I LOVE YOU ❤

kapitola 36

Zatímco jsem ležela nahá pod peřinou, Hunter se šel osprchovat a obléknout.

„Za necelý půl hodiny se máme sejít s ostatními." skočil na mě Hunter a já se rozesmála.

„Já ještě nechci." fňukla jsem

„Mě to povídej, nejradší bych tady stebou ležel a poslouchal jak vzdycháš moje jméno." šibalsky se na mě usmál a já už věděla o co mu jde.

„Tak nic, musím do vany." políbila jsem Huntera a pěkně nahá si to směřovala do koupelny.
Nezapoměla jsem se ještě otočit a šibalsky se usmát.
Sledovala jsem Huntera jak skoro slintá.

Po sprše, jsem si vyfénovala vlasy, trochu namalovala a učesala.
Vešla jsem z koupelny a hledala Huntera.

„Zlato kde jsi?" křičela jsem po bytě, ale žádná odpověď.

„Asi někam šel." řekla jsem si pro sebe a šla se obléct.
Vzala jsem si modré džíny, bílé tričko a světle šedí svetr.
Namalovala jsem se, udělala si vysoký drdol a nakonec si vzala bílé Adidas tenisky.

Z pohledu Huntera
„Za necelý půl hodiny se máme sejít s ostatními." skočil jsem na Terku.

„Ne, ještě nechci." roztomile fňukla.

„Mě to povídej, nejradší bych tady stebou ležel a poslouchal jak vzdycháš moje jméno." šibalsky jsem se na ní usmál.

„Tak nic, musím do vany." políbila mě a pěkně nahá si to směřovala do koupelny.
Nezapoměla se ještě otočit a šibalsky se usmát.

Když odešla vytáhl jsem ze skříně černý kraťasy a bílí tričko.

Už jsem slyšel jak pouští sprchu, když v tom mi zazvonil mobil.
Vzal jsem telefon z poličky a podíval se kdo mi volá.
Byl to Liem.

Hunter:  „Nazdar, co potřebuješ?"

Liem: „Čus, hele zjistili jsme z Owenem a Jacobem, jak to bylo z tou nehodou.

Hunter: „jak jako z nehodou? Doktoři mi říkaly, že pachatel utekl od nehody. Ještě ho nenašly co já teda vím.

Liem: „no právě, my nejspíš víme kdo to byl. Nebyla to náhoda Huntere, ten člověk vás chtěl zabít.

Hunter: „cože? Jak to víš."

Liem: přijď ke mě, je tu Owen s Jacobem. Monika je u Tii, ale hlavně nic ségře neříkej.

Hunter: jasně už jdu.

Tak po tomhle rozhovoru se mi snad zastavilo srdce. Kdo by chtěl Terku zabít?
Opakoval jsem si to pořád dokola. Slyšel jsem najednou fén, šel jsem se podívat a viděl jak si fénuje vlasy, proto jsem raději bez vyptávání odešel do vedlejšího bytu k Liemovi.

Zaťukal jsem na dveře a čekal až někdo otevře.
„Čau, dobře že jsi tu." bouchnul mě do ramene Jacob.
Rovnou jsem věděl kam jít.

„Tak povídej." sedl jsem si do obývacího pokoje na proti Liemovi, který seděl vedle Owena.

„Hele, jeli jsme zpátky z Monikou domů, se převlíct, než půjdem do baru. Cestou jsme se stavily ještě v malím obchůdku na proti benzínce. Monika zůstala v autě a já tam potkal ještě tyhle dva. Řekl jsem jim, že jdeme do baru a jestli nechtějí jít snámi. Souhlasily." řekl Liem a čím dál víc mě napínal

„Dobře co dál?" řekl jsem naštvaně

„Šli jsme k pokladně, když v tom přijelo nějaký auto a z něho vyšel jeden kluk, mohlo mu být tak jako nám.
Jacob nám řekl, že toho kluka viděl v nemocnici, když jste tam leželi." dal si Owen ruce na hruď

