My Arrogant professor

6.

-Clarissa-

Nechtěla jsem jít do školy,protože se mi zdál erotický sen s mým učitelem,který mě tu chvíli doučoval a slyšel mě křičet ze snu jeho jméno.Zakousla jsem se do rtů,vlezla jsem do třídy naštěstí si mě Justin nevšiml protože něco psal na tabuli.Prozradily mě však mé podpatky,kterých zvuk se ozýval celou třídou.

'Slečna Peterson opět pozdě.'Zastavila jsem se v chůzy a otočila se na něj.

'Proč jste přišla pozdě?'Tázavě zvedl obočí.

'Zaspala jsem.'Zamumlala jsem.

'Předpokládám,že jste byla dlouho vzhůru protože jste se učila na mou hodinu matiky.Proto teď půjdete k tabuli a vypočítáte mi pár přikládů.'Ironicky se na mě usmál,měla jsem chuť mu vlepit.Položila jsem si tašku na svou lavici a přešla k tabuli.Vzala jsem si křídu a on mi začal diktovat příklady.Povzdychla jsem si,tohle se nedalo spočítat.Podívala jsem se na Phoebe,která pokroutila hlavou naznak toho že to taky nechápe.

'Ňáký problém?'Ano,tím problémem jste vy.

'Ne.'Usmála jsem se na něj,byl pobavený věděl že to nechápu.Škoda,že já jsem chytrá dívka  když trošku popřemýšlím tak na to přijdu.Oblízla jsem si provokativně rty a zakousla se do rtů,všimla jsem si jak mu začaly jeho oči mírně tmavnout.Otočila jsem se zpět k tabuli a začala znovu počítat,vyšlo mi to dokonale i se zkouškou.

'A pak,že nejste chytrá slečno Peterson.'Zapisoval si známku k mému jménu,samozřejmě jedničku.

'Nikdy jsem neřekla,že chytrá nejsem.'Věnovala jsem mu úsměv a odešla na své místo.Celý zbytek hodiny jsem cítila jeho pohled na sobě,což jsem ignorovala.Začalo zvonit tak jsem si sbalila své věci do tašky a chtěla jít ke dveřím ale zastavil mě jeho hlas.

'Pojďte nachvíli za mnou slečno Peterson.'Možná mi konečně řekně,že mě chce stejně jako já jeho.Přešla jsem k němu.

'Víš,vím že tě přitahuji ale nemusíš to dávat tak na jevo Clarisso.'Jako bych já nepřitahovala tebe,potichu jsem se zasmála.

'Vy a přitahovat mě?Prosím vás,nejsem na starší muže.'Věnovala jsem mu úsměv.

'Vidím vaše pohledy na mě slečno.'Nahla jsem se k němu tak,že jsem cítila jak těžce dýchá.

'Omyl pane.To vy se neustále díváte na mě,chcete mě,toužíte po mě ale hádejte co?Jsem nedostupné zboží,které je pro vás moc boží.'Tohle byly mé poslední slova,po kterých jsem odešla ven ze třídy.