I LOVE YOU ❤

kapitola 13

Přišla jsem domů a uvědomila si, že mě to hodně vzalo. K Hunterovi 100% něco cítím. Šla jsem do kuchyně a zjistila, že Liem není doma.

Vzala jsem si vodku co tam ležela a začla slavit samotu. V 21:49 přišel Liem a šel do kuchyně. „Co tady děláš? Zbláznila ses?." leknul se když viděl vodku skoro prázdnou a mě na zemi. „Nestarej se." pískla jsem a máchla rukou. „Terezo! Pojď půjdeš si lehnout." vzal mě a odnesl mě do postele.

Víc už jsi nepamatuju.

Ráno jsem se zbudila v 11:03 a šla se rovnou osprchovat. Hrozně mě bolela hlava a proto jsem tam byla dlouho. Oblékla jsem tepláky co mám pro doma a tričko. Sešla dolů, kde seděl Liem s Ownem a Dienem.

„Nazdárek opilče." zasmál se Liem a všichni se otočily na mě. „Hm.. Čau." zamračila jsem se a šla do kuchyně. Liem vždycky všechno řekne, dobrý je že né mamině, ale klukům a pak i holkám. Prej aby mě okřikly. Ale holky to nehrotí, dělaj to samí když se něco pokazí.

„Proč ses tak zlila?" přišel vysmátej Owen. „Slavila jsem." zmínila jsem a hodila do sebe 2 prášky proti bolesti. „Slavila? A co? Jak to, že jsi slavila bez nás?" zasmál se, ale pokoušel být na mě hnusnej, což mu nešlo. „Slavila jsem samotu, stačí?" zasmála jsem se a obejmula ho. „Ale prosimtě, určitě tam někde na tebe ten pravej čeká, seš sebejistá a hezká holka. Nehroď to." Owen se zasmál a táhnul mě na gauč.

Kluci se na mě podívali a já je přerušila.
„NE, žádný otázky. Nebudu vám na žádný otázky odpovídat."
kluci se jen usmáli a dál si povídali o zápasech. Po chvíli dostal Dien nápad, co by jsme mohly dneska dělat.

„Heleďte ve 12 hodin má Mikes zápas, který končí ve 2 hodiny. Šli by jsme tam a pak se stavili u mojí babičky (rozesmál se) a pak jeli do velkýho medanu a tam se zapsali a závodili s autama. No a nakonec by jsme jeli do baru a pořádně se zlily. Tak co říkáte na můj plán?"
stoupnul si Dien a rozesmál se. „Hej kámo, to je užasný, zase nám tvoje babča upeče mafinový koláčky?" rozesmál se Liem.

„Jo, vyskoušíme naše motori, ale po krku si nepůjdem. Nechci ho mím zase poškrábanej." stoupnul si Owen a ukázal na Liema. „Jo platí." postavil do prostřed ruku Liem a kluci jí příjmuli.
„Počkat a co mi?" dodala jsem a doufala, že jim to dojde.
„Ségra, můžete ject
(kluci to odkývali) . ale nebudete závodit." ukázal na mě prstem.

Jen jsem kývla a psala Monice.