kapitola 11

129 3 0
                                    

Ráno jsem se vzbudila asi v 10 hodin, bylo zvláštní, že na gauči spal Hunter a Liem nikde. Skoušela jsem jít potichu, ale zakopla jsem a spadla na zem.

„Ehm... Dobrý ráno!?" usmála jsem se a rychle se zvedla a vzala přez sebe deku, vlastně jsem mu jí vzala.

„Dobrý, pěkný překvapení na ráno." zasmál se a sedl si.

„Co tady děláš? Nevěděla jsem, že jsi tady.." zasmála jsem se.

„No jo, Liem spí u nás, ale byli tak zlitý, že hodně chrápali a mluvily ze spaní. Tak jsem šel spát jsem." poukázal na gauč.

„Jo, aha." řekla jsem a oblíkla si kraťasy a tílko.

„Co si dáš k snídani?" zeptala jsem se ho a šla do kuchyně.

„Já si dám jenom kafe, díky." mrknul na mě a já šla nalít kafe. Podala jsem mu kafe a sedla jsi naproti.

„Co hodláte s klukama dneska dělat?" dala jsem si ruce na hruďa opřela se.

„Ještě nevím, ale odpoledne máme zápas." prohrábl si vlasy.

„Fakt? A v kolik?" zeptala jsem se ho a upila si ze svého kafe.

„No ve 3 zápas začína. Nechceš přijít? Kluci nemůžou. Liem jde na ragby, Jacob má trénink a Dien má football. Owen bude taky hrát.?" zeptal se a kousl se do rtu. Nevím proč, ale hrozně jsem toužila ho chytnout za vlasy a vášnivě ho líbat.

„Jo ve 3 můžu, určitě příjdu." prohrábla jsem si vlasy a taky se kousla.

Asi 10 min. jsme tam na sebe tak zíraly a oba dva mysleli na to samí. Trošku se ke mě naklonil, ale v tom zápětí přišel Liem.

„Nazdar, tak vy už jste vzhůru?" zeptal se a sedl jsi vedle mě.

„Neměla bych se na to zeptat spíš já?" rozesmála jsem se a on se zamračil.

„Nebyl jsem moc opilej." hned jak to řekl Hunter se rozesmál a jelikož měl v puse kafe začal se dusit a já ho šla plácnout přez záda.

„Dobrý?" zeptala jsem se a on mě nenápadně chytil za boky.

„Co budeš dneska dělat ségra?" zeptak se Liem a Hunter mě pustil. Zdřejmě to Liem neviděl, protože koukal do mobilu.

„Ve 12 hodin jdu s někým na oběd a ve 3 hodiny se du podívat na Huntera a Owena jak hrajou." odpověděla jsem a Liem se na mě podíval.

„Jo já to nestihnu, ale sedni si musím ti něco říct." přitáhl si mě k sobě.

„Kapitán mi psal, že příští týden pojedeme na zápasy a bude jich asi 5, podle toho jak si povedem. A já si můžu sebou vzít koho chci. No a beru sebou Huntera, jacoba, Diena a Mikese, protože budou mít taky zápasy, a já si myslel jestli bys nechtěla jet taky a vzít sebou třeba Moniku. Bude tam hodně místa a určitě si to užijete chtěl bych aby si tam jela snáma." dodal a pořádně se nadechl.

„Děláš si srandu? Jasně, že pojedu a Monika určitě taky." chvíli na mě jen zíral a pak mě objal.

„Tak to jsem moc rád." a znovu mě objal.

„No.. kdo tě pak bude zlitýho tahat do autobusu? Samozdřejmě, že já, nemohla bych tě tam nechat samotnýho." rozesmála jsem se a koukla se na mobil.

Lukas: Dobré ráno. Tak platí ten dnešek?

Terka: Dobré ráno, jasně, že platí, jak se vůbec máš?

Lukas: Mám se skvěle jdu dneska stebou😂 Tak teda v 11 zatím čus.

„Kdo to píše?" zeptal se Liem.

„Co tě to zajímá?" zvedla jsem se.
„Tak si o tom promluvíme večer jo? Jo a Huntere ve 3 hodiny jsem tam, přeju hodně štěstí." usmála jsem se a běžela jsem se obléknout.

I LOVE YOU ❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat