kapitola 10

145 1 0
                                    

Bylo 13:59 když jsme dorazily do restaurace. Kluci už tam netrpělivě čekaly a když nás viděli všichni si odechli. „No, konečně, mám hroznej hlad." nasadil sladkej úsměv Hunter. „Trochu jsme se spozdily omlouváme se." dodala Zoe a sedla si vedle Moniky. Já si sedla vedle Jacoba a naproti Liema.

„Dobrý den, co si dáte?" přišel tak 20 letý kluk s hnědýma očima a vlasama. „4 krát hamburger s hranolkama. Už jsem ho dlouho neměl." dodal Liem a kluci to odkývli. „Dobře, a vy slečny?" usmál se na Zoe, která se začervenala a kluci se na nás podívaly a začly se usmívat.

Všichni moc dobře vý, že Zoe je hroznej stydlín, ale jak mile se jí někdo líbí začervená se proto se začly usmívat.

„Já si dám smažený sýr z hranolkama a holky asi taky." podívala jsem se na holky. „Takže 3 krát smažený sýr z hranolkami." dodala Monika aby prolomila ticho. „Dobře zachvíli to bude." mrknul na Zoe a odešel. „Jdi do něj Zoe, a uprav si vlasy." dodal Liem a všichni se začly smát. „No já nevím. Co mám s vlasama." zeptala se a vytáhla zrcádko. Vlasy nahoře jí stáli, když to uviděla rozesmála se. „Co je stebou ségra?" zeptal se Liem a kopnul do mě. „Nic co by...." řekla jsem mu a stáhla si vlasy do culíku, když jsem uviděla číšníka. „Tak tady to je." přinesl jídlo a všichni jsme se pustily do jídla.

Při obědu bylo ticho, já musela pořád myslet co je za kluka, že obchoduje z Panem Vetbirským (táta Ellis). Monika si toho všimla a proto na mě kývala hlavou, ale já na to nějak nezaregistovala. „Nekecej na co pořád myslíš?" zašeptal mi nenápadně do ucha Hunter. Jen jsem se na něj podívala a pak dala do pusy hranolku co ho rozesmálo. „Čemu se směješ?" zeptali se na stejno Monika a Jacob, což nás rozesmálo všechny.

Po obědě jsme šli zaplatit, spíš kluci platily. A najednou když Zoe odcházela na ní zakřičel ten číšník. „Počkej prosím." křičel tak aby ho Zke slyšela. Ta se otočila a šla směrem k němu. „Nechtěla by jsi jít semnou někdy do kina?." zeptal se ten kluk a vtom zakřičel Jacob. „Ano." a my se rozesmály dokonce i ten kluk. „Jo jasně." usmála se Zoe a napsala mu na papír číslo a na něj napsala "jsem Zoe" on se usmál a řekl: „Já jsem Martin." a odešel.

„Nechcete jít k nám?" dodal Liem před našema utama a mrknul na mě. „Jo klidně přijďte, ale semnou moc nepočítejte jsem unavená." mrkla jsem na něj na oplátku. „Já taky nedorazím." dodala Zoe. „No a semnou taky ne." zasmála se Monika. „Tak to bude holt jenom pánská jízda." dodal Jacob. „Lieme tak přijď k nám ať neotravujeme Terku." usmál se na mě Hunter. Přikývla jsem a nasedla do auta.

Jela jsem ještě odvýst Zoe. Ta se snámi rozloučila a šla k sobě.

A my zahlídly opět toho kluka, jak odcházel z Baru, který patřil panu Vetbirským a zase odjel. Podívaly jsme se na sebe stejně s Monikou a já ho začla pronásledovat. „Ať si nás nevšimne." dodala Monika. Kývla jsem, ale pak hodně rychle zrychlil, zrychlila jsem taky, ale ztratila jsem ho v zatácče. Tak jsme jely domů.

Před dveřma jsme se rozloučily a já šla domů. Liem tam nebyl a slyšela jsem písničky odvedle. Usmála jsem se, když jsem je slyšela křičet. Šla jsem do sprchy a když jsem vylezla zabzučel mi mobil.

Neznámí: Ahoj, to jsem já Lucas, jak jsi na tom zítra s časem?

Terka: Ahoj, zítra mám čas kdykoliv.

Neznámí: dobře, tak v 11 se sejdem v centru u PANDORY jako minule

Terka: dobře dobrou...😆

Neznámí: dobrou noc.😊

Pak jsem si ho uložila do telefonu a šla spát.

I LOVE YOU ❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat