. Jenže, jednou jsem prostě zůstal s tím spolužákem o samotě a věděl jsem, že on se otevřeně přiznává ke své orientaci. Zpočátku to vypadalo nevinně, jenže nakonec mě ovládlo to samé, co tebe. Najednou mi moje tělo dalo najevo, jak moc po něm touží. A pak...pak se to prostě stalo. I když jsem k té holce choval city, i když naše intimní chvíle byly úžasné. To co jsem cítil s tím klukem...to bylo něco úplně jiného." Zavzpomínal jsem.
ČTEŠ
Don't take it personal
FanfictionPovídka je pokračováním prvního dílu „Don' get emotionally attached" a dílu druhého „Chance or Fate?" Děj začíná zhruba deset let po konci dílu druhého. Stiles s Derekem si žijí svůj šťastný život se svými dětmi. Ovšem už ne v Beacon Hills, ale v Lo...