kapitola 19

130 1 0
                                    

„Děkuju." poděkovala mi Monika, když si to přečetla.

„Tak a obě dvě zadaný. To není možný ty a můj brácha, pořád to mu nemůžu uveřit." sedla jsem si na postel a pořád se usmívala.

„Já to mu taky nemohla uvěřit, ale hrozně ho miluju. A tebe? Za tebe by ruku do ohně strčil.!" usmála se a chytla mi ruku.

„Vždyť já vím." poklepala jsem jí po ruce.

„Tak pojď dolů, kluci asi dělaj snídani. No... Podle toho jak se tam rosčilujou jim to nejde." rozesmála jsem se a šla z pokoje dolů.

„Co tady děláte?" rozesmáli jsme se, když byli celý od mouky.

„Snídaně." ukázal na talíře Lucas

„Ehm... Pardon." omluvil se když mu zazvonil telefon. Měl krátký rukáv a já zahlídla tetování a proto do mě Monika strčila.

„To je to tetování? Co měl i ten kluk BLESK a SRDCE. To není možný. Promluvím si sním o tom. Jestli snima obchoduje uříznu mu ruku." zasmála jsem se, ale do smíchu mi nebylo.

„Ehm.. Pardón musel jsem to vzít." usmál se a znehybněl.

Z pohledu Lucase
Když jsem skončil s Terkou, což bylo hrozně super, nejlepší sex co jsem měl a byli hned 2. Šel jsem dolů a potak Moniku skoro nahou, jak šla za Terkou.

„Čus, co děláš?" zeptal jsem se Liema.

„Snažím se o snídani, já ale nejsem moc velkej kuchař. Nechceš mi pomoct?" zeptal se mě Liem.

„Jo klidně, ale jsem na tom z vařením stejně blbě jako ty!" ukázal jsem na něho a rozesmál se. Po chvíli nám dokonce spadla i mouka a holky akorát přišly.

„Co tady děláte?" zeptali se a rozesmáli se.

„Snídani." ukázal jsem na talíře s palačinkama. V tom mi zazvonil mobil.

„Ehm... Pardón." omluvil jsem se a odešel do nějakýho pokoje.

Lucas: „Ano? Slyšim!

Pan Vetbirský: No nazdar, zítra máš závod za starim letišti, tvůj brácha je celej nedočkavej určitě.

Lucas:  Jestli se mu něco stane? Tam si mě nepřejte.

Pan Vetbirský:  Já mu nic neudělám potřebuji jen vyhrát zítřejší závod. Když vyhraješ můžeš jít. Peníze dostaneš za výhru a tvýho bráchu přesunu. Už tě nepotřebuju mám tu Huntera.

Lucas:  Takže výhra a to je všechno? Jak dlouhej je to zápas?

Pan Vetbirský:  Jo výhra a je to tvoje!! Je to dost dlouhý, bude tam hodně drsných lidí, proto když vyhraješ dostaneš 2 MEGA. Ale pozor jde proti tobě Wilson, takže bacha na něj. Start poznáš startuje Ellis.

Lucas:  Fajn to zvládnu, nazdar.

Pan Vetbirský:  V 9 hodin je projížďka, tak přijeť tak v 10 hodin. Neprohraj!

Položil jsem telefon a šel spátky s úsměvem. Přišel jsem tam a Monika se začla škrábat na hlavě a Terka na mě podezřele koukala až jsem stuhnul.

Z pohledu Terky

„Tak jdem jíst ne?" skoušela jsem se usmívat a nedívat se na tu ruku.

„Děje se něco?" zeptal se mě Lucas a Liem si odkašlal.

„Tak mi půjdem na gauč, tak tam pak přijďte." ukázal na Moniku a usmál se na nás.
Liem to iž věděl Monika mu to řekla už minule a dneska to tetování viděl taky.

„Ehm.... Nechtěl by jsi mi něco říct?" zeptala jsem se ho a on si všimnul, že na to tetování pořád koukám.


I LOVE YOU ❤Kde žijí příběhy. Začni objevovat