„Viděl jsem ho tam asi dvakrát.
Prvně když se šla většina na jíst, ale já neměl hlad. Šel jsem k Terce do pokoje, když se ve dveří oběvil ten kluk. Zeptal jsem se ho kdo je a co tady dělá, ale on bez jakýho koliv slova odešel. Já jsem to nějak nevnímal, protože se asi po 2 hodinách probudila Terka. A pak jsem ho viděl, když na vás koukal přez okínko u dveří, ale pak zmizel." řekl smutně Jacob

„Tohle všechno nám Jacob řekl a proto jsme si ho chtěli nějak prohlídnout. Ten kluk si šel koupit jenom obálku. Pak šel jak je vedle ta benzínka. Přijelo tam ještě nějaký černý auto a mi je proto šli špehovat. Stoupli jsme si vedle nich za jednu stěnu, mysleli jsme si že nic neuslišíme, ale ty idioti sli k tý stěně blíž." šiblasky se usmál Owen.

„Něco si povídaly, ale pak to přišlo. Ten jeden chlap se ho zeptal:  „jsou mrtvý?" zeptal se ho. No a ten kluk mu na to řekl: „tomu klukovy se prej zastavilo srdce, ale dokázali ho zase nastavit a ta holka měla nějakej velkej železnej drát, nejspíš z auta zabodnutej ve stehně. V nemocnici to vypadalo nadějně že umřou, ale dokázali se probudit. Ty holce jsem jestě píchnul do kapačky jed, ale pak přišel nějakej kluk a já tam dokázal stříknout jenom půlku toho, díky tomu měla ta holka pak křece a omdlela, ale nic víc. Pak už je tam hlídaly, nešlo to. Příště to už vyjde" dopověděl to Liem

„Twl, já toho kluka najdu a zabiju ho. Co jste pak udělali?" zvednul jsem se, ale Jacob mě zase posadil

„Chtěli jsme tam jít, ale okolo jela Policie a oni se hrozně lekly a ujely. Nestihly jsme ani zarágovat." chytil se za hlavu Owen

„Ale jedno víme my toho kluka najdeme a žádný přístě nebude." zařval Liem, až jsem z toho ztuhnul.

„Až ho uvidím, zabiju ho." řekl jsem jistě.

„Ale teď budeme muset dávat na vás pozor... Spíš teda na Terku, ty se ubraníš, ale Terka je pro ně větším terčem a snadnou kořistí." chytnul se za hlavu Owen

„Dneska pojedeme jenom do nějaký restaurace ať to není nápadný, ale nikde jí nebudeme nechávat samotnou. Řeknem že se nam do baru nechce." dodal Liem

„Sejdeme se jak bydlela Zoe, tam jim to řeknem, že je to překvapení. Ja ještě zařídim v restauraci místa pro 10 lidí." vytáhl mobil z kapsy Jacob.

„Jo a kluci to vědí.?" zeptal jsem se

„Ví to ještě Dien a Mikes, ale Mikes s námi dneska nejde protože ma něco v plánu." stoupnul si Liem

„Takže nám pomůžou?" zeptal jsem se kluků.

„Jo, proto taky Mikeš nejde, má plno známích pokusí se něco zjistit." poklepal mě po zádech Jacob

„No nic já už půjdu, ale tvařte se normalně, takhle to holky poznaj hned, že něco není v pořádku." zamračil jsem se na kluky

”jo jasně, ale ty se netváříš o nic lépe než mi." dal si ruce na hruď Owen

„Jo tam čau. A děkuju kluci." usmál jsem se na ně

„To je samozdřejmí." Řekli na stejno.

Vyšel jsem z bytu a šel k nám.
„Terce nikdo neublíží to přísahám." řekl jsem si pro sebe než jsem otevřel dveře.